Budoucí paní prezidentko, pane prezidente,
poté, co nastoupíte do funkce, budete konfrontována či konfrontován Ruskem Vladimíra Putina, představujícím potenciální geostrategické ohrožení Spojených států. Budete potřebovat strategii, jak čelit a odolávat této narůstající hrozbě. Zdá se, že PUTIN je v současné době blízko k triumfu v Sýrii a stabilně se drží na Ukrajině, v Gruzii a Moldavsku. Jeho použití síly k ochraně despotů a braní vlád jako rukojmí, aby se podřídily vůli Moskvy, pracuje do jisté míry pro něj, jak tiše minulý týden přiznal šéf sboru náčelníků štábů Joseph Dunford, když řekl novinářům, že díky ruské vojenské intervenci v Sýrii je Asádův režim před plánovanými mírovými jednáními v Ženevě „v ještě lepší pozici“. Putin možná pomohl Asádovi opětovně získat kontrolu nad dostatečně velkým územím Sýrie na to, aby si potenciálně udržel moc. Ve státech východní Evropy s nezvanými ruskými vojsky i nadále dochází k omezování jejich územní a politické svrchovanosti.
Jakou přesně hrozbu představuje Rusko? Putin má dva hlavní cíle – udržet se u moci a vytvořit z Ruska velmoc. Ty samy o sobě žádné ohrožení amerických zájmů nepředstavují. Hrozba spočívá v tom, že Putin se snaží dosáhnout svých cílů přepisováním mezinárodní pravidel a norem, životně důležitých pro bezpečnost Ameriky. Konkrétně, když se snaží nastolit nový mezinárodní řád, který umožňuje porušování lidských práv despotickými vůdci, a také invazi, okupaci a politické podvracení suverénních států. Nemluvě o atentátech: je tomu pouze týden, co vyšetřování v Británii, vedené bývalým členem nejvyššího soudu Robertem Owenem, zjistilo, že vražda bývalého agenta FSB Alexandra Litviněnka v roce 2006 byla „pravděpodobně“ nařízena ruským prezidentem.
Povolit toto chování bez reakce by znamenalo konec vestfálského období nastoleného po druhé světové válce, světového řádu po studené válce, který zároveň zakotvil teritoriální suverenitu států, lidská práva a práva menšin. A my rozhodně nemůžeme nechat Rusko oslabit nebo zničit NATO, naši nejefektivnější akceschopnou alianci, ani naši solidaritu s Evropou, naším největším obchodním partnerem.
Pokud by Rusko plně dosáhlo svých cílů – bezvládí na Ukrajině a okupace území Ukrajiny, Gruzie a Moldavska, a Asád u moci v Sýrii – Putinův Kreml bude povzbuzen k tomu, aby znovu a znovu použil vojenskou sílu k dosažení svých zahraničních (i domácích) politických cílů. Vaše vláda bude muset více pracovat s našimi spojenci a partnery, aby zabránila řešení probíhajících nebo „zmrazených“ konfliktů v rozporu s přáním obyvatel těchto zemí. Neznamená to ovšem, že bychom neměli jít na kompromisy s cílem ukončit konflikty a lidské utrpení (zejména v Sýrii), ale musíme své kompromisy strukturovat tak, aby obsahovaly cestu k budoucímu uplatnění demokratické, politické a teritoriální suverenity, nebo alespoň její možnost.
Spojené státy musí čelit a vzdorovat ruským akcím cestou kombinace zastrašování, posilování našich spojenců a partnerů a pravdivého informování mezinárodního společenství o akcích Kremlu. Vaše administrativa se musí snažit přesvědčit Rusko, že neosovětský avanturismus neprospěje prosazování jeho zájmů; Rusku nemůže být dovoleno zvítězit v Gruzii, na Ukrajině a Moldavsku, kde jeho vojenské okupace vedly k tzv. zamrzlým konfliktům, sloužícím jako ruské veto politiky těchto zemí. Rusko může mít na tyto země vliv, ale měl by být založen na vzájemné suverénní dohodě, ne na nátlaku.
