Kdo je zodpovědný za výbuchy na ruských ropovodech v Baltském moři? Spekulace bují a Moskva obviňuje americkou CIA. Existuje však několik dobrých důvodů, proč mohlo RUSKO zničit své vlastní plynovody samo. Protože signální efekt této akce je v mnoha ohledech nesmírný.
První věc, kterou je třeba vědět o plynovodech NORD STREAM 1 a 2, přivádějících od pondělí 26. září zemní plyn do Baltského moře, že ve skutečnosti jsou tyto plynovody čtyři. Jsou vyrobeny z oceli a betonu, leží asi 70 metrů pod povrchem v postižené oblasti a probíhají paralelně ve dvou párech podél mořského dna v délce více než 1.200 kilometrů. Je krajně nepravděpodobné, že by přírodní příčiny způsobily, že tři z nich začaly chrlit svůj obsah ve stejnou dobu a na stejném místě, když švédští seismologové zaregistrovali dva různé výbuchy.
Než explodovaly, mohl každý z plynovodů Nord Stream 1 dodat 27,5 miliardy metrů krychlových ruského plynu ročně na německé pláže. Trubky Nord Stream 2 by mohly udělat totéž, pokud by se někdy dostaly do provozu – americké sankce zabránily dřívějšímu spuštění, pak Rusko napadlo Ukrajinu a Německo dohodu pozastavilo. Nyní může být zprovozněna pouze jedna ze dvou linek, protože i ta druhá byla vyhozena do povětří.
Ošemetný moment
V Evropě je to citlivý okamžik a nikdo nechce příliš nahlas spekulovat o tom, kdo by mohl být viník. Příliš mnoho řečí o sabotáži by mohlo dále zneklidnit trhy nebo vyvinout nepřiměřený tlak na politické vůdce, aby provedli odvetu. Německý zpravodajský magazín Der Spiegel však uvedl, že CIA v červnu Německo a další evropské země informovala o možných útocích na ropovody. Lze očekávat řadu obvinění a protiobvinění a také dezinformací, ale přesto mnohé ukazuje na Rusko.
Klíčová otázka zní: kdo jiný by měl schopnost a možnost zničit tato čtyři potrubí – a jedno z nich nechat nedotčené? Samozřejmě je možné, že měla být zničena všechna čtyři, ale nepoškozené potrubí by se blížilo poškozenému (protože jsou položeny ve dvojicích), a než dorazili pozorovatelé, uplynulo mnoho hodin. První exploze nastaly kolem 2:00 ráno, ale důkazy o úniku byly hlášeny až odpoledne. K druhému výbuchu, či výbuchům došlo kolem 19:00. Takže čas moc roli nehrál.
Rusko vidí jako pachatele CIA
Ruská státní televize obvinila CIA, a pravdou je, že USA skutečně mají zájem na přerušení ruských plynových vazeb s Evropou, aby snížily ruský vliv. Ale takový akt sabotáže proti multimiliardovému projektu by byl pro USA extrémně riskantní. Pro Rusko, které vlastní ropovody a jehož představitelé už měsíce tvrdí, že jejich země je nepřímo ve válce se Západem, je riziko mnohem menší.
Ještě důležitější je, že USA, UKRAJINA nebo jakákoli jiná země, která má v úmyslu poškodit Rusko, by v průběhu tak vysoce rizikové operace zcela jistě zničily všechna čtyři potrubí. Protože z jejich zachování by profitovalo pouze Rusko.
Ale proč by Rusko vyhodilo do povětří svá vlastní potrubí? Aby ukázalo Evropě, že její sankce nefungují a že Kreml to s přesunem vývozu energie do Asie a odchodem z evropského trhu myslí vážně – a přitom z praktického důvodu ponechat spojení otevřené pro případ, že by Evropa změnila kurz. Také kvůli neklidu na energetických trzích, zvýšení evropských cen a ovlivnění veřejného mínění. (Nizozemské termínové kontrakty na plyn vyletěly druhý den po výbuchu asi o 20 procent.). A v neposlední řadě připomenout evropským vládám, že mají zranitelná místa, která Rusko ještě nezačalo využívat. V úterý 27. září byl uveden do provozu plynovod o objemu 10 miliard metrů krychlových z Norska do Polska, který vede poblíž dánského ostrova Bornholm, kde došlo k výbuchům Nord Stream.
Změna názoru Německa?
Pokud útoky stačí ke změně názoru Německa na poměr rizika a odměny za další podporu Ukrajiny, což se zdá nepravděpodobné, pak má Rusko stále okamžitě k dispozici spojení s Baltským mořem. Oprava ostatních by pravděpodobně trvala měsíce – také proto, že bude trvat týden nebo déle, než bude možné škody vůbec vyhodnotit (a Němci pochybují, že lze Nord Stream 1 vůbec opravit). Plyn se ale stejně potrubím netransportoval. Rusko vyřadilo Nord Stream 1 z provozu počátkem září a do té doby linka zdaleka nedosahovala plné kapacity.
Rusko má k dispozici také další cesty, jak dostat plyn do Evropy: přes Bělorusko, Ukrajinu a Turecko, stejně jako rychle se rozšiřující evropskou kapacitu pro dovoz LNG. Kromě toho je ruská vojenská mobilizace vázána válkou na nadcházející měsíce, takže odklad by Moskvě nezpůsobil žádnou škodu.
Evropané pravděpodobně nenajdou jednoznačný důkaz a vzhledem k rizikům by neměli ani příliš ukazovat prstem. Zvýší se úsilí o zabezpečení dalších podmořských potrubí a kabelů, což by mohlo mírně zvýšit riziko nehod v Baltském a Severním moři. (Ve středu 28. září norský premiér varoval, že útoky na offshore infrastrukturu země by vyvolaly reakci spojenců.). Ruský provozovatel ropovodů by mohl usilovat o zrušení sankcí, aby mohl napravit škody a zmírnit – relativně malý – dopad na životní prostředí.
A co je nejdůležitější, Moskva po své nepříliš „částečné“ mobilizaci opět signalizuje Západu, že to s vítězstvím ve válce myslí minimálně na 75 procent vážně.
Ryan Bridges, Cicero je analytik Geopolitcal Futures
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: The completion of the construction of the gas pipeline Nord Stream, the souvenir sheet of Russia, by Russian Post, zdroj: Cicero, autor: Ryan Bridges, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.