Obránkyni Putina zadrželi v Rusku

Zdroj: Radio Free Europe, Autor: Carl Schreck, Překlad: Robert Nerpas, Úvodní foto: Spy/Martin Abegglen

Americká aktivistka považována za americkou „agentku“

Na to, že jde o člověka, který zasvětil svůj život zlepšování vztahů mezi Moskvou a Západem – a který vášnivě odsoudil to, co nazývá „démonizací“ prezidenta Vladimíra Putina západními médii a politiky, se Sharon Tennisonové dostalo v Rusku hodně zvláštního přijetí.

Tennisonová, americká aktivistka, jejíž snahy o budování mostů sahají až do dob studené války, byla spolu s kolegou tento týden zadržena ve Volgogradu za porušení podmínky jejich turistických víz a dostala pokutu 2000 rublů (26 dolarů).

Volgogradský soud 16. února rozhodl, že Tennisonová a její kolega, aktivista Theodore McIntire, nejednali jako turisté, když se zúčastnili ceremoniálu k obnovení programu Centra pro občanské iniciativy (CCI), sanfranciské nevládní organizace, kterou Tennisonová založila v roce 1983 s cílem „vytvořit konstruktivní vztah se Sovětským svazem”.

To, že byli popotahování kvůli porušení podmínky víz, není nijak překvapující: existuje mnoho neoficiálních svědectví o tom, že úřady v různých regionech Ruska v posledních letech postihují západní vědce a zaměstnance nevládních organizací za to, že provádějí různé průzkumy a další činnosti, ale mají přitom pouze turistická nebo obchodní víza.

Překvapivé ovšem je, jak Tennisonovou, zarytou odpůrkyni současné politiky USA vůči Rusku – a její organizaci – vyobrazila Kremlu loajální a státní média: jako hanebnou agentku amerického vlivu.

Bulvární webové stránky LifeNews, o kterých se říká, že mají úzké vazby na bezpečnostní služby Ruska, oznámily, že Tennisonová a McIntire „se setkávali s podnikateli, vedli semináře, zvali lidi na stáže do Spojených států a všemožně se snažil vnutit jim americké hodnoty“.

Místní volgogradský webový portál v1.ru psal o aktivistech jako o „agentech amerického ministerstva zahraničí”, a místní vydání celostátního listu Moskevský komsomolec je nazval „propagandisty z USA”.

Ruský vládní deník “Rossijskaja gazeta” mezitím naznačoval, že u McIntira bylo něco podezřelého, a psal o něm, že „mimochodem, je bývalý příslušník americké armády”. CCI McIntira popisuje jako „náborového důstojníka amerického letectví”.

Obránci Putina

Tyto popisy a označení zcela ignorují veřejné a velmi lehce dohledatelné komentáře Sharon Tennisonové o současném Rusku, které bez výjimky silně sympatizují s Putinem a velmi kriticky se vyjadřují ohledně přístupu Washingtonu ke Kremlu.

Postoje Tennisonové ji striktně řadí do tábora amerických vzdělanců a bývalých politiků a úředníků, jakými jsou například uznávaný historik Stephen Cohen a bývalý americký velvyslanec v Moskvě Jack Matlock. Kritici je obviňují z toho, že obhajují Kreml a bližší bilaterální spolupráci bez ohledu na patovou situaci mezi Washingtonem a Moskvou kvůli krizi na Ukrajině.

Ve sloupku zveřejněném počátkem tohoto měsíce papouškovala Tennisonová rétoriku Kremlu o domnělých hrozbách z NATO a vysvětlovala, že RUSKO je nuceno posilovat svou armádu z důvodu „rozhodnutí několika mocných lidí na druhé straně Atlantiku přivést NATO až k ruským hranicím”.

Její argumenty k ruské anexi Krymu v roce 2014 a k válce mezi ukrajinskými vládními jednotkami a separatisty na východní Ukrajině se také shodují s postojem Kremlu. Západ obviňuje Moskvu z vyzbrojování, financování a z personálního posilování separatistů. Rusko tato obvinění navzdory zásadním důkazům popírá.

