Ministryně zahraničí ANNALENA BAERBOCKOVá nechce dovážet do Německa čínské solární panely vyráběné nucenou prací. To naráží na nesouhlas společnosti SIEMENS. Její postoj však NěMECKO postaví na správnou stranu dějin.
Je špatné a nepřijatelné, že šéf Siemensu ROLAND BUSCH zřejmě využívá energetickou transformaci k tomu, aby přiměl Německo používat výrobky vyrobené nucenou prací. To by mělo vyděsit i všechny ochránce životního prostředí – pokud je lidstvo v řetězech, jak se můžeme těšit ze zelených pastvin?
Situace je následující: velká část světové produkce polykřemíku, důležitého materiálu pro solární průmysl, pochází z ujgurské oblasti Číny. Většina tamních společností je zapojena do nucené práce. Protože jsou solární moduly do značné míry závislé na nucené práci, německá vláda také nepřímo nařizuje nucenou práci, když nařizuje nebo podporuje dovoz materiálu a používání solárních modulů.
Je skutečností, že používání produktů nucené práce – ať už k jakémukoli účelu – je právě podporou nucené práce. Proto nechápu, proč šéf Siemensu Busch považuje za přijatelné vyzvat německou vládu, aby vůči Číně zaujala mírnější postoj, aby dodávky pokračovaly. “Pokud budou zavedeny zákazy vývozu, mohlo by to znamenat, že už nebudeme moci nakupovat solární články z Číny – pak je přechod na energetiku v tomto bodě u konce,” řekl Busch.
Ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková má pravdu, když požaduje, aby se výrobky z nucené práce vůbec nedovážely. Nejde o “konfrontaci s Čínou”, jak říká Busch, nebo dokonce o “konec energetické transformace” – jde o konfrontaci se zločiny proti lidskosti. To je správné a Německo se tak dostane na správnou stranu dějin.
Zatím jsem slyšel jen o takových hrozivých gestech, která staví ekonomický prospěch proti ochraně životního prostředí a činí ji závislou na nucené práci samotného režimu v Pekingu.
Když Busch pěje chválu na Peking a říká, že ČíNA je “právem velmi sebevědomá země”, protože se jí podařilo vymanit deset procent obyvatel z chudoby, ale využívá k tomu nucené práce, neúprosně potírá občanskou společnost, šikanuje ostatní země a porušuje mezinárodní právo, ukazuje to, že vrcholový manažer opustil některé základní německé hodnoty.
Od chvíle, kdy Peking zablokoval dovoz z Litvy, protože Tchaj-wanu bylo povoleno otevřít si v litevském hlavním městě Vilniusu zastoupení, se německý průmysl obává, že by to mohlo ovlivnit i jeho vývoz do Číny. Já se naopak obávám, že německý průmysl a vláda by mohly opustit člena EU – z ekonomických důvodů se postavit na stranu Pekingu a dostat Litvu pod tlak.
Vědci a analytici varují, že prohlubování závislosti Německa na Číně pod vládou komunistické strany je nebezpečné – pro ekonomiku i národní bezpečnost. Další příklad toho, jak Peking využívá cokoli jako páku, aby mu prošlo jeho odporné chování.
Nejsem tak naivní, abych navrhoval úplné odpojení od čínského trhu. Jde však o základní principy. Německo by mělo zakázat výrobky z nucených prací a podpořit ostatní demokratické země ve správném rozhodování.
Tento sloupek píše Glacier Kwong společně s Joshuou Wongem. Dva mladí aktivisté z Hongkongu bojují proti rostoucímu vlivu Číny ve své zemi.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: pexels photo 356036, zdroj: Die Welt, autorka: Glacier Kwong, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.