Balkánská země se měsíce nachází v nejhorší krizi od podpisu Daytonské mírové dohody. Západ a EU jsou zjevně opět připraveny zradit evropský stát Bosnu a Hercegovinu.
V těchto dnech mne ve Vídni navštívila rodina. S obavami jsme během večera sledovali bosenskou televizi. Často jsme si kladli otázku, zda bude v mé rodné zemi další válka. Když odjížděli zpět do Bosny a Hercegoviny, bylo pro mě poprvé těžké je nechat odjet.
Protože situace v Bosně a Hercegovině je v tuto chvíli mimořádně znepokojivá. Téměř všichni pozorovatelé mají jasno: daytonská struktura země, která v roce 1995 ukončila nejkrvavější válku na evropské půdě od druhé světové války, je v nejhlubší krizi za posledních 26 let. Separatistická politika v srbském celku REPUBLIKA SRBSKá nyní otevřeně usiluje o odtržení této části země. Záminkou pro tyto aktivity je zákon přijatý posledním vysokým představitelem pro Bosnu a Hercegovinu Rakušanem Valentinem Inzkem. Zákon kriminalizuje popírání genocidy ve Srebrenici a dalších válečných zločinů. Ale jen naivní si myslí, že tento zákon je příčinou poslední krize. Dodik a jeho strana SNSD, která má většinu v parlamentu v Banja Luka, si nedávno zajistili silnou podporu Moskvy a Bělehradu pro jeho blokádu státu. Proti této politice nejsou ani některé síly v rámci EU. Dodik se nedávno několikrát setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, neoficiální dokument o rozdělení Bosny a Hercegoviny, který údajně rozesílal slovinský premiér Janez Janša, zase rozpálil nálady na začátku roku.
Lidská práva a EU? Ne na Balkáně
Slabá reakce oficiálního Bruselu na Dodikovy pokusy o oddělení naznačují to nejhorší podezření. Evropské společenství přihlíželo nečinně krveprolití v Bosně a Hercegovině v 90. letech. Jeho míroví zprostředkovatelé dokonce před vypuknutím války v roce 1992 vedli kampaň za etnické rozdělení země. EU odmítá přenést stejné principy lidských a rovných práv, jaké platí ve státech společenství, na západní Balkán. Brusel a jednotlivé státy EU tam podporují autokraty jako Aleksandar Vučić nebo ustupují srbským a chorvatským nacionalistům v Bosně a Hercegovině, kteří prosazují etnický apartheid a oslabují stát.
Tento týden (1-7. listopadu 2021) je klíčový pro další průběh krize v Bosně a Hercegovině. Na jedné straně vysoký představitel v Bosně a Hercegovině CHRISTIAN SCHMIDT ve své první, a o to dramatičtější a vážnější zprávě pro Radu bezpečnosti OSN označil vůdce bosenských Srbů Milorada Dodika za hlavního odpovědného za současnou krizi. Schmidt ve své zprávě výslovně varuje před kolapsem země. Kvůli ruskému ultimátu v Radě bezpečnosti OSN tam ale tento týden nebude moci vystoupit. Mandát pro vojenské jednotky EU v rámci Operace Althea se prodlužuje, vysoký představitel nebude v tomto mandátu pod tlakem Ruska a bosensko-srbských separatistů, kteří ho neuznávají, zvažován. Těžká porážka Západu v Bosně a Hercegovině. MILORAD DODIK se naopak pokusí tento týden v entitním parlamentu Republiky srbské prosadit zákony o zřízení vlastní armády a soudního a daňového systému. Tím by prakticky došlo k odstranění ústavního pořádku a správního systému Bosny a Hercegoviny na území Republiky srbské. Pokud budou tyto zákony přijaty a vstoupí v platnost, bude to znamenat konec Bosny a Hercegoviny a zároveň konec Daytonské mírové dohody. V takovém případě je obnovený konflikt velmi reálnou možností, kterou v tuto chvíli téměř nikdo nevylučuje.
Nedad Memič se narodil v Bosně. Je promovaný germanista a poradce PR. Žije již 20 let ve Vídni.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Anti Sarajevo Graffiti in Tuzla, Bosnia and Herzegovina, by Sebleouf, zdroj: Biber, autor: Nedad Memič, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.