Jak ukazuje studie University College London, dívky jsou častěji na instagramu, facebooku apod. než chlapci. Mají také kvůli jejich využívání více problémů Se svým vzhledem a menší sebevědomí. Podle studie mají dívky kvůli sociálním médiím i větší riziko onemocnět depresí.
„Stále jsem surfovala na facebooku a instagramu.“ To, že SOCIáLNí SíTě mají negativní vliv na její psychické zdraví, zaznamenala Shannon McLaughlinová teprve později. Dnes může 18letá dívka, která už v dřívějších letech trpěla depresemi a stavy strachu mluvit otevřeně o svých osobních zkušenostech, a tím také pomoci ostatním. „Smutná pravda je, že většina lidí chce na sociálních sítích sdílet skoro jen pozitivní věci o svém životě. Negativní vůbec ne.“ To vedlo k tomu, že se stále více cítila špatně, vyprávěla mladá žena deníku Guardian.
„Proč je vše tak dobré pro ostatní, a pro mne ne?“, to je otázka, o níž mnoho mladých lidí pravděpodobně přemýšlí ve světle rostoucího využití sociálních médií v posledních letech. Zda však existuje souvislost mezi depresemi a využíváním sociálních sítí jako FACEBOOK, whatsapp a instragram, bylo až doposud sporné. Nová studie University College, která se intenzivně zabývala touto problematikou, přichází k závěru, že sociální média mají značný vliv na duševní zdraví mládeže. Obzvláště nápadné přitom je, že dívky trpí depresemi jednoznačně častěji než chlapci.
Menší sebevědomí, problémy se vzhledem a spánkový deficit
V rámci výzkumu britské Millenium Cohort Study, která se zabývá dlouhodobým vývojem dětí a mládeže, bylo dotázáno 11.000 14letých. Podle výsledků trpí dívky v souvislosti s používáním sociálních medií dvakrát častěji depresemi, než jejich stejně staří chlapečtí vrstevníci. „U dívek se ukázalo, že větší denní využívání sociálních médií vede postupně k zvýšení znaků DEPRESE,“ říká Yvonne Kellyová, profesorka a studijní vedoucí na University College London.
Další poznatky výzkumu:
– Dívky stráví více času s instagramem, facebookem apod., než stejně staří chlapci. 40 % dívek používá sociální sítě více než tři hodiny denně. U chlapců to je 20 %
– 75 % dotázaných 14letých dívek trpí depresemi, má menší sebevědomí, jsou nešťastné kvůli svému vzhledu a vykazují spánkový deficit (méně než 7 hodin spánku denně)
– 35,6 % dívek s depresemi se již stalo obětí online-mobbingu.
– Poruchy spánku jsou také způsobeny neustále nabíhajícími oznámeními na smartphonech.
Britští zdravotničtí experti a politici vyzývají kromě jiného koncerny k omezení doby používání jejich platforem mladými lidmi, což je však přesný opak obchodního modelu mnoha firem, jejichž cílem je, aby lidé strávili na platformách tolik času, kolik je jen možné. Odborníci také dávají ke zvážení zdanění koncernů, jež by podporovalo léčbu postižené mládeže, trpící depresemi, stavy strachu, poruchami příjmu stravy atp. Velké sociální sítě na tuto kritiku reagují tvrzením, že nejen sociální média jsou zodpovědná za vyšší výskyt psychologických onemocnění. Deprese, podobné nemoci, jsou výsledkem komplexních faktorů, podporuje jejich stanovisko psycholožka Nihara Krause, specializující se na mládež. Přispívají k nim také každodenní stress, tlak i rodinné problémy.
Honba po „likes“ a uznání
Studií, které se zabývaly používáním sociálních médií a nástupem depresí bylo v minulosti několik, avšak žádná z nich nezjistila žádnou souvislost mezi těmito jevy. Několik výzkumů došlo dokonce k závěrům, že sociální sítě mají na člověka se symptomy deprese pozitivní vliv. Podle jedné studie, která byla zpracována v roce 2017 v Německu, spustily sociální sítě jen u několika lidí deprese, závist a stres. Čtvrtina dotázaných však uvedla, že se kvůli sociálním médiím už aspoň jednou cítila na dně. Hon po „likes“ a uznání vytváří vysoký tlak. Nedojde-li k potvrzení, dochází k frustraci a problémům. Jiné výzkumy dokazují, že především pasivní konzumace sociálních médií je problematická.
Yvonne Kellyová, která zveřejnila nové výsledky studie, vztahuje zodpovědnost sociálních médií také na rodiče. Rodiny by měly zvažovat, kdy a jak často je využívání sociálních sítí smysluplné. A zvážit také to, že by si děti a mládež neměly brát své smartphony do postele.
Pro dospívající je ovšem také důležité, že vedle digitálního světa a zobrazení existuje také realita. „Sociální média nejsou žádnou náhradou za konkrétní zkušenosti, a už vůbec ne za přátelství,“ říká známý švýcarský pediatr Remo Largo v rozhovoru pro Neue Zürcher Zeitung. Virtuální kontakty nejsou z jeho pohledu žádné vztahy. „Na 500 přátel na facebooku není vůbec žádné spolehnutí, když se člověk dostane do nouze,“ uvádí. V pravých vztazích se musí člověk snažit o to, aby poznal ostatní s jejich silami a slabostmi, učit se řešit konflikty a přebírat zodpovědnost za sebe a ostatní. Až na základě toho v nejlepších případech vznikají přátelství.
Epilog
Jako dlouholetý účastník debat na facebooku si již delší dobu kladu otázku: změnila sociální média lidi a svět k lepšímu? Myslím si, tak jak to vidím na diskuzích, že nezměnila, spíše naopak. Nezapomínejme, že pro koncerny mediálních sítí je nejdůležitější to, že čím více lidí jejich sociální sítě používá, tím vyšší zisky dosahují. Sociální média se stala jen odrazem nejistoty, strachu, frustrace, které vnesly do společností mainstreamová média, dezinformační weby podporované v řadě případů Kremlem, a především nezodpovědní politici. Strach z toho všeho vyvolává v lidech nejen frustraci, ale i zlo a nenávist, jak je možné denně číst např. na facebooku. Každopádně nejsou náhradou za skutečná přátelství mezi lidmi. Touha po „lajcích“ a uznání je jen chimérou. Podle mého názoru by měl facebook sloužit především k informování a např. ke svolávání demonstrací. Nejsem jeho nepřítelem, ale není pro mne berličkou za reálný život. Naučil mne mít respekt k jiným názorům a nemyslet si, že jen já mám pravdu. A především mne naučil toleranci. Také díky němu jsem ze své duše vytěsnil zášť, zlobu a nenávist.
Jeden z prvních redaktorů FreeMagOne, Evropan, humanista. Angažuje se v akcích Kruhu přátel česko-německého porozumění, přítel Lidic.