Bezpečnostní služba nezažila jedinou reformu, ale Volodymyr Zelenskyj má šanci to změnit
Stejně jako většina dobrých herců si i Volodymyr Zelenskyj užívá náročnou roli.
Přes naprostý nedostatek politických zkušeností se rozhodl, že se stane prezidentem Ukrajiny. Poté, po ohromujícím vítězství, vyhlásil předčasné parlamentní volby a minulý víkend dovedl své nové politické hnutí k absolutní většině s největším počtem křesel, jaké kdy nějaká politická strana získala v postsovětské historii Ukrajiny.
A nyní, když má páky moci pevně v ruce, čelí bývalý ukrajinský herec a dnešní prezident výzvě, kterou zde mnozí považují za mission impossible: reformovat ukrajinskou chronicky prohnilou domácí špionážní službu.
Ukrajinská tajná služba, známá pod zkratkou SBU (Služba bezpeky Ukrajiny), je nástupnickou organizací sovětské KGB, po níž zdědila své původní zaměstnance, strukturu i modus operandi. V průběhu let se její špehové podíleli na dlouhé sérii korupčních skandálů, velkých i malých, zahrnujících zločiny od vraždy až po nezákonný prodej zbraní.
Jak uvádějí západní politici, SBU zůstává úzce spjata jak s mocnými ukrajinskými oligarchy, tak s její politickou třídou.
Zelenskyj, bývalý komik, jehož nepravděpodobné vítězství v prezidentských volbách dalo Ukrajincům novou naději pro budoucnost jejich země, byl zvolen na základě slibu ukončit endemickou ukrajinskou kulturu korupce. Mnozí političtí pozorovatelé považují restrukturalizaci bezpečnostní služby za zásadní test jeho vůle a schopnosti dodržet tento závazek. Je to také záležitost, která by mohla rozhodnout o úspěchu Zelenského při přiblížení jeho země k Západu, tedy kroku, který označil za jeden ze svých hlavních cílů.
SBU, která zaměstnává po celé zemi více než 30.000 lidí,
se po kolapsu reformy téměř nedotkly.
EU i USA pobízely vedení Ukrajiny k řešení problémů v agentuře po celá léta. Dotlačení vlády k tomu, aby vyčistila SBU, bylo ve skutečnosti hlavní prioritou poradní mise EU na Ukrajině od roku 2014, kdy zde začala působit. Doposud to však nefungovalo. „Nikdy jsme neobdrželi řádnou reakci politické elity,“ řekl přední evropský diplomat. „SBU je odpovědná jedinému muži, prezidentovi, a tím je systém velmi zpolitizován.“ V překladu do běžného jazyka to znamená, že udržovat tajnou službu v pohodě bylo často v osobním zájmu předchůdců Zelenského.
I když UKRAJINA za posledních 30 let od kolapsu Sovětského svazu zažila nejednu politickou turbulenci, SBU, která zaměstnává více než 30 000 lidí po celé zemi, byla proti reformě téměř imunní. Tato skutečnost je o to mimořádnější, že korupce ve službě je veřejným tajemstvím. „SBU se nikdo nikdy nedotkl,“ říká Olena Halushka, vedoucí mezinárodních vztahů v Kyjevském protikorupčním akčním centru. „Je to jediná instituce, kde nedošlo k žádné reformě.“
Jednou z velkých překážek je pokračující válka Ukrajiny s Ruskem na východě země. Petro Porošenko, Zelenského bezprostřední předchůdce v prezidentské funkci, se po svém zvolení zavázal bojovat proti korupci v SBU a agenturu restrukturalizovat. Dokonce požádal NATO a EU, aby SBU pomohly vypracovat plán reforem, ale válka s Ruskem brzy odsunula problém na vedlejší kolej. Kritici Porošenka jej rovněž podezírají, že se nechtěl vzdát prezidentské kontroly nad vlivnou službou, jak to doporučily NATO a EU, zejména když se připravoval na znovuzvolení. Ať už je důvod jakýkoli, SBU pokračovala ve své činnosti jako předtím.
Stěžejním bodem kritiky agentury ze strany EU a Washingtonu je, že její struktura je líhní korupce.
Nad rámec svých klasických zpravodajských a kontrarozvědných funkcí odpovídá SBU také za oblasti, které ve většině demokracií spadají do sféry vymáhání práva. Patří mezi ně stíhání případů korupce, hospodářská trestná činnost a organizovaná trestná činnost. Agentura má také výlučné právo vydávat povolení k odposlechům. Díky svému velkému rozsahu pravomocí je SBU největší evropskou zpravodajskou agenturou. S odhadovanými 33.000 zaměstnanci je například více než osmkrát větší než MI5, domácí zpravodajská agentura Velké Británie. „Toto zjevně není služba, která by se co jen přiblížila západním standardům,“ říká evropský diplomat působící v Kyjevě.
Ukrajinští investigativní novináři mezitím nadále odkrývají očividné důkazy o korupci v agentuře. Zaměstnanci SBU, kteří vydělávají 300 až 500 dolarů měsíčně, byli zachyceni na videozáznamu, jak řídí drahé automobily, v jednom případě Toyotu Landcruiser za 70.000 dolarů. Jeden vedoucí úředník SBU žije v Kyjevě v bytě za 3 miliony dolarů. Byt byl zaregistrován na jméno příbuzného, který žil v malé vesnici.
Ukrajinští protikorupční aktivisté a západní diplomaté tvrdí, že útvar pro hospodářskou kriminalitu SBU je známý tím, že šikanuje místní podniky. „Podniky skutečně trpí korupcí,“, uvádí jeden z vedoucích úředníků EU. Obavy z korupce také děsí zahraniční investory a negativně se podepisují na hospodářském oživení Ukrajiny.
Ukrajinští představitelé trvají na tom, že jsou s obavami EU seznámeni a jsou ochotni restrukturalizovat SBU, a to i přes očekávaný odpor. „Souhlasíme s tím, že bezpečnostní služba musí být reformována,“ uvedla v nedávném rozhovoru náměstkyně ministra vnitra Tetiana Kovalčuk. „Musíme vytvořit novou, reformovanou bezpečnostní sílu Ukrajiny.“
Ukrajinští protikorupční aktivisté tvrdí, že pokud k reformě nedojde brzy, nemusí k ní dojít už nikdy. Zatímco země i nadále čelí vážným problémům s korupcí v soudnictví a dalších sektorech, mnoho z nich je přesvědčeno, že reforma SBU je klíčem k zásadní změně.
Nakonec však bude vše záležet na prezidentovi. Zelenskyj je se svým bezprecedentním demokratickým mandátem jediný, kdo má vliv na prosazení oprávněných zájmů a restrukturalizaci špionážní služby. Dalším faktorem je tlak ze strany Západu. „Bez tlaku ze strany USA a EU bychom se zde nedočkali žádných reforem,“ říká Oleksandr Liemienov, zakladatel protikorupční organizace State Watch.
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.