Mnoho Mongolů se ztotožňuje s bojem Ukrajiny o oddělením od Ruska. Zároveň se obává závislosti na Číně.
Z čistě geografického hlediska jsou MONGOLSKO a UKRAJINA na zhruba stejné zeměpisné šířce, jsou však od sebe vzdáleny několik tisíc kilometrů. Ulánbátar udržuje stabilní spojení s Kyjevem i Moskvou. Mongolská vláda reagovala odpovídajícím způsobem na ruskou invazi na Ukrajinu.
Na jedné straně Mongolsko v posledních měsících posílilo své vztahy s Ruskem prostřednictvím dohod o infrastruktuře a diplomatických jednání na vysoké úrovni a zůstává oficiálně neutrální. Zdrželo se dvou hlasování Valného shromáždění OSN o pojmenování a odsouzení ruské invaze. Na druhou stranu se v zemi konají demonstrace na podporu Ukrajiny. Přes počáteční policejní represe se tyto protesty v posledních dnech rozšířily a zesílily. Kromě ukrajinských národních symbolů jsou na nich přítomny také mongolské národní symboly.
Protože se o jejich zemi v ruskojazyčném kontextu stále někdy mluví jako o „šestnácté republice“ (bývalého SSSR), mnozí Mongolové se ztotožňují s bojem Ukrajiny za jasné vymezení se vůči Rusku. Stejně jako ukrajinské se mongolské dějiny prolínají s tou ruskými. Mnoho rodinných a sociálních vazeb existuje dodnes. Důležité fyzické infrastruktury jsou úzce propojeny.
Sám ukrajinský prezident VOLODYMYR ZELENSKYJ prožil část svého dětství v mongolském městě Erdenet, kde se jeho otec podílel na založení a počátečního provozu stejnojmenného hornického a kovodělného komplexu. V té době byl důl největším povrchovým dolem v celé Asii. Měděná ruda se odtud dopravovala přímo do tavicích pecí v Kazachstánu a těžil se tam molybden, potřebný pro vysoce kvalitní ocelové slitiny.
Po studentské revoluci v letech 1989 a 1990 se v Mongolsku poprvé konaly demokratické volby. Od té doby si země vybudovala systém dalekosáhlých mezinárodních vztahů. Kromě „strategických partnerství“ se svými dvěma sousedy Ruskem a Čínou prosazuje také politiku „třetího souseda“. V tomto rámci udržuje dobré vztahy s USA a zeměmi NATO, včetně dalších bývalých členů Varšavské smlouvy.
S revolucí v letech 1989 a 1990, která donutila mongolské politbyro uspořádat volby, se na velkém Süchbatarově náměstí v Ulánbátaru rozvinula tradice pravidelných demonstrací. Konaly se před hlavní vládní budovou, kde nyní zasedá parlament. Do roku 2005 zde bylo také mauzoleum „mongolského Lenina“ Damdina Süchbatara a „mongolského Stalina“ Chorlogina Čojbalsana. V parlamentních a prezidentských volbách v letech 2020 a 2021 se podařilo Mongolské lidové straně – rivalovi Demokratické strany založené demonstrujícími studenty v letech 1989/90 – upevnit svou politickou dominanci. Prominentní demonstranti byli zatčeni. Od té doby demonstrace značně utichly. Tito stagnaci samozřejmě posílila pandemická opatření, jako je omezení svobody shromažďování.
Od ruské invaze na Ukrajinu se v Mongolsku opět demonstruje
Přesto se však od ruské invaze na Ukrajinu opět demonstruje. 28. února se na Süchbatarově náměstí Süchbatar shromáždila skupina asi dvaceti demonstrantů s dlouhým žlutomodrým transparentem, který měl představovat ukrajinskou vlajku. Tam se střetli s policií a členy ultranacionalistických skupin. V následujících dnech vlála ze skladovacích sil firmy Altan Taria, významného mongolského výrobce mouky, ukrajinská vlajka. Podnik prý kvůli této proukrajinské podpůrné akci navštívila policie. Od začátku března ale policie do proukrajinských demonstrací nezasahuje.
25. března se demonstranti shromáždili před ruskou ambasádou v Ulánbátaru a vyzvali ruského velvyslance, aby opustil zemi. Ambasáda již dříve zveřejnila na sociálních sítích příspěvky zaměřené proti „mongolské demokratické straně a dalším příznivcům americké liberální hegemonie“. Byl v nich citován bývalý Trumpův poradce Roger Stone, který prohlásil, že Ukrajina má „laboratoře na biologické zbraně“ financované USA.
Obavy z důsledků války narůstají: v Mongolsku nejsou k dispozici téměř žádné cizí měny
V poslední době jsou demonstrace stále intenzivnější: nyní se zdůrazňuje nejen nezávislost a suverenita Ukrajiny, nýbrž také Mongolska. Projevuje se také jistá solidarita s Burjatskem, Kalmykií a Tuvou. Tyto republiky Ruské federace jsou pojmenovány podle tam usedlých etnických skupin, které jsou úzce propojeny s mongolskými národy. Na republiky se často pohlíží v panmongolském kontextu. Podle zpráv se ruské invazní síly na Ukrajině skládají převážně z vojáků z těchto a dalších zbídačených „etnických“ republik Ruské federace.
Zde se demonstranti do jisté míry překrývají s postoji těch Mongolů, kteří obhajují „neutralitu“ nebo dokonce podporují ruskou vládu či samotného Vladimira Putina. Mnozí se obávají závislosti Mongolska na Číně. Obavy panují také z toho, jak by sankce proti Rusku mohly ovlivnit mongolskou ekonomiku. Říká se, že v Mongolsku už několik dní nejsou k dispozici téměř žádné cizí měny. Mezinárodní letová spojení, která již utrpěla proticovidovými opatřeními, byla omezena ještě více, protože Moskva zablokovala ruský vzdušný prostor pro evropské aerolinky. A to je jenom začátek.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Beatles monument in Ulaanbaatar erected in 2008, bas relief in bronze by Ljuba Brank, zdroj: IPG Journal, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.