Jak “pohřbívali” V. I. Lenina

[wc_highlight color=”blue”]Autor: Filippo Valoti-Alebardi, Zdroj: Varlamova Moslenta[/wc_highlight]

Všechny pokusy o odstranění Lenina z hlavního města

Na začátku roku (21. ledna 2016) v průběhu zasedání Rady prezidenta RF pro vědu Vladimir Putin podrobil kritice metody vládnutí Vladimira Lenina. Prohlásil, že tento ideolog komunismu položil atomovou bombu pod budovu zvanou RUSKO.

Reakce na Putinova slova na sebe nenechala dlouho čekat. Svoji nespokojenost vyjádřili komunisté. “Možná nečetl knihy o práci a životě Vladimira Iljiče Lenina. Základy, které položil Vladimir Iljič, se podle mého názoru Putin dosud řídí ve svém životě,” prohlásil poslanec Státní dumy za Komunistickou stranu RF Valerij Raškin a dodal, že prezident se hluboce mýlí.

Předseda LDPR Vladimir ŽIRINOVSKIJ navrhl pohřbít Lenina buď v Uljanovsku, nebo v Petrohradu, případně ve skromném koutku na federálním hřbitově v Mytišči. Lenina přitom označil za zločince. A nakonec, ještě týž den někdejší předseda strany Jabloko Sergej Mitrochin vyzval k odstranění Leninova těla z Rudého náměstí v rámci debolševizace veřejných prostorů a místopisu Ruské federace.

Presidentův tiskový mluvčí Dmitrij Peskov následně sympatizanty Leninových myšlenek uklidnil a ujistil je, že pohřeb Lenina není na pořadu dne. “Prezident vyjádřil svůj názor. To by nemělo být důvodem k rozhořčení, spíše pro nesouhlas. Každý může mít svůj vlastní postoj k úloze té či jiné postavy v dějinách,” prohlásil Peskov.

Nicméně, osud Leninova těla znepokojuje jeho krajany již po desetiletí. MOSLENTA shromáždila všechny pokusy o jeho odstranění z centra hlavního města.

V dobách Sovětského svazu se otázka pohřbení Leninova těla veřejně vznesla pouze jednou. 6. března 1953 Ústřední výbor KSSS a Rada ministrů přijaly usnesení “O výstavbě Pantheonu”. Pantheon, aneb “památník věčné slávy velkých lidí sovětské země”, měl stát v Moskvě a kromě těl Lenina a Stalina měl být určen všem sovětským činitelům pohřbeným u Kremelské zdi.

Kromě jediného oficiálního jednání na toto téma docházelo k četným protestům ze strany sovětských občanů, které se projevovaly jak vandalismem, tak i přímou snahou o zničení Leninova těla. V březnu 1934 se jistý Mitrofan Nikitin pokusil zasáhnou Leninovo tělo výstřelem. Poté, co mu v tom zabránila stráž, spáchal sebevraždu. V roce 1957 obyvatel Moskvy hodil do objektu lahvičku inkoustu a v roce 1960 jistý K. N. Minibajev rozkopl skleněný sarkofág.

O rok později L. A. Smirnovová kamenem roztříštila sarkofág se slovy: “Tady máš, hajzle!” Po tomto incidentu byl sarkofág vůdce revoluce opatřen neprůstřelným sklem.

K nejznámější události došlo v září 1973. Neznámý pachatel tehdy pronesl do mauzolea bombu, jejíž exploze zabila tři lidi a dalších pět vážně zranila. Motivy teroristického činu, stejně jako totožnost pachatele zůstaly neobjasněny.

Po rozpadu Sovětského svazu se akce proti Leninově mauzoleu obnovily. V roce 1994 Valerija Novodvorskaja svolala shromáždění pod heslem “pohřbíme Leninovu věc i tělo”. V roce 2010 byl za vhození toaletního papíru a letáků do mauzolea zatčen jeden muž a v lednu 2015 aktivisté hnutí “Modrý jezdec” pokropili budovu mauzolea svěcenou vodou se slovy: “Vstaň a jdi!”

Ne všichni Leninovi odpůrci se odvážili k veřejným akcím. Většina z nich se omezila na prohlášení. Zpravidla to bývalo v den výročí jeho úmrtí, 21. ledna. Jeden z nejvíce angažovaným mluvčích v této otázce, Vladimir Žirinovskij, vyzýval k jeho odstranění z mauzolea z důvodu nutnosti budování dobrých vztahů se Západem. “Pokud se na nejprestižnějším místě země, na hlavním náměstí, nachází něčí hrob, znamená to, že jej uctíváme, vážíme si jej a pokračujeme v jeho díle. A to je problém. A komunisté nemohou pochopit, že Západ nám nevěří,” prohlásil. Rovněž vyzval k odstranění hvězd, které označil za zednářské symboly, z kremelských věží: “Vždy tam viseli orli. Proč nechávat hvězdy?”

