ÚSTÍ NAD LABEM, ČESKá REPUBLIKA (REUTERS) – Olga Petiková si poprvé půjčila pár tisíc korun v devadesátých letech, aby vybavila nábytek své nové rodiny. Později si začala půjčovat krátkodobé půjčky, aby vystačili do konce měsíce, jelikož její manžel se pokoušel prosadit v novém byznysu. Dluh narůstal.
O dvě dekády později dluží přes dva miliony korun, jedenáctkrát tolik, než za rok vydělá, a je 15× podán exekuční příkaz na její majetek a většinu peněz, které jí přijdou na účet.
Její případ není v České republice, momentálně nejbohatší postkomunistické zemi v Evropské unii, výjimkou.
Lidé ve stejné situaci často pracují načerno, aby se vyhnuli přiznání skutečného příjmu, který by byl použit na splacení jejich dluhů. Tím zvyšují nedostatek pracovní síly, což uvádějí skoro dvě třetiny firem jako překážku v ekonomickém růstu.
Podobné „dluhové pasti“ – výsledek nízké finanční gramotnosti, roků rozvolněné regulace věřitelů, drahé znovunabývání majetku (zpětné převzetí do vlastnictví) a tvrdé zákony o osobním bankrotu – také pomáhají přiživovat extremistické politiky v chudších oblastech země.
Dokonce i malé DLUHY jako nezaplacené pokuty nebo účty za energie mohou narůst v sumy, jež mnozí nikdy nedokážou splatit. „Opakuji svým dětem, aby nikdy neudělaly ty samé chyby jako já,“ řekla Petiková pro Reuters.
Nyní má stálé zaměstnání, většina jejího platu ale jde na splácení dluhů. S pomocí svých teď už dospělých dětí to zvládá.
Koncem roku 2017 čelilo 863 000 Čechů – téměř 10 procent dospělé populace – alespoň jednomu exekučnímu příkazu, což znamená že jejich příjem, který přesahuje hranici legálního minima, může být přeposlán na pokrytí dluhů a poplatků. Půlka z nich čelila čtyřem a více exekučním příkazům.
Celkem 4,67 milionů exekučních příkazů na dluhy s nominální hodnotou 239 miliard korun nebylo vyřízeno, včetně dluhů firem – téměř 5 procent z HDP.
Data ukazují, že v sousedním Německu, jehož populace je osmkrát větší, bylo podáno 2,48 milionů exekučních příkazů.
Na Slovensku, které má oproti Česku poloviční populaci, byl počet ještě vyšší – koncem roku 2017 to bylo 3,76 milionů, ale osobní bankroty snížily toto číslo o rok později na 2,89 milionů.
Nedávný výzkum ukázal, že nějakých 60 procent českých firem vidí jako překážkou v růstu nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Evropský průměr je 42 procent.
Potenciální zaměstnanci nejsou ochotní se namáhat za nulový zisk a papírování spojené se zaměstnáním osoby, jíž hrozí EXEKUCE, je přítěží i pro firmy, řekla Eva Veličková, mluvčí Svazu průmyslu a dopravy České republiky.
„Zadluženost lidí je problém jak pro společnost, tak pro ekonomii,“ řekla Veličková.
Tvrdý přístup Čechů k dlužníkům má kořeny v přerodu země z komunismu. Zákony na podpoření soukromého podnikání přijaté na začátku milénia zjednodušily věřitelům získání svých peněz zpět tím, že zaplatí exekutorovi za vybrání dluhu.
Poplatky exekutorům byly podle Daniela Hůle z lidsko-právní organizace Člověk v tísni jeden čas tak výnosné, že někteří lidé byli ochotní zaplatit více než 100 % z nominální hodnoty za těžko splatitelné malé půjčky.
(Pro zobrazení grafu Růst exekučních příkazů v ČR klikněte sem: tmsnrt.rs/2RFxGCM)
„Necháváme zákon jít vstříc různým zájmovým skupinám namísto společnosti. To je ten hlavní problém,“ řekl Hůle. „Je to pozůstatek špatného systému spíš než že by česká společnost byla plná delikventů.“
Poplatky jsou teď sice nižší, ale běžná exekuční procedura dokáže rychle udělat z dluhu 1 000 korun – poplatek za jízdu v MHD načerno – 10 500 korun. Uvádí tak kalkulačka na stránkách Člověk v tísni: www.vymahacikalkulacka.cz.
