V Teheránu zemřela 22letá MAHSA AMINI na následky týrání mravnostní policií poté, co měla špatně nasazený šátek. Protesty nyní zuří po celé zemi i na mezinárodní úrovni. Není náhodou, že ajatolláhové v současnosti tvrdě prosazují náboženská pravidla.
Mrtvá žena přivádí íránský režim do problémů. 22letou Mahsu Amini zatkla mravnostní policie za to, že nenosila správně šátek – a zemřela ve vazbě poté, co byla surově zbita. Brutální akce islámských strážců morálky vyvolaly protesty v Teheránu a dalších íránských městech.
Pohřbu mladé ženy v provincii KURDISTáN se zúčastnily tisíce lidí. Videa na sociálních sítích ukazují, jak si ženy strhávají šátky. Demonstranti křičí „Jste horší než Islámský stát“ a „Smrt diktátorovi“ – čímž myslí nejvyššího náboženského vůdce Alího Chameneího.
V Íránu, kde protestujícím hrozí věznění, mučení a smrt, jsou protesty vyvrcholením obrovského hněvu na „vrchnost“. Mahsa Amini se na sociálních sítích stala mučednicí. Fotografie, na kterých je po zatčení v kómatu, byly statisícekrát sdíleny. Režim poté zřejmě omezil internet. Výpadky byly hlášeny z několika měst. Demonstranti byli rozehnáni výstřely, slzným plynem a obušky a jsou také zatýkáni.
Amini byla v autě se svým bratrem na cestě do Teheránu navštívit rodinu, když ji zastavila mravnostní policie. Podle různých zpráv byla zatčena, protože jí z hidžábu vypadlo pár pramenů vlasů. Strážci morálky informovali jejího bratra, že ji vezmou na hodinu islámského oblékání a poté ji propustí. Podle očitých svědků ji policisté v autě udeřili do hlavy, což údajně vedlo ke krvácení do mozku. Policie naopak tvrdí, že k žádnému „fyzickému kontaktu“ nedošlo a 22letá zemřela na náhlé selhání srdce.
Oficiální verze není příliš věrohodná. Existuje nespočet zpráv, fotografií a videí o tom, jak byly ženy bity strážci mravnosti a násilně zavlékány do policejních aut. „Gasht-e Ershad“ je součástí běžné policie a dohlíží na dodržování předpisů o oblékání a chování.
Volné šátky nebo „příliš“ make-upu mohou vést k tomu, že ženy jsou odváděny do nápravného zařízení. Hrozí varování, pokuta nebo obvinění; někdy jsou nuceny se za své chování veřejně omluvit.
Po islámské revoluci v roce 1979 byl šátek povinný pro všechny dívky od devíti let. Ženy by si měly zakrývat všechno kromě obličeje a rukou. Hranice toho, co je považováno za mravné, se však v průběhu let posunuly. Zatímco konzervativní ženy nosí černý čádor, dlouhý oděv, který zakrývá hlavu a sahá ke kotníkům, v Teheránu je běžné, zejména v bohatších čtvrtích, nosit šátek volně na zátylku – k nelibosti ultrakonzervativních politiků.
Odkláněcí taktika ajatolláhů
Smrt Mahsy Amini mohla být neúmyslná, ale není to náhoda, neboť vláda tvrdé linie pod vedením prezidenta Ebrahima Raisiho se už měsíce snaží zavádět přísnější islámské předpisy a nechává mravní policii tvrději zakročit. Vzhledem k tomu, že země trpí masivní ekonomickou krizí, vysokou inflací a suchem, vedení přesouvá pozornost k náboženským zvyklostem. Ženy jsou snadným cílem pro demonstraci síly; požadavek na šátek je prostředkem kontroly společnosti.
Úřady, banky a dopravní společnosti dostaly pokyn, aby odmítly službu ženám s nedbale padnoucím hidžábem. 12. červenec byl vyhlášen Dnem šátků a cudnosti. Když vzplanuly protesty a ženy vyšly do ulic bez šátků, islámský režim ještě více utáhl šrouby.
„Hidžáb je naše první obranná linie. Pokud padne, padnou všechny ostatní bašty,“ varoval ideologicko-politický komisař armády. Zástupce Chameneího vyzval k rozhodnému postupu proti odpůrcům šátků. A prezident Raisi vydal ještě přísnější pravidla oblékání. Podle nového nařízení budou porušovatelé pokutováni a vládní zaměstnankyně propuštěny, pokud jejich profilové obrázky na sociálních sítích nebudou odpovídat islámskému právu. Ženy, které zveřejňují fotografie online bez hidžábu, budou na šest měsíců až rok zbaveny určitých sociálních práv. Nedávno jeden vysoký vládní úředník uvedl, že k identifikaci žen, které nenosí šátky, bude ve veřejných prostorách používán software pro rozpoznávání obličeje.
Smrt Mahsy Amini vyvolala ostrou kritiku po celém světě. Americká vláda označila incident za „neodpustitelný“. Mohlo by to zkomplikovat už tak komplikovaná jednání o nové jaderné dohodě s Íránem. Již útok na spisovatele Salmana Rushdieho, k jehož vraždě ajatolláhové vyzvali, vyvolal kritiku této dohody. Pokud o k dohodě mezi USA a Íránem dojde, bude mít Bidenova administrativa pravděpodobně ještě větší potíže s jejím prosazením v Kongresu.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Women on the Arba’een Walk-Mehran city by Mostafameraji, zdroj: Die Welt, autorka: Christine Kensche, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.