Jak stát úporně ničí důvěru v soukromí

Podřízenost za každou cenu

Navrhovaný TEXASKý ZáKON O POTRATECH je skandál nepřátelský vůči ženám

Zesnulá nejvyšší soudkyně USA RUTH BADER GINSBURGOVá napsala v roce 1984 článek o tom, proč bylo rozhodnutí soudu Roe versus Wade z roku 1973, zakládající ústavní právo na potrat, chybně zdůvodněno. Prohlásila, že případ by nikdy nesměl být chápán pouze jako záležitost soukromí nebo svobody reprodukce. Potraty jsou koneckonců otázkou rovnosti pohlaví.

O 37 let později americký stát Texas svým drakonickým zákonem o potratech dokazuje, že Ginsburgová měla pravdu. Pokud Nejvyšší soud USA zákon potvrdí, vrátí genderové vztahy do daleké minulosti, kdy většina dnešních Američanů ještě nežila.

Zákon s názvem Senate Bill 8 (SB8) nejen zakazuje potraty po šestém týdnu těhotenství, ale také umožňuje běžným občanům žalovat každého, kdo potrat podporuje anebo mu napomáhá: zaměstnavatele, jejichž mzdy se používají k financování potratů; řidiče, přepravující ženu na zákrok, a dokonce i rodiče nebo partnery, kteří nabízejí morální podporu.

K tomu, aby takové osoby byly trestně odpovědné, není vyžadován žádný důkaz o úmyslu. Taxikář, který odveze ženu na půl cesty na potratovou kliniku, riskuje pokutu minimálně 10.000 dolarů. Pokud Nejvyšší soud použije odvolání ke zmírnění Roe, zákon se pravděpodobně stane vzorem pro další státy: Florida a Ohio se schválení zákonů, které poskytují podobná „protiopatření“ v boji proti potratům, již teď nemohou dočkat.

Zákon učiní ženy závislými

Jak se dalo očekávat, zákon již vyvolal intenzivní dohled nad poskytovateli potratů. Pokud bude schválen, bude to mít pravděpodobně ještě záludnější důsledky: povede k tomu, že ženy budou muset vést život ve zranitelnosti a strachu vůči osobám oprávněným k žalobě – tedy podle zákona téměř všem. To se netýká pouze reprodukční svobody volby.

SB8 také učiní ženy závislými třemi různými způsoby a nakonec povede k jejich podřízení. Zákon je staví do zásadně ponížené pozice – a to do značné míry nezávislé na skutečných možnostech potratu.

Za prvé, SB8 povede k tomu, že ženy budou sledovány zaměstnavateli, obchodníky, taxikáři, lékárníky a zaměstnanci bank. Všichni tito lidé budou mít najednou finanční zájem vědět, zda jsou ženy těhotné, než jim pomohou. Nejen cizinci, ale i blízcí přátelé budou mít materiálně velký zájem dozvědět se o něčím sexuálním životě.

Ohrožování soukromí

Zákon tedy ohrožuje těžce vydobyté soukromí žen, ať už jsou těhotné nebo ne. Finanční sankce zákona navíc pravděpodobně povedou k většímu digitálnímu sledování společností, které se snaží zabránit své odpovědnosti – a také k většímu využívání velkého množství dat k určení reprodukčního stavu žen.

Mnoho společností již má zavedené rozsáhlé systémy monitorování na pracovišti, které dokážou odhalit známky těhotenství. Jiní mají wellness programy, které shromažďují údaje o cvičení, indexu tělesné hmotnosti a dalších biologických ukazatelích, které lze použít k poznání těhotenství. Zaměstnavatelé, kteří se vyhýbají riziku, mohou tyto datově náročné monitorovací systémy na pracovišti snadno přeprogramovat tak, aby odhalovaly těhotenství.

Texaské zákony tedy poskytují soukromým aktérům určitou formu kontroly nad ženami, kterou nemohou vykonávat nad muži. To platí i pro transgender osoby, které chtějí z bezpečnostních důvodů skrýt své pohlaví na pracovišti.

Druhý efekt je ještě intimnějšího charakteru: když SB8 překročí práh vlastního domova, má přímý dopad na důvěru v rodině nebo partnerství: žena, která řekne rodičům nebo partnerovi, že plánuje potrat, vystaví tyto lidi roziku finančního postihu. Zatíženo bude také přátelství: co když žena požádá přítele, aby jí půjčil peníze, nebo ji odvezl do sousední Oklahomy? Musí se teď přítel zeptat, jestli jde o potrat?

Žádná výjimka při znásilnění

A nakonec, co je nejvíce znepokojivé, SB8 nedělá žádnou výjimku pro znásilněné. Podle zákona může být žalována matka, která vozí dceru na kliniku, ale násilník nikoliv. Texaský guvernér Greg Abbott prohlásil, že výjimka pro znásilnění je zbytečná, protože pachatelé budou stejně vždy potrestáni. To by bylo absurdní, kdyby to nebylo tak strašně špatné. Ve Spojených státech většina obětí sexuálního napadení ani nenahlásí trestný čin orgánům činným v trestním řízení. V Texasu tomu není jinak.

SB8 zhorší nedostatečné prosazování. Vzhledem k tomu, že zákon ztěžuje ženám důvěřovat druhým, roste tlak, aby mlčely o sexuálním násilí, které zažily. Zákon zvráceným způsobem nabádá mužské agresory k početí, aby jejich oběť mlčela.

To, co o sexuálním obtěžování žen řekla JACQUELINE ROSEOVá z Birkbeck Institute for the Humanities University of London, platí také pro SB8: „Nejde jen o ovládání ženských těl, ale také o proniknutí do jejich myslí“.

