Spolupráce mezi Čínou a Ruskem je těsnější, než ji vnímá Západ. Ve svém vlastním zájmu musí USA a EU zabránit tomu, aby se zde vytvořila trvalá aliance. To také vyžaduje lepší vztah s Moskvou.
V roce 1972, uprostřed studené války, zahájil americký prezident Richard Nixon a jeho bezpečnostní poradce HENRY KISSINGER diplomatické vztahy s Čínou. Cíl byl jasný: bylo třeba zabránit ose mezi Moskvou a Pekingem.
ČíNA nyní prosperuje a brzy se stane největší světovou ekonomikou. Vyrostla v systémového rivala a od sbližování se Západem je vzdálená více než kdy jindy. Pokud jde o zahraniční politiku, je stále sebevědomější.
Přední harvardský politolog Graham Allison považuje tuto soutěž za téměř automatický vývoj hraničící s válkou. Na tomto pozadí získala logika trojúhelníkové diplomacie Henryho Kissingera nový význam.
Čína a RUSKO se v posledních letech soustavně přibližovaly. Během loňské návštěvy Moskvy Si Ťin-pching zdůraznil, že se za posledních šest let setkal s Vladimírem Putinem téměř třicetkrát a svého ruského kolegu označil za svého „nejlepšího přítele“. Si zdůraznil, že Moskva a Peking pracují na stále užším partnerství. Tato strategická spolupráce vydrží jakýkoli pokus o rozdělení obou zemí.
Útok na dolar
Obě země již nějakou dobu pracují na oslabení vůdčí role dolaru jako světové rezervní měny. Ambicí Číny je dlouhodobě zavést na globálních trzích svou měnu renminbi a Rusko se snaží uniknout sankcím, které na zemi opakovaně uvalily zejména Spojené státy. Byly uzavřeny dlouhodobé smlouvy na dodávky ruské ropy do Číny, které zajišťují platby v čínské měně a vyhýbají se tak zavedenému petrodolaru. Dnes probíhá více než 50 % dvoustranného obchodu v jiných měnách než v amerických dolarech.
Spolupráce mezi Moskvou a Pekingem se velmi dynamicky rozvíjí v energetickém sektoru, kde si Putin našel nového strategického partnera po západních sankcích v návaznosti na anexi Krymu. O pět let později byl uveden do provozu mega-plynovod „Síla Sibiře“: bude po dobu příštích 30 let dodávat ruský plyn do Číny. Brzy by mohl být přidán druhý plynovod přes Altaj. Čína také drží 20 % ruské společnosti na zkapalněný plyn Novatec a dalších 9,9 % patří čínskému fondu Hedvábná stezka.
Západní sankce rovněž povzbudily Čínu a Rusko k úzké spolupráci v technologickém sektoru. Tímto způsobem může Čína uspokojit svůj nenasytný hlad po technologiích, zejména těch, které mají dvojí využití včetně vojenského. Zároveň v Rusku agresivně expandují společnosti jako Huawei a Alibaba.
Čína považuje Rusko za podstatnou součást digitální „Pax Sinica“. CIA ve své nejnovější zprávě o hodnocení rizik upozornila na hrozbu kybernetických útoků ze strany Ruska a Číny ve světle nedávných útoků na SolarWinds a Microsoft. Představují hrozbu pro důležité infrastruktury na západě.
Poslední společný projekt obou zemí se odehrává ve vesmíru, kde je plánována výstavba společné stanice na Měsíci. V důsledku změny klimatu se v Arktidě objevují nové trasy námořní dopravy, které inspirují fantazie geopolitické a vojenské bilaterální spolupráce.
Učte se od Kissingera
Byly to státní důvody, které v té době podnítily Henryho Kissingera, aby se navzdory všem politickým rozdílům otevřel kulturní revoluční Číně. Dnes je to stejné zdůvodnění, že – navzdory všem konfliktům – se zdá být nezbytné, aby Západ usiloval o sblížení s Ruskem.
Tento pohled se nyní prosazuje i ve Washingtonu. Například několik dní po inauguraci Joe Bidena zveřejnila Atlantická rada dokument s názvem The Longer Telegram (narážející na historický „Long Telegram“ George Kennana z roku 1946 o politice USA vůči Sovětskému svazu), kterému se ve Washingtonu dostalo velké pozornosti. Jednou z rad pro Joe Bidena bylo, že by Spojené státy měly vyvážit své vztahy s Moskvou a to proto, že největší myslitelnou geostrategickou chybou by bylo, „kdyby USA dovolily úplně hnát Rusko do strategického objetí Číny.“
Také Rusko bude pravděpodobně mít pozitivní přístup k politice sbližování, protože vztahy s Čínou jsou v konečném důsledku mnohem složitější než předstírané exaltované projevy přátelství a zájmu. Každý, kdo v praxi zažil spolupráci mezi Ruskem a Čínou, ví, že Rusko se cítí blíže k Evropě než k v podstatě cizí asijské říši.
Čína usiluje o globální vedoucí postavení
Z geopolitického hlediska je Čína tvrdým konkurentem ve všech zemích, které tradičně patří do sféry vlivu Moskvy. Státy Střední Asie jsou toho již dlouho vynikajícím příkladem, ale v poslední době také Ukrajina, kde Čína soustavně využívá politickou situaci k rozšíření svého akčního okruhu. Čína nevnímá Rusko jako rovnocenného partnera, nýbrž jako stavební kámen v síti vztahů zaměřených na podporu snahy o globální vedení.
Návrat k tradiční evropské orientaci ještě z dob Petra Velikého je v zájmu EU, ale i Ruska. Vážný pokus o vyvážení zájmů by nyní měl být přijat s otevřenou náručí v Moskvě. Joe Biden a Vladimír Putin by měli brzy uspořádat zásadní summit, podobný tomu, na kterém Gorbačov a Reagan položili základy pro úplné uvolnění, odzbrojení a budování důvěry v roce 1986 v Reykjavíku.
Čína je čím dál silnější – a prosazování proti Říši středu bude na Západě vyžadovat veškerou sílu. Tváří v tvář dalšímu spojenectví mezi Moskvou a Pekingem by to mohlo být nad síly USA a EU.
Prof. Dr. Friedbert Pflüger vyučuje politiku v oblasti klimatu a energetiky na Centru pro pokročilá bezpečnostní, strategická a integrační studia (CASSIS) na univerzitě v Bonnu. Byl parlamentním státním tajemníkem v první vládě Angely Merkelové a od roku 2009 je řídícím partnerem poradenské společnosti Bingmann Pflüger International.
Dr. Gerhard Hinterhäuser je partnerem pro Asii v manažerské konzultaci Bingmann Pflüger International. V letech 2006 až 2014 byl členem výkonné rady velké čínské státní společnosti PICC Asset Management.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: After Russian-Chinese talks, by the Russian Presidential Press and Information, zdroj: Cicero, autoři: Friedbert Pflüger, Gerhard Hinterhäuser, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.