Nedávná výměna názorů s jedním politikem na sociální síti mne utvrdila v přesvědčení, které si nemohu nijak vyvrátit:
POLITICI si všimli, že voliči při svém rozhodování koho volit přihlížejí k tomu, jaký postoj má volený politik k Romům a je-li tzv. “ROMSKá OTáZKA” jedním z bodů volebního programu. Většinou je nejoblíbenější politik ten, který považuje Romy za přítěž města a slibuje změnu k “lepšímu”. K lepšímu pro ty, kterým vadí ROMOVé v sousedství, pro ty, kterým vadí, že jejich děti chodí do stejně třídy s Romy, pro ty, kteří jsou znechuceni při pohledu na Romy ve stejném bazéně, ve stejném obchodě, ve stejném autobuse, hotelu atd. Takových lidí je dost. Dost voličů.
Například Jiří Čunek, člen KDU-ČSL, starosta Vsetína, se s tím nepáral a rovnou deportoval několik Romů za Zlínský kraj – a je oblíbený. Byl zvolený několikrát po sobě, členům KDU-ČSL je očividně jedno, co udělal, a dál ho vychvalují až do nebe. Omluvou pro Čunkovo počínání je, že Romy aspoň nevyhodil na dlažbu, jako to dělají mnozí starostové. Jestli se tak vážně děje, nemělo by se tomu zabránit? S panem Čunkem se soudí padesát dva lidí, kteří tvrdí, že se nemohli ani svobodně rozhodnout, kam se odstěhují. Tvrdí, že jim bylo vyhrožováno odebráním dětí. Že jim byla odepřena základní lidská práva a svoboda. Nicméně soudní spor trvá dlouho a ještě dlouho trvat bude.
Nikomu to moc nevadí. Jakmile se jedná o případ, kdy byli Romové poškozeni, je veřejnost spokojenější, než v opačném případě. Je jasné, že je případ deportace Romů protahován co nejdéle, protože se hledají skuliny, jak “vybruslit bez škrábnutí”. A protože to panu Čunkovi prošlo jednou, může i podruhé.
Opravdu chceme udržovat napětí mezi lidmi? Opravdu se nikdo nezamyslí nad tím, že nadávat na to, jak nefunguje integrace a zároveň se snažit o segregaci, k ničemu nevede?
Je třeba slepě nepřikyvovat, je třeba přemýšlet. Přemýšlet do hloubky o každém tvrzení, nenechat se oklamat. Nebuďme naprogramovanými roboty na volební lístky.
Dobrovolně pomáhám s čím mohu a umím, zajímám se o sociální vyloučení, sociání znevýhodnění, rasismus a problémy s ním spojené. Když mi něco není jedno, zvednu se a něco udělám. Píšu až potom.