Tennisonová také velmi příznivě píše o Putinovi, kterého potkala v roce 1992, když pracoval pro úřad starosty Petrohradu. „Je to pro mne ohromující, jak velkého pokroku dosáhlo Rusko v posledních 14 letech ode dne, kdy neznámý člověk bez jakýchkoli zkušeností nastoupil do úřadu prezidenta a převzal zemi, která ležela na lopatkách,” napsala o Putinově vládě v roce 2014. „Proč tedy naši představitelé a média tolik ponižují a démonizují Putina a Rusko?“

Patronát ministerstva zahraničí

Prezentování Tennisonové ruskými médii jako hrozivého amerického operativce přichází uprostřed čím dál striktnější kontroly, kterou Kreml uplatňuje nad nevládními organizacemi a zahraničním financováním místních politických hnutí. Jde o trend, který se výrazně zhoršil od návratu Putina do prezidentského úřadu v roce 2012 po skončení čtyřletého období ve funkci premiéra.

Když ruská média informují o problémech Tennisonové s vízy ve Volgogradu, zároveň se zmiňují o dřívějším financování její organizace vládou Spojených států. Podle vládních dokumentů obdrželo CCI dotace od amerického ministerstva zahraničí a Agentury pro mezinárodní rozvoj v roce 1990, a to ke spuštění programů hospodářského rozvoje v Rusku.

Server LifeNews, který publikoval soudní dokumenty a záběry, jak imigrační úředníci zatýkají Tennisonovou a McIntira, popsal CCI jako „jednající pod záštitou ministerstva zahraničí”. Tennisonová však označila článek v LifeNews za „falešný“ a zdůraznila RFE / RL, že již „10 let“ neměla s ministerstvem zahraničí co do činění. „Nedostávám peníze od žádné vládní agentury,“ uvedla v e-mailu. „Nikdy jsem nevytvářela žádné programy ‘budování demokracie’. Nikdy jsem neprotlačovala nějaký názor.“

Občanská diplomacie

Tennisonová uvedla, že se tento měsíc zabývala „dlouhodobým hodnocením našich absolventů CCI v Petrohradě, Moskvě a Volgogradu, abych zjistila, zda je školení managementu v USA, které jsme několik let zajišťovali, efektivní”. Dodala, že školení bylo „velmi efektivní“. Dále řekla, že si myslela, že má služební vízum, které však mohlo být bez jejího vědomí změněno, když si jej naposledy prodlužovala.

Tennisonová založila CCI v roce 1983 „s posláním používat občanskou diplomacii ke zlepšení vztahů mezi oběma jadernými velmocem,“ uvádí skupina ve svém oficiálním historickém přehledu. O tři roky později sponzorovalo CCI cestu více než 30 členům Anonymních alkoholiků do Sovětského svazu, aby šířili poselství střízlivosti v době, kdy reformní vůdce Michail Gorbačov zahájil kampaň proti alkoholu. Během příštích dvaceti let uspořádala Tennisonová mezi Američany a Rusy řadu ekonomických, ekologických a sociálních programů. Byla také jmenována do představenstva Rusko-amerického podnikatelského fondu, vytvořeného v roce 1993 prezidentem Billem Clintonem s rozpočtem ve výši 340 mil. dolarů “investoval do vytváření a rozšiřování soukromě vlastněných a řízených malých a středních podniků v Rusku”.

Matoucí zprávy v médiích

CCI uvádí, že jeho financování začalo vysychat v roce 2010, v době vrcholící Obamovy politiky „resetu“ vůči Rusku. Dle svých internetových stránek se však skupina rozhodla znovu zahájit své úsilí a to bez ohledu na pokles vazeb mezi Moskvou a Západem na úroveň studené války. „Opět nastal čas, aby občanští diplomaté z obou zemí vstoupili do hry a pomohli nám dostat nás z propasti, v níž jsme se octli,“ uvádějí stránky.

Právě v souvislosti s touto misí se Tennisonová a McIntire dostali do problémů. Podle soudního příkazu, uveřejněného na LifeNews tím, že 16. února uspořádali ve volgogradské  pobočce Rotary International setkání, na němž diskutovali o „obnovení programů CCI v Ruské federaci“, porušil podmínky svých turistických víz. Dle médií soud zkrátil dobu jejich pobytu v Rusku, ale nenařídil jejich deportaci.