Teď právě nastal příznivý moment pro posun dopředu. Přes zjevnou sílu Moskvy na světové scéně se Rusko potýká s hospodářským oslabením. Mezinárodní sankce mu ubližují – loni v dubnu uvedl premiér Dmitrij Medveděv, že v roce 2014 stály Rusko 26,7 miliard dolarů s tím, že očekává nárůst této ztráty na 80 miliard ke konci roku 2015. Avšak skutečně efektivním prostředkem, který USA a jejich spojenci mají, je kolaps cen ropy. Více než polovina příjmů ruského státu pochází z ropy a zemního plynu. Rozpočet ruské vlády na rok 2016 byl založen na ceně ropy ve výši 50 dolarů za barel, ale cena se nyní pohybuje kolem 30 dolarů za barel a může dále klesat. Světová banka odhaduje, že ruský HDP bude i nadále klesat, a to o 0,7 % v roce 2016.
Až doteď trvali ruští představitelé na tom, že prioritou státního rozpočtu jsou výdaje na obranu, které nebudou výrazně omezovány. Ale pokud bude Rusko i nadále pokračovat ve svých vojenských operacích v Sýrii, na Ukrajině a v jiných místech, může součet těchto výdajů poskytnout munici ruským ekonomům a dalším představitelům, kteří se obávají nového ruského vojenského dobrodružství, či dokonce vystupují proti němu. A pokud se ekonomická situace v důsledku inflace a klesajícího kurzu rublu pro průměrného Rusa zhorší, mohlo by to v nějakém časovém horizontu držet na uzdě ruské vojenské operace a přivést Rusko k vstřícnější politice. Bývalý ruský ministr hospodářství Alexej Kudrin nedávno Rusům připomněl, že náklady na podporu Krymu a separatistů na východní Ukrajině jsou mnohem vyšší než výdaje na vojenské operace v Sýrii. V těchto nákladech je zahrnuta infrastruktura a sociální podpora, a odhaduje se, dosahují miliard dolarů.
Jak teď musíme postupovat? Pokud jde o diplomatickou frontu, musí být Spojené státy přítomny a aktivní ve východní Evropě a zemích střední Asie na hranicích s Ruskem. Musíme také nadále být aktivní v NATO a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a spolupracovat jak s Evropskou unií, tak i na bilaterální úrovni s našimi evropskými spojenci. Musíme poskytovat pomoc v boji s korupcí a s posilováním právního státu a občanské společnosti. Vaše administrativa by se měla snažit o to, aby zdůraznila nedostatečné dodržování smluv o kontrole konvenčních a jaderných zbraní Ruskem, a spolupracovat s mezinárodním společenstvím, aby přiměla Rusko dodržovat je, anebo aby zvýšilo postih za porušování lidských práv. Musíme úžeji spolupracovat s mimoevropskými spojenci, zejména s Japonskem, Jižní Koreou, Izraelem, Austrálií a dalšími zeměmi s cílem informování co nejširšího mezinárodního společenství o nezákonných a destruktivních aktivitách a politice Ruska a vyvolání odporu proti mezinárodním aktivitám Ruska v OSN a na dalších fórech. Součástí tohoto úsilí by měla být spolupráce s Čínou, zaměřená na přesvědčení Pekingu, kdykoli to bude možné, aby pomohl bránit status quo, bojoval proti korupci a omezoval ruský vojenský avanturismus. Musíme však vzít zároveň do úvahy realitu, že Čína v současné době pravděpodobněji dá přednost zkušenostem Ruska a bude se snažit napodobit jeho úspěchy ve vytyčování nových mezinárodních hranic a anektování nových území. To je pro nás o důvod víc, abychom vybudovali mezinárodní koalici proti takovým aktivitám.
Neznamená to, že s Ruskem nebudeme vůbec mluvit – musíme udržovat komunikační linky otevřené, abychom minimalizovali špatné odhady situace a prozkoumávali možné oblasti spolupráce. A protože nejnebezpečnějším aspektem naších vztahů jsou jaderné síly, které jsou namířeny proti sobě, musíme i nadále jednat o tom, jak tyto síly snížit a zajisti strategickou stabilitu, která odrazuje každou ze stran od unáhleného použití jaderných nebo konvenčních sil. Máme na mysli to, že nemůžeme jednoduše odsunout na stranu ruské přečiny v Evropě – Moskvě musí zaplatit diplomatickou cenu; měla by k tomu být vyzývána na mezinárodních fórech a nést odpovědnost.
