Vyhnali jsme Němce, s vědomím, že oni jsou našimi největšími nepřáteli a že sami budeme lepší. Nejsme! Byl to omyl. Největším nepřítelem nás, tak, jak to mohu číst na facebooku a vidím kolem sebe, jsme my sami. Nejsme smířeni se svým “já”. Na útok reagujeme útokem.
Bez ohledu na to, že můj partner v diskusi je žena. Bohužel české maskulinní buranství je zastoupeno nejvyšším představitelem státu Milošem Zemanem, který bezprecedentním způsobem znevažuje nejen prezidentský úřad ale i sídlo českých panovníků.
Bolševizmus nám zanechal dárek. Mít jen jeden, ten „správný“ názor. Vzal nám vnitřní svobodu, víru a zanechal jen v našich duších materializmus, který jsme v současné době přetavili ve fanatický český nacionalizmus.
Tím, že nemáme rádi sami sebe, se vším tím pozitivním i negativním co v nás je, nemáme rádi jiné. Nejen muslimy, ale také negativními zprávami a odstrašujícími fotkami. Nemáme rádi ani Vietnamce (viz nedávné studie) i když je kladně hodnotíme, že jsou pracovití. A především nenávidíme muslimy. Také proto, že jsou přeci přičmoudlí. Což souvisí i s nenávistí k našim Romům, které viníme, že je to jejich chyba. Nenašli jsme si k sobě vztah.
Stali jsme se opět nejméně oblíbeným národem v Evropě, jako v roce 1938. Chybí nám skutečná tolerance, empatie. Nakonec to je vidět na vztahu k našim bezdomovcům, kteří jsou našimi vnitřními uprchlíky. Sebestřednost, nezvídavost, přezíravost.
Minulost nás stále dohání. Stal se z nás nejvíce sekularizovaný národ v rámci křesťanské Evropy. Na facebooku se oháníme odporem proti islámu, že musíme bránit evropské hodnoty. Nevím, co pro nás Čechy znamená pojem evropské hodnoty, ale tou nejzákladnější, na které stojí více jak 2000 let Evropa je křesťanství.
Od založení našeho novodobého československého státu jsme se pomalu ale jistě od něj odkláněli a odkláníme i nadále. Katastrofy 20. století a nakonec i začátek 21. století nejsou jen znamením bankrotu sekulárního humanismu, ale ukazují, že zcela sekularizovaná společnost je v absolutním smyslu nelidská, nepřátelská lidskému životu a nesmiřitelná vůči lidské přirozenosti.
Jak vidíme síly násilí a agresivity, jež hrozí zničit náš svět, jsou přímým důsledkem hladovění a frustrace duchovní podstaty člověka. Tím jak se humanismus a humanitarismus vytrácejí, pozorujeme společnosti čím dál více oživované slepou vůlí k moci, jež je žene k vzájemné likvidaci a nakonec k záhubě sebe samých. Společnost může být tvořivá a životodárná jen v té míře, jak je zduchovněna. Jinak vzrůst moci nevyhnutelně podněcuje náklonnost ke zlu a ničivosti.
Bohužel je to Evropa, a naše země především, které touto sekularizací jsou nejvíce postiženy. Ideologie marxismu, nejvíce ovlivnila a dosud negativně ovlivňuje evropskou sounáležitost. V materialismu vykládaném komunisty má přednost hmota před duchem, stejně jako sledování vlastního zájmu, prospěchu ať v pojetí osobním nebo národním, který se tak silně prosazuje v současné době v naší společnosti.
Což je v podstatě projev nihilismu, neuznávající ostatní evropské hodnoty, kterými se tak oháníme v současné uprchlické krizi. Přes veškerou snahu diskreditovat Ameriku, má tato mladé společenství proti Evropě výhodu. Křesťanský duch, i když oslaben, je v ní stále přítomen.
Současný text americké přísahy od roku 1954 zní: “Přísahám věrnost vlajce Spojených států amerických a republice, kterou představuje: jednomu nedělitelnému národu před Bohem, ve svobodě a spravedlnosti pro všechny.”
Jak v památných listopadových letech 1989 tak i v současné době se velmi rádi setkáváme pod symbolem české státnosti, sochou Svatého Václava na stejnojmenném náměstí v Praze. Málo si však uvědomujeme, že Svatý Václav a postavy stojící kolem něj, Sv. Ludmila, Sv. Anežka, Sv. Prokop a Sv. Vojtěch, byli především velcí křesťané.
“Miluj bližního svého, jako sebe sama”, to je jeden z nejdůležitějších odkazů Ježíše Krista, který tak v této krizové době většinová materialistická česká společnost postrádá. A jak to říká náš katolický farář polského původu u nás v Podbořanech: “Spěchejme milovat lidi, rychle odcházejí, zůstávají po nich jen boty a hluchý telefon.”
Jeden z prvních redaktorů FreeMagOne, Evropan, humanista. Angažuje se v akcích Kruhu přátel česko-německého porozumění, přítel Lidic.