Přestal jsem se sprchovat a život jde dál

[wc_highlight color=”blue”]Autor: James Hamblin, Zdroj: The Atlantic[/wc_highlight]

Dva plné roky života strávíme tím, že se myjeme. Kolik času (a peněz a vody) takto zbytečně utratíme?

12.167 hodin strávených mytím našich těl. Tolik života zbytečně vyhodíte oknem, pokud budete trávit denně 20 minut mytím a hydratováním vaší pokožky a vlasů (a pokud se dožijete stovky, což se jistě všichni dožijeme). Jsou to téměř dva roky života, strávené mytím, když odpočteme čas, strávený spánkem. A to nemluvíme o spotřebě vody a výdajích na kosmetické přípravky, které nepochybně potřebujeme, protože reklamy nám velí odmastit si pokožku mýdlem a poté ji hydratovat a promastit krémy a lotiony. Jiné reklamy nám zase přikazují odstranit si šamponem maz z vlasů a pak je hydratovat kondicionérem. To máme dohromady čtyři produkty plus spoustu vody a času, ale jen málo lidí si dovolí zeptat se, jestli to vše je skutečně nezbytné.

Není to samozřejmě pouze vina reklam. Většina z nás z vlastní zkušenosti ví, že po několika dnech bez SPRCHOVáNí se z nás stávají umaštěné, páchnoucí bestie. Ale co když překonáme tu umaštěnost a pach, zvykneme si na ně a řekneme si, že prostě jedeme dál?

Za zvědavosti – ne z lenosti – jsem to vyzkoušel.

Zpočátku ze mne bylo umaštěné, páchnoucí zvíře. Tělesný pach je produktem bakterií, které žijí na pokožce a živí se mastnými sekrety, obsaženými v potu a mazových žlázách v koříncích vlasových folikulů. Každodenní používání detergentů (mýdel ve všech různých formách) na pokožku a vlasy narušuje jakousi rovnováhu mezi kožním mazem a bakteriemi, žijícími na pokožce. Při častém či prudkém sprchování tyto ekosystémy ničíte. Sice se následně opět rychle rozmnoží, avšak již ne v ideální rovnováze, takže se na pokožce objeví druhy mikrobů, produkujících zápach.

Avšak po určité době, tvrdí zastánci této teorie, se stav vašeho ekosystému ustálí a přestanete páchnout. Určitě nebudete vonět jako růžová voda nebo tělový sprej Axe, ale nebudete zapáchat. Budete jednoduše cítit jako člověk.

Protože, když se na to podíváme z pohledu evoluce, proč bychom měli být tak nechutní, abychom se museli neustále mýt? A pořád se hydratovat a/nebo odmašťovat? Existuje teorie, že pokud bychom udělali více pro to, aby byly naše mazové žlázy a bakterie v rovnováze, dostala by se do rovnováhy také pokožka a odpadly by problémy s příliš mastnou či příliš suchou pletí.

V naší sérii videí „Kdyby naše těla mohla mluvit“, jsme ve třech dílech zkoumali mikrobiom. V posledním dílu probíhá rozhovor s mikrobiologem Martinem Blaserem o důsledcích příliš důkladného MYTí těla, kterému holduje tolik lidí. Mluvil jsem v něm také s vědcem z biotechnologické společnosti AOBiome, která lidem prodává živé bakterie ve spreji, aby si mohli na své pokožce vytvořit zemitější ekosystém.

Na základě setkání s těmito lidmi a hlubšího přemýšlení o mikrobech pokožky jsem začal používat méně mýdla, méně šamponu, méně deodorantu, ale také jsem se začal méně sprchovat.  Nejdříve obden, poté každý třetí den, a teď jsem s tím skončil téměř úplně. Pořád si ještě myju ruce, protože to je nesmírně důležité pro předcházení přenosným nemocem. Oplachuji se také, když jsem viditelně ušpiněný, třeba poté, co běhám, kdy si kvůli lidem musím smýt komáry z obličeje. Když mám špinavé nebo neupravitelné vlasy, natáhnu hlavu pod sprchu a navlhčím si je. Nepoužívám však šampon ani mýdlo či sprchovací přípravky a do sprchy téměř nevkročím.

Zpočátku jsem zapáchal a špatně jsem se cítit, obzvlášť bez deodorantu. Najednou jsem s ním skončit nedokázal, tak jsem na přechodnou dobu přešel od deodorantů na báze hliníku na přípravek Soapwalla, obsahující pouze některé rostlinné oleje a škroby. Hliník je „aktivní složkou“ mnoha deodorantů, zejména proto, že působí jako antibiotikum. Soapwalla fungovala dobře, ale po čase jsem ji přestal používat také.

A všechno je v pořádku. Ráno vstanu a vypadnu z domova během několika minut. Doby, kdy jsem mohl nepříjemně páchnout, třeba večer po pracovně náročném dni nebo posilovně, jsou pryč. Nepáchnu. Minimálně mému nosu. Požádal jsem přátele, aby si ke mně přivoněli, a trvají na tom, že všechno je v pořádku. I když, nevylučuji, že se nespojili a nepokusili se mne zničit J

Samozřejmě, pokud pracujete v těsné blízkosti s lidmi, kterým vadí tělesný pach, bylo by bezohledné zkoušet tento postup. Možná se budete muset na začátku na čas přestěhovat do divočiny nebo na plachetnici (kterou byste si mohli koupit za peníze, které ušetříte tím, že už nebudete kupovat přípravky na pleť a vlasy). A jak navrhuji vždycky, předtím, než s tím začnete, se poraďte s lidmi, které milujete.

Nevím, jestli zvládne každý člověk v pohodě život bez mýdel a šamponů, což je dost extrémní, ale myslím, že tu existuje prostor pro zpochybnění nikdy nekončícího marketingu kosmetických přípravků na čištění pokožky a vlasů, a také každodenní sprchování.

Teď mám největší dilema někde úplně jinde: co si počít s tím vším časem navíc, který jsem získal? Dva roky života navíc. Čím jen zaplním tolik dnů?

[wc_highlight color=”blue”]Překlad: Robert Nerpas, Úvodní foto: Showerhead/Andrzej22[/wc_highlight]