Pokud jde konkrétně o Ukrajinu, měli bychom uznat společné úspěchy Ukrajinců, Američanů (zejména velvyslance Geoffa Pyatta, náměstkyně ministra Torie Nulandové a náměstka ministra Tonyho Blinkena) a Evropanů v boji za zachování životaschopnosti Ukrajiny a za její politický, ekonomický a vojenský pokrok. Nebyla to žádná maličkost. Vaše administrativa nyní musí společně s mezinárodním společenstvím zdvojnásobit úsilí o to, aby donutila Moskvu stáhnout ruské síly z východní Ukrajiny a Krymu a obnovit územní celistvost Ukrajiny. Znamená to dodržování Minských dohod, poskytujících větší autonomii pro Ruskem podporované separatistické oblasti východní Ukrajiny výměnou za stažení ruských jednotek. Rovněž to znamená izolovat Rusko na Krymu a pohnat Moskvu k odpovědnosti za její porušení Budapešťského memoranda – které poskytlo Ukrajině politické záruky ohledně její teritoriální svrchovanosti výměnou za to, že se vzdá svých jaderných zbraní – a za její následné hrozby o umístění jaderných zbraní na Krymu, které by bylo dvojím porušením této dohody. Také bychom měli aktivně usilovat o pohnání Ruska k odpovědnosti za tragédii MH-17 v roce 2014, kdy ruští separatisté sestřelil komerční letadlo s 298 lidmi na palubě.
Mezinárodní diplomacie musí být posílena o pozitivní a negativní ekonomická a vojenská opatření. Musíte vyvíjet tlak na realizaci obchodních dohod, vyjednaných Vaším předchůdcem prezidentem Obamou – Transpacifické partnerství a Dohoda o volném obchodu mezi USA a EU. Spojené státy musí rovněž poskytnout větší pomoc Ukrajině a ostatním zranitelným sousedům Ruska, kteří se rozhodli usilovat o přidružení k Evropské unii, v ekonomické, obchodní a investiční oblasti.
Současně musíte tvrdě pracovat na udržení širokých protiruských sankcí, uvalených USA a Evropou v návaznosti na Ukrajinu, a pokračovat v úzce zaměřených sankcích v oblasti obranného sektoru, dokud nebudou ruské jednotky staženy z Ukrajiny, Gruzie a Moldavska (ve všech zemích jsou přítomny bez souhlasu suverénních vlád). Vaše ministerstvo obrany by již nemělo nijak spolupracovat s Ruskem. Znamená to, že žádné americkým obranným průmyslem používané rakety by neměly být ruské a ruští vědci by nebyly zapojeni do startů našich raket. A Vaše administrativa by měla zřídit nový fond zahraniční vojenské pomoci na pomoc spojencům a partnerům v celé Evropě a Afghánistánu při přechodu od ruské vojenské techniky k americké. Musíte také pracovat s Německem a dalšími spojenci na uspokojení poptávky zemního plynu v Evropě, které by jim umožnilo odpoutat se od Moskvy, a nikoli naopak, a prospělo americkým společnostem a dalším dodavatelům.
Na vojenské frontě musíte dělat vše pro to, abyste odradila či odradil Rusko od další vojenské akce. Budete muset stavět na dobré práci Obamovy administrativy prostřednictvím Iniciativy evropské bezpečnosti a vytvořit skutečně odstrašující prostředek proti ruské vojenské akci proti NATO. Znamená to pokračování dodávek zařízení pro výcvik nebo pro pohotovostní operace v zranitelných pobaltských a balkánských zemích a v Polsku a, opět, aktivní pomoc spojencům v prolomení jejich závislosti na ruské vojenské technice. A také to znamená přiznání toho, že Rusko tím, že napadlo Gruzii a Ukrajinu, porušilo principy rámcové dohody NATO-Rusko. NATO tudíž může rozmístit značné vojenské síly ve východní části svého území a mělo by zvážit umístění praporu nebo větší jednotky v Polsku.
A konečně, pokračující zajištění stability na Balkáně bude vyžadovat, abychom se postavili Rusku. Váš předchůdce to udělal cestou rozšíření NATO o Černou Horu. V době, kdy Spojené státy oslavují 20 let míru v bývalé Jugoslávii po Daytonské dohodě, Rusko se snaží podkopat stabilitu a integraci nástupnických zemí bývalé Jugoslávie do NATO a Evropské unie. Diplomaté EU a USA spolu musí posilovat bosenský stát prostřednictvím politické reformy a udělat přítrž srbskému separatismu, podporovanému Ruskem. A jakmile si Kosovo ústavní cestou vytvoří své ozbrojené síly, NATO by mělo zahrnout tuto zemi do svého programu Partnerství pro mír.