V lednu 2011 Jednotné Rusko navrhlo odstranění Lenina z Rudého náměstí. Úhel pohledu svých kolegů vyjádřil současný ministr kultury a tehdejší poslanec Státní dumy Vladimir Medinskij: “LENIN je nesmírně kontroverzní politickou postavou a jeho přítomnost jako ústřední osobnosti v hrobce v srdci naší země je naprosto absurdní. Vypadá to, že na Rudém náměstí máme nějakou podivnou pohansko-nekrofilní misi.”

O rok později Vladimir Putin, který se vrátil do prezidentského úřadu po čtyřleté přestávce, přirovnal pohřebiště vůdce v centru Moskvy s ostatky uloženými v Kyjevskopečerské lávře a prohlásil, že pouze pokračuje v již zavedené tradici. “Po rozpadu Sovětského svazu nic podobného nevzniklo. Dokonce i komunistická ideologie vycházela z principů náboženství, a to včetně “Kodexu budovatelů komunismu”. Říká se, že mauzoleum nenavazuje na tradice. Proč? Podívejte se na ostatky v Kyjevskopečerské lávře a v dalších klášterech. Také si je můžete prohlédnout. Samozřejmě se musíme vrátit ke kořenům, ale rozhodně na vhodné úrovni,” prohlásil.

Tato slova vyvolala pobouření mezi ruskými nacionalisty. “Teď očekávám reakci na toto oznámení. Doufám, že úřad patriarchy Ruské pravoslavné církve nebude mlčet. Že se ještě nestal až tak shovívavým a tolerantním. Není pochyb, že se k tomu vyjádří mnoho významných církevních představitelů, protože byly překročeny všechny meze,” řekl vůdce tehdy ještě legálního hnutí “Russkije” Dmitrij Demuškin. Pravoslavný aktivista Dmitrij Enteo označil prezidentův výrok za rouhání vůči uctívání ostatků svatých.

Jedním z nejaktivnějších bojovníků s Leninovým tělem byl někdejší ruský velvyslanec ve Spojených státech a bývalý zmocněnec prezidenta pro lidská práva Vladimir Lukin. V lednu 2014 prohlásil, že otázka odstranění těla z centra města může být vyřešena v dohledné budoucnosti. “Tento krok zlepší situaci v zemi. Historie byla překroucena. Množství Leninových a bolševických památníků v Rusku neodpovídá jejich roli v historii. Ta je sice významná, ale zároveň velmi kontroverzní,” prohlásil Lukin.

O rok a půl později již tvrdil, že mnohem důležitější než fyzické odstranění vůdce revoluce je osvobození země od jeho myšlenek: “Ještě na začátku 90. let jsem varoval před ukvapenými rozhodnutími. Takové otázky by se neměly řešit v prostředí, které je plné konfrontací a v době vyostření naší věčné bitvy mezi ignoranstvím a nostalgií, ale v prostředí klidném, historicky vhodném. Ale pokud dosáhneme více či méně klidného vztahu k této otázce při existenci společných styčných bodů, bude to znamenat, že jsme z mauzolea dokázali odstranit Leninovu duši.”

A nakonec, v roce 2013 “Parlamentskaja gazeta” publikovala teorii dalšího možného osudu Lenina. Podle těchto novin chtěla skupina poslanců Státní dumy v čele s Jaroslavem Nilovem ze Žirinovského LDPR využít plánované rekonstrukce mauzolea. Společně s touto rekonstrukcí chtěli prosadit i úpravy části Rudého náměstí. To mělo posloužit jako záminka k dočasnému odstranění Lenina z centra Moskvy, aniž by tento krok vyvolal prudkou reakci ze strany levice. Následně by se otevřela možnost nevrátit tělo zpět na obvyklé místo a vymluvit se na nedostatek finančních prostředků.

Leninovi odpůrci se v současnosti snaží využít moderních technologií a vytváří on-line petice s požadavkem na odstranění těla vůdce. “Vážený Vladimire Vladimiroviči, my, níže podepsaní, Vás žádáme o odstranění Leninova těla a mauzoleum z Rudého náměstí v Moskvě. Je na čase, aby Lenin již odpočíval v pokoji. Není to pravoslavné, aby se lidské tělo takto veřejně vystavovalo. Změnily se i časy. Je třeba stavět něco velikého, co přinese pocit hrdosti za svoji zemi a vlastenectví, a ne tíživou náladu, kterou způsobuje tato ponurá krypta. Ať Lenin klidně spí! Podporujeme obnovení Rudého náměstí. S úctou, Rusové,” stojí v jedné z nich.

Další výzva byla zveřejněna na webových stránkách Ruské veřejné iniciativy: “Je nutné konečně obnovit historickou spravedlnost a pohřbít Vladimira Iljiče Lenina podle křesťanských tradic. Přítomnost mauzolea v centru města neodpovídá principům státu, jehož oficiální státní ideologií není komunismus.”

Jak je možné vidět, žádné z výroků politiků a občanských iniciativ dosud nepřinesly výsledky. Zakladatel Sovětského svazu stále leží v mauzoleu na svém původním místě.

[wc_highlight color=”blue”]Překlad: Nikola Repin, Uvodní obrázek: Lenin’s mausoleum 2 By longmandancer@btopenworld.com via Wikimedia Commons[/wc_highlight]