I kdyby v případu nefigurovala Moskva, Spojené státy byly oslabeny a jejich nový vůdce ohrožen ještě předtím, než nastoupil do funkce.
Rusko trvá na tom, že nemá nic společného s tím, co popisuje jako skandál „Pulp Fiction“, v jehož centru stojí Donald Trump. Avšak pro Vladimíra Putina je výsledkem této aféry se složkou kompromitujících dokumentů, která následuje po nedávném obvinění Moskvy z ohrožení prezidentských voleb, ať už záměrné nebo náhodné pokračování plnění dlouhodobého cíle Moskvy oslabit USA, ochromit jejich politický rozhodovací proces a pomstit se za ponižování Ruska na konci studené války.
Není vyloučeno, že Putin je zcela nevinen, jak tvrdí jeho mluvčí. Může to však být i naopak. V podstatě je to ale jedno. K poškození jednoduše došlo a Kreml zde nemá co ztratit. Bezprecedentní zmatek a chaos v USA je přesně to, o čem si staří agenti KGB jako Putin mohou nechat jen zdát.
Putin veřejně před celým světem odsoudil zhroucení Sovětského svazu, v němž hrály přední roli USA, jako „největší geopolitickou katastrofou [20.] století“. O čtvrt století později, poté, co projevil vykalkulovanou trpělivost smyšlené ruské špionky Karly z díla Johna le Carré, si Putin může vychutnat svou pomstu v přímém přenosu zblízka.
Ať je za aféru zodpovědný kdokoli, pochybnosti o nezávislosti, důvěryhodnosti a politické legitimitě nového amerického prezidenta byly zasety. Američtí komentátoři dokonce naznačují, že Trump může být ruským „aktivem“. Připomíná to jiný příběh, Mandžuského kandidáta od Richarda Condona, o politickém vymývání mozků v mocenském centru.
Záplava tvrzení a protitvrzení přikrmuje podezření mnoha Američanů, že Trump v listopadu nevyhrál férově. Neklid ještě umocňuje gól do vlastní branky v průběhu voleb, kdy Trump zvítězil u volitelů bez ohledu na to, že získal o 3 miliony hlasů méně než HILLARY CLINTONOVá. Obamova administrativa je přesvědčena, že volby se snažili ve prospěch Trumpa ovlivnit cizí agenti pod taktovkou Moskvy. Všechny americké zpravodajské agentury s ní souhlasí. Toto zjištění vyvolalo hořkost a veřejné rozpory mezi Trumpem, CIA a Národní bezpečnostní agenturou, které představují první obrannou linii Washingtonu a hlavního nepřítele ruských zpravodajských služeb.
Vzhledem k tomu, že zdroje, od nichž získal informace autor materiálu, bývalý pracovník MI6 CHRISTOPHER STEELE, nejsou uvedeny, nelze zjistit, zda jsou informace o Trumpově údajném chování v Rusku pravdivé, nebo zda byly vyrobeny agenty FSB, nástupnické agentury KGB.
Podobně alarmující jsou náznaky, že Rusové mají dostatek kompromitujících informací na to, aby Trumpa vydírali, a že ruští agenti a hackeři dodávali užitečné informace členům jeho volebního štábu. Ať už je to pravda, nebo ne, jistou špínu už Trump ze sebe nesmyje, což je typickým a ideálním cílem všech kampaní, zaměřených na destabilizaci ve stylu KGB a realizovaných tak, aby podrývaly důvěru a zasévaly chaos.
S ohledem na to, že Trump ještě ani nenastoupil do funkce, jsou následky tohoto pokračujícího zmatku nekonečné. Trumpa nečekají žádné líbánky. Až usedne v Oválné pracovně, bude se dnešní šílenství v médiích a Kongresu spíše stupňovat, místo aby opadalo. Již dnes se ozývají hlasy o vyslovení nedůvěry Trumpovi a o krizi velikosti Watergate. Pozice Trumpa je vážně poškozena, byť jeho vystupování na středeční tiskové konferenci naznačuje, že on sám si to neuvědomuje.
Mnozí v USA i v zahraničí budou vidět Trumpa jako buď naivu, nebo hlupáka nebo nastrčenou figurku. Jeho pokusy o vytvoření vnitropolitické i zahraničněpolitické linie budou pravděpodobně vážně ohrožovány chronickou politickou slabostí. Obzvláště to platí o všem, co se týká Ruska.
Pokud se Trump pokusí o nový začátek, o „reset“, jak mnozí očekávají, riskuje, že bude vnímán tak, že ustupuje svým řídícím důstojníkům v Moskvě. Když se pokusí o tvrdý postoj vůči členským zemím NATO, jak to sliboval v kampani, budou jeho pohnutky zpochybňovány. Avšak pokud naopak zaujme tvrdý postoj vůči Rusku, třeba kvůli Ukrajině, spojenci USA by to mohli vnímat spíše jako nebezpečnou reakci na skandály než jako zodpovědný posun v politické linii.
Ve znepokojené východní a střední Evropě a na Středním východě se zatím strach z Ruska bude mísit s novým respektem. Lavrentij Beria, Stalinův legendární šéf státní bezpečnosti a šéf NKVD, předchůdce KGB, by byl ohromen. Americký „cíl“ byl destabilizován, jeho demokratický systém veřejné správy zdiskreditován před celým světem a jeho nový vůdce zkompromitován a ohrožen ještě před nástupem do funkce. Čas ukáže, zda jde tato hra Putinovi na ruku. Právě teď ale musí pukat hodnověrně popíraným smíchem.
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.