Propaganda Moskvy na ukrajinských školách: „Bylo mi jasné, že pro Rusy pracovat nemohu.”

V okupovaných oblastech Ukrajiny určují učební osnovy proruské úřady. Jak velký je tlak, líčí jedna z učitelek britskému Guardianu.

1. září opět začal na Ukrajině školní rok. To samo o sobě je mimořádné vzhledem k chaosu, který za sebou v zemi zanechávají bomby a vojáci.

Pro školy v oblastech okupovaných Ruskem je však situace obzvláště náročná a někdy ohrožuje život ukrajinských učitelů. Válka se nevede jen zde na frontě, ale také ve třídách: bojištěm jsou zde učební osnovy.

Agresivní útok na Ukrajinu od samého počátku pokládalo za ideologii – jako „akt osvobození“ ukrajinského bratrského lidu, jako „denacifikaci“. Ta samá se má nyní dostat do hlav ukrajinských školáků násilným nahrazením ukrajinských osnov.

O současné situaci informuje britský Guardian ukrajinská učitelka Halyna. Skutečnost, že se o svých zážitcích odvažuje mluvit pouze pod falešným jménem a bez uvedení bydliště, ukazuje výbušnost tématu.

Vzpomíná na projev dlouholetého ředitele střední školy v jejím okupovaném městě. Ten řekl: „ nás nechala napospas a už se nevrátí, a teď nám Rusové dělají nabídky. Pokud je nepřijmeme, pošlou nové lidi z Ruska, aby vedli školu, byť k ní nemají žádnou vazbu. Je lepší, když zůstaneme tady a pokusíme se postarat se o školu.“

Spolupráce s lidmi, kteří do jejich vlasti přinesli všechnu tu hrůzu, byla však pro Halynu nepředstavitelná. „Asi třetina učitelů s návrhem souhlasila, ale bylo mi jasné, že já pro Rusy pracovat nemohu,“ říká. Krátce poté v práci skončila.

Po tvářích jí tekly slzy

Když ruští okupanti oznámí, že spálí všechny ukrajinské učebnice, vrací se Halyna na své dlouholeté pracoviště, aby zachránila alespoň pár věcí. „Představte si, že jsem v této škole pracovala více než 25 let a odešla jsem sám s rostlinou v květináči a sbírkou básní. Po tvářích mi tekly slzy,“ popisuje okamžik.

Protože nechce učit podle ruských osnov, je Halyna krátce poté odsouzena jako zrádkyně a skončí na seznamu osob sledovaných ruskou tajnou službou FSB. Nezbývá jí nic jiného, než utéct.

Její případ je identický se situací mnoha ukrajinských učitelů na okupovaných územích. V dobytém městě Cherson na jihu země zahájily Ruskem dosazené úřady začátkem srpna přípravy na nový školní rok.

10.000 rublů pro kolaboranty

Učitelé byli cíleně vyhledáváni v jejich domovech, ohrožováni a nuceni ke spolupráci. V té době vojenská správa v Chersonu oznámila prostřednictvím svého kanálu na síti Telegram, že bude dovážet ruskou literaturu a učebnice.

Ruské úřady nabízejí učitelům jako pobídku je kolaboraci jednorázové platby ve výši 10.000 rublů. A do okupované oblasti Záporoží má jako podpora přijet 500 ruských učitelů. Učitelů jako Jurij Baranov z Permské oblasti na Uralu, který se dobrovolně přestěhoval do Záporoží a plně si osvojil ruský narativ o nacistech na Ukrajině. Tento učitel dějepisu se v červenci v rozhovoru pro ruské noviny Novaja Gazeta vyjádřil, že má „osobní odpor k Ukrajině. Ne k lidem, ale ke státu, který posledních 30 let vymýval svým občanům mozky a učil je nenávidět Rusy… Nemůžeme zničit všechny ukrajinské nacisty, to je nereálné, takže musíme problém řešit jinými metodami,“ dodal a relativně precizně popsal, jak budou vypadat lekce za ruské okupace.

Mezitím se někteří učitelé – jako Halyna – snaží nabídnout ukrajinským rodičům cestu z ruské indoktrinace prostřednictvím online mimoškolních kurzů. Mnozí z nich se však stále více obávají, že by je mohly chytit ruské úřady, uvádí. FSB prý již zahájila vyšetřování ukrajinských online lekcí a prohledala domovy jednotlivých učitelů.

Halyna rovněž popisuje rostoucí rozkol mezi učitelským sborem, mezi těmi, kteří nechtějí učit pod ruskou okupací, a těmi, kteří souhlasí – ať už z přesvědčení nebo pragmatismu. Zbývá jí jen jediná naděje – ukrajinská armáda. „Každý den čekám, až osvobodí město. A doufám, že se to stane brzy,“ říká.

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Colourful artwork inspired by a 1918 Soviet Red Army recruitment poster by Alisdare Hickson, zdroj: Der Tagesspiegel, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]