Dlouhá zima a krátké a chladné léto. V 17. století se v Evropě dramaticky změnilo klima. Následkem toho byly hladomory. Historik Philipp Blom zkoumal, jak evropský kontinent „malou dobu ledovou“ přežil. Ve své knize Die Welt aus den Angeln (Svět vzhůru nohama) se dívá zpět a popsal historii „malé doby ledové“ 1570-1700. Je to pádná studie, která spojuje zrození moderního světa se změnou klimatu.
„Něco hrozivého bylo na pochodu“, konstatuje s pohledem na přechod z 16. do 17. století. Dlouhá zima, krátké, vlhké léto. Temže byla až do vnitřku Londýna zamrzlá natolik, že trhové stánky mohly být zřízeny přímo na ledě. Hluboký sníh pokrýval také části Itálie a Španělska. Evropa byl jedna velká ledová říše. Malíř von Breughel odhalil žánry zimních krajin až do Averkampu. Mezi lety 1570 a 1685 se snížila průměrná teplota o dva až tři stupně. Dlouhé týdny dešťů a sucha přinesly hladomor, stoupající ceny chleba vedly k povstáním. Teprve 80 let později dosáhly sklizně v Evropě opět množství z roku 1570. „Je to neuvěřitelné, jak velmi se evropské společnosti mezi roky 1600 a 1700 v průběhu tří generací změnily,“ dodává Blom. Vlastně je to přírodní zákon. Když se změnily naše podmínky životního prostředí, musíme se změnit také. A nyní jsme opět v době, která směřuje k velké změně klimatu. Měnily se také reakce lidí. Nejdříve interpretovali hrozivé skoky počasí jako trest Boží. Když došlo ke špatné sklizni, znamená to, že „musíme dělat procesy s hříšníky“. Ne náhodou je tato doba nejvyšším érou „upalování čarodějnic“. Přesto náboženské vysvětlení ztrácelo stále na srozumitelnosti.
Lidé začali hledat řešení v přírodě. Botanici zkoušeli nově metody pěstování, experimentovali s bramborami a rajčaty. Jejich znalosti byly publikovány po celé Evropě. Staleté nezměněné zemědělství se stalo efektivnější. Blom říká: „Byl to posun způsoben vědomostmi.“ Ve středověku to byli samotní mniši, kteří navzájem diskutovali a mohli číst. V době osvícenství tak ve městech vznikl veřejný prostor pro debaty a vědu. Nastoupila buržoasie. A prosadila se nová hospodářská teorie. Podle Bloma našla Evropa nový recept na to, jak se stát mocnou. Cestou kapitalismu a hospodářského růstu, které ovšem spočívaly také na vykořisťování. Neboť Španělé, Portugalci, Nizozemci a Britové dobyli svět, založili kolonie, zmocnili se zlata a otroků. Současně se vyvíjely myšlenky tolerance a lidských práv. Obchodníci se stali agenty globalizace. Amsterodam, v 16. století malé nevýznamné město, dovážel obilí z baltských zemí a prodával ho v Evropě. Došlo tak k začátku „zlatého období“ Holandska. Stále více růstu, stále více vykořisťování. Pro Bloma narazil tento projekt v současné době na své hranice. Přesně ony strategie, které se během „malé doby ledové“ rozvinuly, jsou příčinou dnešní KLIMATICKé ZMěNY. Dle Bloma se s hospodářským růstem krize nemohou zvládnout. Uprchlíci jsou jedním ze symptomů této změny. Blom nevěří, že už o tom dostatečně přemýšlíme.
Potěšující však je oznámení kalifornského guvernéra Browna. Americký prezident Trump, který chce odstoupit od Pařížské smlouvy o klimatu, nemluví dle něj za zbytek Ameriky. Kalifornie chce sama v září 2018 uspořádat mezinárodní setkání ohledně změny klimatu.
Jeden z prvních redaktorů FreeMagOne, Evropan, humanista. Angažuje se v akcích Kruhu přátel česko-německého porozumění, přítel Lidic.