Australská mládež za mřížemi

V Austrálii jsou každoročně zadržovány stovky nezletilých. Mnoho postižených dětí jsou domorodí Australané.

Doporučený věk OSN pro TRESTNí ODPOVěDNOST je 14 let. V Austrálii je výrazně nižší.

Fotografie mladého domorodého muže s rukama a nohama připoutanýma k židli, pytlem přes hlavu a smyčkou kolem krku byl pořízen v Austrálii. Dylan Voller (17) byl „imobilizován“ v roce 2014 ve vězení v australském Severním teritoriu. Aby se dostal do bezpečí nemocnice, předtím hrozil, že si ublíží. Nezletilý byl téhož dne převezen do vězení pro dospělé.

V deseti letech do vězení

Jak uvádí Chris Cunneen, profesor kriminologie v Sydney v rozhovoru pro Standard, „justiční systém není příliš účinný ani pro dospělé. Při jednání s dětmi to platí ještě více.“ Nicméně každý rok jsou v Austrálii zatčeny a poslány za mříže stovky dětí a mladých lidí. Podle australského institutu pro zdraví a sociální péči bylo v letech 2018/19 celonárodně pod celostátním právním dohledem 773 dětí mladších 14 let a 570 z nich bylo uvězněno. Spravedlnost je odpovědností jednotlivých států, takže zacházení s dětmi se liší. Celonárodně však platí, že minimální věk pro trestní odpovědnost je deset let. Dle odborníků je příliš nízký.

Zvýšení minimálního věku

Různé organizace kontinuálně přesvědčují odpovědné úřady a politiky ke zvýšení věku na 14 let. „Je to dlouhý proces,“ říká Cunneen. Pouze progresivní vláda Teritoria hlavního města AUSTRáLIE souhlasila s jeho zvýšením. Pro srovnání, v Evropě je pouze ve Velké Británii a Švýcarsku minimální věk pro trestní zodpovědnost deset let. V Rakousku je to 14 let, což podle Cunneena doporučuje i OSN.

Pro zvýšení minimálního věku existuje dostatek důvodů, říká Chris Cunneen. „Bylo prokázáno, že děti mladší 14 let nemají impulsní kontrolu a že mají špatně vyvinutou schopnost plánovat a předvídat důsledky,“ uvedl expert. Mnoho dětí v polepšovnách má problémy s duševním zdravím a kognitivní poruchy. Podle studie z roku 2018 bylo devět z deseti teenagerů v zadržovacích střediscích pro mladistvé v západní Austrálii vážně postiženo alespoň v jedné oblasti mozkových funkcí. Je pro ně obtížné pochopit pravidla a pokyny.

Odnětí svobody za nejmenší trestní čin

Zvyšování věku trestní odpovědnosti však nevyřeší další problém: nadprůměrnou míru věznění domorodých nezletilých Australanů. Až 70 procent všech dětí ve vazbě mezi deseti a 14 lety jsou domorodci, ačkoli domorodí lidé tvoří pouze tři procenta populace, říká Cunneen. Často se jedná o zanedbávané děti nebo děti, které ve svých rodinách zažívají domácí násilí. Většina z nich je zatčena za jednoduché trestné činy, jako je poškození majetku, krádež auta nebo občasné vloupání. Nebo jednoduše proto, že se v noci toulají po ulici.

Rasismus vůči domorodým dětem

Kroky policie v jednotlivých případech ukazují na „institucionalizovaný rasismus“ vůči původním obyvatelům, říká Cunneen. Domorodé děti jsou mnohem častěji předváděny policií než jejich jiní vrstevníci. „Desetileté bílé dítě má větší šanci uniknout s varováním,“ říká kriminalista. Policie a soudci mají možnost umístit děti do vzdělávacích středisek, než aby je posílali do vazebních zařízení. Místo toho se v australských médiích stále objevují případy, kdy jsou domorodé děti posílány za mříže za tak banální trestné činy, jako je krádež čokoládové tyčinky.

Podle Cunneena může Austrálie při péči o děti „čerpat z rozsáhlých zkušeností evropských jurisdikcí, kde se charitativní organizace zaměřují na blaho a bezpečný vývoj dětí v obdobných situacích.“ A to i v případech, kdy se Austrálie ještě stále uchyluje k policii, soudům a trestům.

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Dingo painting, Split Rock, Australian Aboriginal Art site, Laura, North Queensland, by Doug Beckers, autor: Urs Wältin, zdroj: Der Standard, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]