Přežije zranitelná americká demokracie frontální útok zprava? To se teprve se ukáže.
Více než 150 let po válce mezi severními a jižními státy (1861–1865) se americké PREZIDENTSKé VOLBY odehrávají v rozjitřené atmosféře pouličních střetů. Když mí kalifornští přátelé před několika měsíci v dlouhých rozhovorech přes Skype vyjadřovali obavy z ozbrojených střetů během předvolební kampaně či po volbách, připisoval jsem jejich obavy pochopitelným, byť přehnaným reakcím na následky pandemie, rozsáhlých lesních požárů a nepokojů po vraždě Afroameričana policií. Mezitím se američtí vědci a novináři stále více zabývají pochmurnými scénáři, co se stane, pokud nedojde ke shodě ohledně výsledku voleb a jejich platnosti v „bojovných“ státech.
Zvláštní pozornost v tomto směru přitáhlo varování respektovaného bývalého republikánského senátora a koordinátora amerických zpravodajských služeb z let 2017 až 2019 Dana Coatse, zveřejněné 22. září 2020 v New York Times. Nejde o to, kdo vyhraje, píše Coats, ale také o to, „zda americký demokratický experiment, jedna z nejodvážnějších politických inovací v lidské historii, přežije.“ Vyzývá dokonce obě politické strany, aby vytvořily nestranickou komisi, což by mělo zaručit integritu volebního procesu a zajistit, aby se počítal každý hlas.
Zbožné přání
Spor o obsazení uvolněného místa u Nejvyššího soudu a přístup Senátu k němu, který vypukl již dvě hodiny po zesnutí levicově liberální nejvyšší soudkyně Ruth Bader Ginsburgové, ukazuje, že se pravděpodobně jedná pouze o zbožné přání. Prezident Trump a vůdce republikánské většiny prosazují, aby Senát rozhodl o nástupci soudkyně Ginsburgové co nejrychleji. Trump den po pohřbu zesnulé Ruth Bader Ginsburgové navrhl na její místo konzervativní Anny Coney Barettovou. Je docela možné, že by pak Nejvyšší soud v novém složení mohl kvůli pandemii ukončit v několika „bojovných“ státech prodloužené sčítání hlasů a hlasování poštou a rozhodnout tak o Trumpově druhém funkčním období.
Obavy z nepředvídatelných střetů v období mezi volbami a ukončením prezidentského období 20. ledna také podněcují strach z nové občanské války. Největší nebezpečí představují radikální, těžce ozbrojení pravicoví „bílí“ extremisté, jejichž počet se odhaduje na 15.000 až 20.000 v přibližně 300 aktivních milicích na jedné straně, a mladých Afroameričanů na straně druhé. Milice „bílých“ se mobilizují, povzbuzeny Trumpovými twitterovými útoky na opatření proti covidu 19, které nařídili demokratičtí guvernéři, a v reakci na často násilné protesty černochů proti policejní brutalitě a diskriminaci. V důsledku pravicové konspirační ideologie se 34 % republikánských voličů domnívá, že „elity“ vypuknutí koronavirové pandemie plánovaly. A v Bílém domě sedí přítel militantní pravice. Zda zranitelná americká demokracie přežije frontální útok zprava, se teprve ukáže.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Three Ku Klux Klan members standing beside automobile driven by Klan members at a Ku Klux Klan parade through counties in Northern Virginia bordering on the District of Columbia, Library of Congress, zdroj: Der Standard, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.