Ale věříme, že účel zákona jde ještě dále: má za cíl omezit ženy k podřízené roli ve společnosti. Ginsburgová to pochopila správně: právo na reprodukční svobodu má zásadní význam pro rovná práva žen.

Chiara Cordelli vyučuje politologii a Aziz Huq vyučuje právo na University of Chicago. Harald Eckhoff přeložil jejich esej z angličtiny (Copyright: Project Syndicate 2021. www.project-syndicate.org).

Epilog Bohumila Řeřichy

MASKULINNí „KONZERVATISMUS, jak ukazuje komentář k zákazu potratů v Texasu, ukazuje svou pravou tvář i v Evropě. Podobný zákon nyní hýbe veřejným míněním v Polsku. O moc lepší to není v Maďarsku. Již před více jak 5 lety se např. v Brazílii psalo:

Výkřik proti světu mužů

V Brazílii vyšly ženy na protest proti sexuálnímu násilí do ulic. „Víc než 30 jich zde otěhotnělo,“ směje se divoce jeden muž. Kolem něho stojí ostatní a taky se smějí. Před ním leží 16letá dívka v bezvědomí, brutálně zhanobena. Výstřižek z videa, které ukazovalo znásilnění, běžel týden na internetu. Dívka, která byla očividně omámená drogou, si nemohla vzpomenout, co přesně se té noci stalo. Byla se svým přítelem na party v jedné favele v Riu de Janeiro. Říká, že když procitla, byla obklopena 33 ozbrojenými muži. Teprve o čtyři dny později, poté, co shlédla video, informovala úřady.

Dominance až k smrti

Vše tohle je projevem kultury „MACHISMO“, které má příčiny v domácí výchově, ve vzdělání, a  veřejné diskusi v médiích. „Machismo“ je typický rys nejenom v Brazílii, ale v celé Latinské Americe. Pro mnoho mužů tam ženy představují něco, čemu musí muži dominovat. Začíná to v soukromí, kde se násilí proti ženám, a to nejen sexuální, odehrává ve skrytu, ale často dosahuje odstrašující míry a v extrémních případech vede ke smrti. Nikde na světě není tak mnoho žen zabito kvůli jejich pohlaví jako v Latinské Americe. Tato dominance prorůstá ze zdí domácnosti až do úrovně hospodářství a politiky. V několika zemích Latinské Ameriky jsou ženy v politice zastoupené hůře než v islámských státech. BRAZíLIE je ten nejlepší příklad. Jen každý desátý člen kongresu je žena.

Ženy nejsou žádné stroje na rození dětí k udržení vlasti

Je tmářstvím a krokem do minulosti, když stát platí ženám, aby měly více dětí. Tak se chovají ultrakonzervativní vlády Polska a Maďarska, které opět sází na „křesťanské“ myšlenky. Je to však stále jen díky patriarchální (maskulinní) kultuře, která stále více či méně určuje chod společností. Zdá se však, že tento systém, jak se ukazuje např. na Západě, je v této době v úpadku a selhává. K moci se stále více dostávají muži-politici, kteří na své funkce nestačí a jejichž jednání způsobuje tragédie po celém světě. Aby se to změnilo, musíme dát ženám svobodu, a samy ženy za ni musí bojovat. Emancipace a rovnost nestačí. Potřebují svobodu, ve které budou samy rozhodovat o své budoucnosti a o svém těle. Dodnes stále platící názor, že žena je biologicky uzpůsobená k rození dětí a starat se o rodinu a muže, je podle mého názoru historickým přežitkem. Rozdávat kondomy, jako se to dělá např. v některých afrických zemích, není řešení. Ženy potřebují vzdělání a plnohodnotné uplatnění ve společnosti, jehož rozvoj brzdí právě současný patriarchálně-maskulinní svět.

A jak mimo jiné říká akademička indického původu a autorka knihy o feministické výchově chlapců Sonora Jhaová: Muži by se měli stát našimi spojenci. Projevit se to může různými způsoby – někdy nás mohou prostě nechat, abychom samy organizovaly své aktivity. Někdy mohou přijít na feministické pochody a podporovat právo žen rozhodovat o svých tělech. Jako otcové, bratři, partneři nás mohou poslouchat a ptát se, jak nás mohou podpořit. FEMINISMUS vnímám jako akt lásky k mužům. Skrze něj mohou prožít šťastnější a lepší život. Nestačí ženám otvírat dveře, potřebujeme, aby si muži uvědomili svá privilegia, odkopli svůj piedestal, odstoupili z cesty a podali ženám mikrofon. Sním o tom, že nebude automatické, aby žena zůstala doma a muž domů nosil peníze, chtěla bych, aby existovali i otcové na plný úvazek, aby muži znali koncept konsensu a uměli s ním pracovat. Aby se ženy nemusely pořád obávat, zda nevysílají špatné signály. Abychom měli prezidentky a vůdkyně. Aby měli muži a ženy lehčí život.

A těším se na svět, kdy slovo feminismus již nebude existovat, protože už nebude potřeba.

Zdroje: FreeMag.One, Násilí na ženách jako fenomén nejen v Evropě

Deník „N“, 18-20. června 2021, Být gentleman nestačí. Potřebujeme, aby si muži uvědomili svá privilegia

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: A photo illustration composed to raise domestic violence awareness for USS Theodore Roosevelt’s (CVN 71) Coalition of Sailors Against Destructive Decisions (CSADD), by MC2 Sean Hurt, zdroj: Der Tagesspiegel, autoři: Chiara Cordelli a Aziz Huq, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]