V Německu by podobný přestupek přišel na cca 3 900 Kč.
(Pro zobrazení grafu Cena českých dluhů klikněte sem: tmsnrt.rs/2RNiXFG)
PRYČ Z TRHU PRÁCE
Srážky z příjmu mohou způsobit, že dlužníkům zbude jen zhruba 6 225 Kč na měsíc, tedy čtvrtina průměrné čisté mzdy. Polovina exekucí je na dluhy 10 000 Kč a méně.
Příjem dlužníků mohou zvýšit sociální dávky, nárok na ně ale mizí ve chvíli, kdy se příjem zvýší – což dlužníkům bere motivaci snažit se vydělávat více. Studie z roku 2016, dělaná pro tehdejšího ministra pro lidská práva, ukázala, že desítky tisíc lidí pracují ilegálně kvůli srážkám z příjmu.
„Dlužníci ztrácí motivaci nejen pracovat tvrději, ale pracovat úplně, často se přesunou do šedé zóny ekonomiky,“ řekl Ladislav Minčič, ředitel odboru legislativy, práva a analýz HK ČR. „V hraničních regionech se mnozí rozhodnout utéct ze země, aby se exekucím vyhnuli.“
S nezaměstnaností 2,8 %, nejnižší za poslední dvě dekády, bylo v listopadu k dispozici pouze 193 000 potenciálních pracovníků na 324 000 volných pracovních míst.
Drsné zacházení s dlužníky často podpořilo v chudších oblastech krajní pravicové i levicové extremisty. V Ústní nad Labem, poblíž hranice se Německem, kde hrozí 18 % populace exekuce, má komunistická strana volební baštu.
„Extrémistické politické strany získávají hlasy od těch, kteří ve svém okolí vidí vyšší kriminalitu, peníze opouštějící jejich kraj a chudší nabídku služeb. To vše souvisí s příkazy k exekuci,” vysvětluje Daniel Prokop, sociolog z výzkumné agentury Median.
Podle Člověka v tísni zatěžují dluhy i tisíce dětí. Případ patnáctileté siroty Lidky vzala organizace k ústavnímu soudu.
Lidka, která Reuters během rozhovoru v Plzni uvedla pouze své křestní jméno, dluží 40 000 korun za dvě jízdy načerno v MHD – první pokutu dostala v šesti letech, druhou v jedenácti.
V roce 2017 soud nařídil, že musí zaplatit původní výši pokuty plus ceny jízdného v té době – kolem 2 000 korun.
OSOBNÍ BANKROT NENABÍZÍ SNADNOU POMOC
Krok veřejných orgánů, který zajistil licencování nebankovních půjčovatelů, vedl k téměř 90% stáhnutí z trhu. Zbývá 85. Ročně zažádá o osobní bankrot cca 20 000 lidí, kteří doufají, že tak uniknou dluhům.
Ovšem pravidla jsou tvrdá: aby mohl být vyhlášen bankrot, musí dlužník dokázat, že dokáže splácet aspoň 30 procent toho, co za posledních pět let dluží. To mohou soudy zamítnout, ale jen zpětně po pěti letech. V Německu a na Slovensku taková podmínka není.
Ludmila Křivková (42) dluží 850 000 korun za 14 půjček, které si za posledních pět let vzala.
Jedna ze společností, od nichž si půjčila, Půjčka7, nabízí čtrnáctidenní půjčku 5 000 korun, za něž se splácí 5 946 korun – podle jejich stránky činí roční úrok 9,064 %. Na žádost o komentář Půjčka7 nereagovala.
„Vzala jsem si půjčku, abych renovovala dceřin pokoj, a také abych nakoupila jídlo. A tak začal cyklus splácení půjčky půjčkou,“ řekla pro Reuters Křivková ve svém ústeckém bytě.
Člověk v tísni pomohl Ludmile zažádat o osobní bankrot. Za pět let už bude z problému venku – pokud bude měsíčně splácet 6 200 Kč.
Zbývá ji 5 000 Kč měsíčně na rodinné výdaje. Díky sociálním dávkám a alimentům s penězi vychází.
„Dřív po mě šli vymahači, volali mi z anonymních čísel, posílali dopisy,“ sdělila Ludmila. „To už je pryč… už mám pokoj.“
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.