Pietní akce k 75. výročí osvobození Osvětimi je zastíněna sporem mezi Ruskem a Polskem. Ruský prezident PUTIN vyčítá Polsku spoluvinu na 2. světové válce. Jeho útok sleduje osvědčený model – a je na úkor obětí holocaustu.
Ve státních médiích v Polsku ve čtvrtek 23. ledna 2020 jednohlasně zaznělo: „Byl to velký úspěch polské diplomacie.“ Nebyl tím myšlen nějaký polský vládní politik, nýbrž ruský prezident Vladimír Putin. Protože když se Putin objevil na Světovém fóru o holocaustu v Jeruzalémě, měl emocemi zadržovaný proslov. V posledních týdnech bagatelizoval pakt Hitlera a Stalina jako čistý pakt o neútočení a předhodil Polákům antisemitismus a spoluvinu na druhé světové válce. Týdny trvající útoky vedly nejen k POLSKO-ruskému sporu o historii, ale zastínily také Světové fórum o holocaustu.
Začátkem ledna ohlásil polský prezident Andrzej DUDA, že se nezúčastní Světového fóra o holocaustu v Jeruzalémě, a zdůvodnil to tím, že mu bylo odepřeno právo pronést na této události proslov. Varšava se obávala, že Putin událost, za kterou stojí Kremlu blízký oligarcha Mosche Kantor, využije pro obnovení výše zmiňované výtky proti Polsku, aniž by na to prezident Duda mohl reagovat. Odmítnutí vyvolalo velkou pozornost již před samotnou připomínkou 75. výročí osvobození Osvětimi, které se kromě německého prezidenta Steinmeiera zúčastnili také hlavy a představitelé 40 zemí.
Putinovo obrácení paměti
Přesto, co stojí za nejnovější výpovědí Putina o paktu Stalina a Hitlera? Chce ruský prezident očistit historii Sovětského svazu? Koneckonců, „Velká vlastenecká válka“, jejíž konec se v Moskvě bude slavit s velkou pompou 9. května, je také jedním z důležitých příběhů dnešního Ruska. „To, co Putin v současné době dělá, slouží výhradně jeho politice,“ říká Martin Aust, profesor dějin východní Evropy na univerzitě v Bonnu.
„Ještě před 10 lety Putin pakt Hitlera a Stalina odsuzoval,“ říká historik a vzpomíná na 70. výročí napadení Polska Německem. V roce 2009, „během svého projevu na Westerplatte v Gdaňsku, Putin řekl, že Rudá armáda nemohla být žádnou osvoboditelkou, protože sama nebyla svobodná. O rok později vzpomněl v Katyni společně s tehdejším polským prezidentem Donaldem Tuskem na polské důstojníky zavražděné NKVD. A když krátce nato zahynul polský prezident Lech Kaczynski při letecké havárii u Smolenska, běžel na prvním kanále ruské státní televize snímek Katyňský masakr Andrzeje Wajdy. „Přitom od roku 2007, kdy byl film uveden na trh, byl promítán pouze v několika ruských kinech,“ říká Aust.
Sporný bod: Baltský plynovod Nord Stream 2
V té době šlo o dnes již sotva představitelné historické a politické přiblížení Ruska k Polsku, které mělo pragmatické politické pozadí. „RUSKO tehdy chtělo vstoupit do Světové obchodní organizace (WTO), Polsko mělo pochybnosti,“ vysvětluje německý historik. Dnešní situace je podobná. Rusko je členem WTO od roku 2012, ale vznikl zde nový problém s plynovodem Nord Stream 2, budovaným v Baltském moři, přes který má být Německo zásobováno ruským plynem.
Polsko patří k největším evropským kritikům projektu a podporuje sankce proti firmám, podílejících se výstavbě plynovodu, vyhlášené v prosinci 2019 Spojenými státy. V době vyhlášení těchto sankcí začaly také Putinovy verbální útoky proti Polsku. Putin sáhl po osvědčené strategii, kterou používá již od roku 2014. „Dokonce i připojení Krymu ospravedlňuje Putin velmi jednostranným historickým zdůvodněním,“ říká Aust.
Osud obětí holocaustu ustoupil do pozadí
Aktuální rusko-polský spor má ale ještě jinou stranu. Ve Varšavě vládnoucí strana Právo a spravedlnost provádí velmi ofenzivní, jednostrannou politiku ve vztahu k historii, a tím je sama zranitelná. Nejlepším příkladem je zákon IPN iniciovaný národními konzervativci v roce 2018, který je v Německu lépe známý jako „zákon o holocaustu“. Ten Varšava zmírnila kvůli mezinárodní kritice, přesto jsou vědci jako Jan Grabowski nebo Barbara Engelking, kteří odporují národnímu konzervativnímu vyprávění o milionech hrdinských Poláků, jež údajně zachránili Židy během druhé světové války, vystaveni v Polsku silné kritice.
To však není důvod, nechat Polsko v tomto aktuálním sporu s Ruskem osamocené, „a to i přes velmi jednostrannou nacionalistickou politiku, kterou polská vláda provozuje proti aktuálním útokům z Ruska, které nejsou nic jiného než přepisování historie.“ Co je ale kolem sporu Ruska a Polska během připomínky 75. výročí osvobození Osvětimi skutečně bolestivé? To, že osud obětí zničující nacistické politiky ustoupil do pozadí. V titulcích dominuje historicko-politický spor obou zemí.
Jeden z prvních redaktorů FreeMagOne, Evropan, humanista. Angažuje se v akcích Kruhu přátel česko-německého porozumění, přítel Lidic.