Kdo podlehne zpěvu Putinových sirén, jedná proti německým zájmům

Ať už jde o obranu, energii nebo migraci, NěMECKO se vůči Rusku chová naivně již roky. Možný další spolkový kancléř nyní na tuto tradici navazuje. Hlavní roli hraje vakcína Sputnik V.

Německo pozorně sleduje hodnoty výskytu a dohaduje se o podrobnostech lockdownu. Přes relativně nevelkou pandemii hrozí, že země ztratí kontrolu nad děním. Do očí bijícím příkladem je nejnovější vývoj v souvislosti s ruskou vakcínou Sputnik V.

Bavorský předseda vlády MARKUS SöDER oznámil, že jeho stát zajistil 2,5 milionu dávek vakcíny. Ostatní spolkové země, zejména Meklenbursko-Přední Pomořansko, chtějí vsadit na Sputnik. Ministr zdravotnictví Jens Spahn pod tlakem spolkových zemí mezitím souhlasil s jednáním s Ruskem.

Söder, jeho meklenburská kolegyně Manuela Schwesigová a další fanoušci Sputniku argumentují záchranou lidských životů a potřebou dalších dávek vakcín. Jejich jednání je však v pravdě lehkovážné. Nejenže dávají občanům falešné sliby, ale dokonce jednají proti německým zájmům.

Zaprvé:

Německo Sputnik nepotřebuje. Do konce září dostane více než 200 milionů dávek vakcíny. K dosažení imunity celého národa je zapotřebí pouze asi 120 milionů dávek. Německo má akutní problém s vakcínami, ale nikoli dlouhodobý. „Sputnik V absolutně nepotřebujeme,“ řekl před několika dny Thierry Breton, vedoucí pracovní skupiny EU pro očkování. Je to pravda a týká se to také Německa.

Zadruhé:

Německo nemá šanci dostat Sputnik včas. Výroba v Rusku je velmi pomalá, na rozdíl od Německa tam v přepočtu na obyvatele dosud nebylo podáno ani poloviční množství dávek. Výrobce Sputniku nyní buduje síť zahraničních továren. Bude ale trvat měsíce, než se spustí. To platí také pro závod v bavorském Illertissenu, odkud chce Markus Söder získat „své“ vakcíny Sputniku.

Sputnik V je dobrá vakcína, která může v příštích dvou letech pomoci zachránit mnoho životů po celém světě. Pro Německo a EU to je však příliš pozdě. Znamená to, že objednávka ze zdravotnického hlediska žádnou výhodu. Nese s sebou však velmi vysoké politické náklady.

Zatřetí:

Pro Kreml je Sputnik V nástrojem moci. Vakcína má hrát rozhodující roli při dosažení střednědobého hlavního cíle současné ruské zahraniční politiky: vymanit Německo a EU z transatlantického spojenectví s USA – a dlouhodobě je svázat s Ruskem.

Od nástupu amerického prezidenta Bidena do funkce si Kreml nenechal ujít příležitost tento cíl jednoznačně formulovat: transatlantická trhlina, která se otevřela v Trumpově době, by se neměla znovu uzavřít a Evropa by se neměla vrátit ke svému zakotvení v NATO, ale měla by se spíše distancovat od USA.

Šéf ruské rady bezpečnosti Nikolaj Patrušev, blízký důvěrník Putina, nedávno v rozhovoru pro noviny Kommersant vysvětlil, jakou roli v tom hraje Sputnik V. „Jsme připraveni posadit se k jednacímu stolu s našimi evropskými partnery,“ řekl Patrušev. „Je to obzvláště důležité nyní, na vrcholu pandemie. Evropa potřebuje pomoc a mnoho evropských zemí požádalo o naši vakcínu, aby zachránili životy svých občanů. Pokud nás potřebujete, jsme připraveni pomoci.“

Vzorem je plynovod Nord Stream 2. Stejně jako on má Sputnik V Evropanům potvrdit údajnou skutečnost, že bez Ruska nejde nic.

Evropa, jak signalizuje Kreml, se musí rozhodnout pro RUSKO nebo pro USA. Okamžik, kdy americký prezident Biden nedávno označil ruského prezidenta za zabijáka, řekl blízký spolupracovník Putina Patrušev v rozhovoru pro Kommersant, že toto vyjádření je srovnatelné s projevem ve Fultonu z roku 1946, v němž Winston Churchill za přítomnosti amerického prezidenta označil Sovětský svaz za nepřítele. Byl to začátek studené války.

Německo se zamotává do malé pandemie. Rusko myslí dlouhodobě. Putin a jeho doprovod se rádi vracejí ve svých prohlášeních k první světové válce. Hlavní poselství: USA jedno století předstíraly, že osvobozují, ale přitom si jej podrobili. Evropa to musí konečně pochopit a s Ruskem úzce spolupracovat. Je náhodou, že Rusko ve stejné době rozšiřuje svou vojenskou přítomnost na východní Ukrajině a zároveň nabízí státům EU svou vakcínu jako záchranu?

Sdílet hodnoty svobody se Spojenými státy americkými

Německo a EU nesmí zapomenout na dvě věci. Zaprvé: Sdílejí hodnoty svobody s USA, kde byl právě demokraticky zvolen prezident. Ne s Ruskem, kde za dvě desetiletí prezident přeměnil mladou demokracii na samovládu. Zadruhé, ve světě, kde se USA odvracejí od Evropy a směřují k Asii, není Rusko alternativním spojencem, ale soupeřem.

I když EU udělala při obstarávání vakcín chyby a zůstala pozadu proti Velké Británii a USA, očkuje rychleji než většina zemí světa, také rychleji než Rusko. Ne nákup Sputniku V, ale zřeknutí se ho by bylo výhledovým signálem pro budoucnost německé a evropské politiky.

EU musí sama prokázat sílu, a to nejen pokud jde o očkování. Musí být schopna vojensky zasáhnout ve válkách jako těm v Sýrii nebo Libyi a neumožňovat Rusku a Turecku, aby se staly vedoucími mocnostmi udávajícími tón. Musí chránit své vnější hranice, místo aby poskytovala Rusku (a Turecku) kontrolu nad migračními toky. Musí se stát nezávislá na ruském zemním plynu, v případě potřeby s vlastními novými jadernými elektrárnami.

Markus Söder se však zamiloval do kremelských sirén. Nebo nemá dostatek společenské odpovědnosti a chce ruskou vakcínu využít pro krátkodobý politický zisk. Obojí je pro potenciálního příštího kancléře nepřijatelné.

Doslov Bohumila Řeřichy:
Ano, kdo podlehne zpěvu Putinových Sirén, jedná nejen proti zájmům Německa ale i celé Evropské unie. Putinovým Sirénám, spolu s těmi od Si-ťin-pchinga, podlehlo již Srbsko. Podlehlo jim již i Maďarsko. Slovensko lavíruje. Prezident České republiky Miloš Zeman se již dlouhodobě netají svým nasloucháním oběma Sirénám, čímž zrazuje nejen Evropskou unii, ale i vlastní zemi.

Západ svojí naivitou zasel vítr. Sklidí-li bouři nebo ne, záleží nejen na jednotě EU, ale celé euroatlantické jednotě Evropy a Spojených států amerických.

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Ulysses and the Sirens (1910), The Bridgeman Art Library, autor: Klaus Geiger, vedoucí zahraničněpolitické redakce, zdroj: Die Welt, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]