Výzva k bojkotu Erdogana

V arabském světě roste odpor vůči Erdoganově snaze o moc. Turecko je stále více izolované.

Díky své agresivní zahraniční politice obrací Turecko proti sobě nejen Evropu, ​​Ankara nyní čelí také odporu v arabském světě. Šéf saúdské obchodní komory Ajlan al Ajlan nedávno vyzval k bojkotu Turecka „ať už jde o investice, dovoz nebo cestovní ruch.“

Velké řetězce supermarketů v Saúdské Arábii vyslechly Ajlanovu výzvu a odstraňují ze svého sortimentu turecké zboží. Také na politické úrovni roste odpor vůči turecké politice, kterou přední země Středního východu odmítají jako zásahy do jejich regionu.

Ankara reakci Arabů bagatelizuje. Nic to však nemění na skutečnosti, že Turecko je v regionu z velké části izolováno.

Prezident Recep Tayyip Erdogan považuje svou zemi za regionální mocnost, jejíž zájmy přesahují její vlastní hranice. Turecké jednotky jsou rozmístěny ve čtyřech regionech v severní Sýrii a bojují proti kurdským extremistům v severním Iráku.

Erdogan odkazuje na dědictví Osmanské říše

Erdogan ospravedlňuje některé zahraničněpolitické iniciativy na Středním východě, jako je například intervence v libyjské válce, odkazem na dědictví Osmanské říše, která v tomto regionu vládla po staletí. O státech Perského zálivu, které se objevily až po první světové válce, začátkem října pohrdavě řekl: „Nemělo by se zapomínat, že tyto země ještě včera neexistovaly a zítra pravděpodobně již nebudou.“

Někteří arabští politici se obávají, že Turecko usiluje o „neo-osmanskou“ nadvládu. Neodpustili vedení v Ankaře podporu Muslimského bratrstva, které je v mnoha zemích pronásledováno jako teroristická organizace, v povstání arabského jara před devíti lety.

Erdoganovo tvrzení, že mluví za muslimy po celém světě, rozhněvalo tradiční islámskou vládnoucí moc Saúdskou Arábii. Korunní princ Mohammed bin Salman považuje Turecko s Íránem a islamistickými extremisty za „trojúhelník zla“.

Po vraždě saúdského disidenta Džamala Chašukdžího v Istanbulu před dvěma lety se krize v turecko-saúdských vztazích ještě více prohloubila. Ankara je také v křížku s Izraelem, Egyptem a Spojenými arabskými emiráty.

Jak ukazuje saúdská výzva k bojkotu, oponenti Turecka na Středním východě nyní zvyšují svůj odpor vůči Ankaře. Podle zpráv v médiích byli turečtí vývozci informováni svými saúdskoarabskými obchodními partnery, že jejich zboží již v království není žádoucí.

Mithat Yenigün, předseda sdružení stavebních společností, řekl deníku Sözcü, že turecké stavební společnosti v Saúdské Arábii a Emirátech již téměř nedostávají objednávky. Pokles dalece přesahuje efekt pandemie.

Hospodářské škody pro Turecko nejsou zatím nijak výrazné, protože většina vývozu země směřuje do Evropy a USA; v loňském roce patřily mezi deset největších odběratelů tureckého vývozu pouze dvě země Středního východu.

Arabská liga se má zabývat tureckým vměšováním

„Arabské výzvy k bojkotu proti Turecku jsou směšné,“ uvedl Numan Kurtulmus, zástupce šéfa Erdoganovy vládnoucí strany AKP. Z politického hlediska jsou však protiturecké nálady na Středním východě pro Ankaru povážlivé.

Na návrh Egypta nedávno vytvořila Liga arabských států výbor, který se bude zabývat „tureckými zásahy do arabských záležitostí“. Spolu se Saúdskou Arábií a Emiráty se Egypt také obrací proti přítomnosti tureckých vojsk v Sýrii. Hlava státu Bašár Assad by tak mohl prospět protitureckému hnutí. Assad, Erdoganův úhlavní nepřítel, který byl donedávna na Blízkém východě kvůli válce v jeho zemi považován za vyvrhele, již nějakou dobu navazuje nové kontakty se sousedními zeměmi. Začátkem měsíce se stal Omán prvním státem v Perském zálivu, který od roku 2012 znovu vyslal do Damašku velvyslance; Emiráty před dvěma lety znovu otevřely své velvyslanectví v Sýrii pod vedením chargé d’affaires.

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Visit of RECEP TAYYIP ERDOğAN to Azerbaijan, 2020, zdroj: Tagesspiegel, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]