V oblasti vně NATO by měla vaše administrativa posílit vojenskou pomoc Ukrajině, Gruzii a Moldavsku, aby byly schopny bránit své území. Vojenská pomoc, poskytnutá od roku 2014 do konce roku 2015 na vybavení a výcvik – více než 260 mil. dolarů pro Ukrajinu, více než 40 mil. pro Gruzii a více než 30 mil. pro Moldavsko – výrazně zlepšila stav jejich armád. Budoucí pomoc by měla rozšířit stávající výcvik obrany svého území pro Ukrajinu a financovat větší část jejích ozbrojených sil. Tentýž model by měl být aplikován pro Gruzii a Moldavsko. Musíme usilovat o rychlejší realizaci balíčku pomoci, který byl pro Gruzii schválen na summitu NATO v loňském roce. Naši evropští partneři by měli s námi spolupracovat na výcviku teritoriální obrany pro Gruzii, odlišného od výcviku v boji proti terorismu, který poskytujeme Gruzii předtím, než budou její jednotky nasazeni společně s námi v Afghánistánu jako druhý největší kontingent. Měli bychom vybavit všechny tři země protitankovými zbraněmi, aby měly šanci odstrašit větší a připravenější ruské síly.
Pokud jde o Kavkaz a střední Asii, měli bychom prosazovat náš zájem o diverzifikaci dodávek energií pro Evropu, spolupráci v protiteroristických aktivitách a o otevření pozemních a vzdušných cest do a z Afghánistánu. Musíme i nadále těmto zemím nabízet alternativní partnerství, nahrazující Rusko, v boji proti terorismu, takové, které nebude narušovat jejich státní suverenitu. Musíme dokončit práci v Afghánistánu, aby se tato země již nikdy nestala útočištěm pro terorismus proti Spojeným státům, ale také tak, aby Kábul odolal negativním zásahům zvenčí, a to i ze strany Ruska. A konečně, pokud bychom byli schopni přijít na urychlené efektivní řešení konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach, které by vyšachovalo Rusko, tento mistrovský tah by Arménii umožnil opětovně získat plnou svrchovanost a ekonomicky dohnat své sousedy.
Na nekonvenční frontě byste měla či měl zmocnit a financovat Velení speciálních operací, aby jeho část pracovala společně s členskými zeměmi NATO a partnerskými zeměmi na porážce Putinových „malých zelených mužíčků“. Musí se zlepšit schopnost spojenců zastrašit ruské kyberoperace, předcházet jim a reagovat na ně, a taktéž musíme chránit vojenské prostředky USA v kosmickém prostoru. V oblasti jaderných zbraní, pokud se nepovede přimět Rusko k dodržování Smlouvy o jaderných raketách středního doletu, musí být vaše administrativa, bohužel, připravena k zajištění účinného jaderného odstrašení cestou nasazení raket středního doletu na území NATO v Evropě, jako tomu bylo v osmdesátých letech.
Vaše administrativa musí rovněž proaktivně pracovat na šíření přesných informací o politice a jednotlivých krocích Ruska a také na zlepšení stávajícího úsilí v boji s ruskou propagandou. Potřebujeme specializovaný tým podobný Centru globálního zapojení, které bylo založeno na ministerstvu zahraničí pro boj proti propagandě ze strany radikálních islámských teroristů. Tento na Rusko zaměřený tým by měl být podporován zpravodajskou buňkou, jejíž úkol by spočívat v tlaku na odtajňování a překlasifikovávání zpravodajských údajů, abychom je mohli sdílet s veřejností, spojenci a partnery. A naši IT odborníci by měli odhalovat ruské tzv. trolly a obecně mařit ruské propagandistické kampaně.
Pokud se Vám podaří přistoupit ve spolupráci s našimi spojenci a partnery na celém světě k výše popsaným akcím, Putin pochopí, že nemůže dosáhnout svých mezinárodních cílů – kontrolovat země v sousedství Ruska a přepisovat mezinárodní pravidla. Rusko bude nuceno přehodnotit svůj přístup. Poté by snad mohly být omezované a špatně řízené lidské zdroje ruského lidu nasměrovány k budoucnosti, která by byla ekonomicky, politicky a kulturně výrazně lepší pro všechny občany Ruské federace a Rusy za jejími hranicemi. A Vy úspěšně zvládnete to, co je v současné době největší potenciální geostrategickou hrozbou pro zájmy národní bezpečnosti USA.
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.