Řekové se s největší pravděpodobností postaví na stranu Putina

Reprezentativní průzkum v šesti evropských zemích ukazuje velmi rozdílné postoje obyvatel jednotlivých zemí k válce na Ukrajině. Například čtvrtina dotázaných Italů považuje invazi za pochopitelnou či přijatelnou, v Řecku je to dokonce 39 procent. Francouzi se nejvíc bojí jaderného útoku. Němci naopak chtějí co nejrychleji zrušit sankce.

I když je velká většina Evropanů zděšena ruskou invazí na Ukrajinu, jsou zde značné rozdíly. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu, který pro Cicero provedl institut pro výzkum veřejného mínění Insa spolu s dalšími ústavy sítě Euroskopia v šesti evropských zemích. Řekové a Italové mají určité pochopení pro RUSKO, zatímco Francouzi se obávají jaderné války – a Němci věří v ekonomické sankce, ale chtějí je rychle zrušit.

Francouzi se nejvíce bojí jaderného útoku, pravděpodobně proto, že země je silně závislá na jaderné energii a mnoho Francouzů žije v blízkosti jaderné elektrárny. Na druhou stranu žádná ze zkoumaných zemí nevyjadřuje větší nesouhlas s ruskou invazí než NIZOZEMSKO, vyplývá z průzkumu mezi 9. a 11. březnem mezi 6.000 občany. Pouze deset procent dotázaných Nizozemců považuje válku za pochopitelnou nebo přijatelnou. I v Německu a Španělsku mohou Rusové jen stěží počítat s pochopením. V Itálii a Řecku je situace poněkud odlišná. Například čtvrtina dotázaných Italů považuje invazi za pochopitelnou nebo přijatelnou. V Řecku je to dokonce 39 procent.

Řekové jsou spíše proruští

V Řecku je to částečně způsobeno tím, že obě země sdílejí pravoslavnou víru, což znamená, že v konzervativních kruzích jsou k Rusům poměrně velké sympatie. Navíc komunistická strana v Řecku byla vždy velká, což vyvolalo hlubokou skepsi vůči „Západu“, zejména v levicových kruzích. V řeckých novinách se také pravidelně objevují ruští trollové, jejichž úkolem je ovlivňovat veřejnou debatu o Rusku a kterým se to podle všeho daří.

ITáLIE tradičně sympatizuje s Ruskem více než jiné evropské země. Také v Římě byla komunistická strana po dlouhou dobu vážným politickým faktorem. Později byly sympatie zvláště velké díky přibližně 500 italským společnostem, které donedávna sídlily v Rusku. Politické vztahy byly občas úzce propojeny. V této souvislosti je třeba připomenout narozeninový dárek, který expremiér Silvio Berlusconi poslal ruskému prezidentovi k jeho 65. narozeninám: přehoz s tvářemi Berlusconiho a Putina.

Francouzi se bojí zejména jaderných zbraní

Ze všech zkoumaných zemí se jaderného útoku nejvíce obávají zejména Francouzi; 81 procent dotázaných považuje za velmi nebo docela pravděpodobné, že válka povede k použití jaderných zbraní. V Nizozemsku je tento podíl také poměrně vysoký, činí 51 procent, zatímco například v Německu (32 procent) a Řecku (30 procent) se narušení stávajícího světového řádu jadernou válkou věnuje mnohem méně pozornosti.

Francouzi jsou pravděpodobně více znepokojeni proto, že země je silně závislá na jaderné energii; 70 procent elektřiny ve Francii se vyrábí v jaderných elektrárnách. Po ropné krizi v roce 1973 Paříž mohutně investovala do jaderné energetiky, což mělo za následek, že žádná země na světě kromě USA nemá tolik aktivních reaktorů než FRANCIE, konkrétně 56, rozmístěných v celkem 19 různých lokalitách. Jaderná energetika je tudíž nejen vážným tématem téměř každých voleb, ale svou roli sehrává také fakt, že značná část francouzské populace žije v blízkosti jaderné elektrárny a je si tedy více vědoma jejích potenciálních nebezpečí. Ne nadarmo byla Francie jednou z prvních evropských zemí, kde tento měsíc lékárníci zaznamenali prudký nárůst poptávky po jódových tabletách.

Většina Evropanů je vůči sankcím skeptická

Jedním z témat, na kterém se Evropané zdají být vcelku jednomyslní, je omezená užitečnost sankcí proti Rusku. S výjimkou Německa, kde 55 procent obyvatel věří, že sankce pomohou ukončit válku nebo zabránit dalším ruským invazím v budoucnu, není v žádné ze zkoumaných zemí většina, která by věřila, že Kreml bude sankcemi zasažen.

Zajímavé je, že byť je německá víra v ekonomické sankce největší, Němci jsou stále pro zrušení většiny sankcí, jakmile válka na Ukrajině skončí. Zatímco ekonomická opatření proti ruským společnostem a investorům napojeným na Putina by měla být zachována, většina Němců by byla raději, kdyby po válce zmizely všechny ostatní sankce, jako jsou třeba ekonomická omezení pro ruské společnosti, které nejsou přímo spojené s Putinem, anebo úplný zákaz letů pro ruské společnosti.

Respondenti ve Francii a Španělsku by rádi pokračovali v tlaku na Rusy i po skončení války. Ve Španělsku je velká většina obyvatel dokonce pro trvalé vyloučení ruských sportovců a klubů z evropských sportovních turnajů. 51 procent dotázaných Španělů je dokonce pro trvalý zákaz vystupování ruských umělců na evropských scénách a v divadlech.

Euroskopia je nová spolupráce mezi evropskými instituty pro výzkum trhu a veřejného mínění. Jejím cílem je udělat si obrázek o evropském veřejném mínění tím, že budou pravidelně provádět průzkumy a klást občanům v různých evropských zemích stejné otázky.

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: An anti-Russian satirical map produced by a Japanese student at Keio University during the Russo-Japanese War, Cornell University: Persuasive Cartography, The PJ Mode Collection, zdroj: Cicero, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]