Demokracie a právní stát přežily války a krize v Izraeli po celá desetiletí. Nyní stojí před novým testem.
Co byla a je vlast Židů – IZRAEL nebo diaspora? Historik MICHAEL WOLFSSOHN na tuto otázku nedávno odpověděl odkazem na to, že toto rozhodnutí je vždy vysloveně individuální. Ale vždy existují dvě formy judaismu. Jeden v izraelské zemi a jeden v diaspoře – a obě jsou sotva jednotné útvary.
To ale neznamená, že se tyto judaismy navzájem neovlivňují; naopak, jsou propojené a možná na sobě dokonce závislé. Židé po celém světě jsou proto dojati, když v židovském státě složí přísahu nová vláda.
Židovských komunit diaspory se dotýká, když se ministři této vlády vyjadřují rasistickým, diskriminačním a znepokojivým způsobem. Dle diaspory si tímto způsobem většinu v židovském světě nezískají. V ní platí lidskost, demokratické hodnoty a vůle k míru.
Velká část izraelského obyvatelstva kurz vyhlášený novou vládou odmítá
„Mnoho věcí v nové izraelské vládě odmítám a bude nutné ji a její práci nadále kriticky zkoumat,“ píše Josef Schuster. Pravicoví extremisté s trestní minulostí v kabinetu nebo změny v zákonech, aby se zkorumpovaní politici mohli stát ministry, jsou dle něj v izraelské politické historii na nejnižším bodu.
Přísaha této pravicové náboženské vlády musela být nepříjemným okamžikem i pro mnoho poslanců Likudu. Je důležité jasně pojmenovat, co porušuje tradiční liberální hodnoty Izraele. Moderní Izrael vznikl jako protimodel nelidskosti a nespravedlnosti. Naše solidarita patří zemi a jejím lidem i v těchto časech.
Nesmí dojít k prudkému opuštění Izraele. K tomu patří, že nepropadáme čistě emocionálnímu hodnocení, ale držíme se rozumu a umírněnosti, jak je v demokratických státech zvykem, i když se jednotlivé postoje a činy mohou vymykat tomuto hodnotovému kánonu.
Nesmí dojít k prudkému opuštění Izraele
Velká část izraelského obyvatelstva odmítá kurz vyhlášený novou vládou – dokazují to průzkumy a projevuje se to i ve veřejných protestech. Většina lidí má strach a starosti o svou zemi. V demokratických společnostech to nemůže být trvalý stav – tím spíše, když nová vláda oznámí, že nezávislost soudů upraví v Trumpově stylu.
Návštěva nového ministra národní bezpečnosti Itamara Ben-Gvira na Chrámové hoře jen pár dní po nástupu do úřadu byla provokací, o tom není pochyb. Ovšem provokace, která nenarušila současný status quo tohoto místa. To konstatoval ve své kritice na návštěvu opoziční vůdce a bývalý premiér YAIR LAPID. Měl k tomu pravomoc a zpráva, kterou vyslal, byla jasná a důležitá.
Velká část rozruchu, který kolem návštěvy vznikl, zvláště v západním světě, hrála do karet Ben-Gvirově nacionalistické politice. Potvrzení premiéra Netanjahua, že nebyla zamýšlena žádná změna status quo na Chrámové hoře, vzala za své v rozhořčení. Stejně jako pozoruhodně promyšlená reakce arabského světa, z něhož většina počítá s pokračováním Netanjahuovy politiky Abrahamovy dohody.
Židé po celém světě jsou pohnuti, když v židovském státě složí přísahu nová vláda
Ben-Gviri má zájem na zvyšování eskalace s teroristickou organizací Hamás, pro kterou je zcela jedno, kdo v izraelské vládě sedí, protože vždy bude požadovat zničení židovského státu. A ona mu prokázala laskavost.
Ministr to vzal jako příležitost, aby konečně prohlásil, že velmi vážně zamýšlí dát Židům právo modlit se na Chrámové hoře – to by byla změna status quo, o které již byla řeč. Je krajně nepravděpodobné, že se tak stane. V izraelské historii nové vlády často předkládaly přehnané scénáře zkázy. Dosud se žádný nevyplnil.
Demokracie a právní stát v Izraeli přežily války a krize po celá desetiletí – nyní čelí nové zkoušce. Ta nepřichází zvenčí, ale zevnitř. Neznamená to, že většina Izraelců je krajně pravicová nebo teokratická, spíše je to produkt slepé uličky izraelsko-palestinského konfliktu. Měli bychom mít odvahu to řešit.
A přichází ve špatnou dobu, jak ukazují urážky proti Izraelcům na okraji fotbalového mistrovství světa v Kataru a sílící antisemitismus jak v ulicích, tak ve světě umění a vědy. Na rozdíl od těchto tendencí nesmí existovat dvojí metr; ani při stíhání vlády, ani při její obraně.
Josef Schuster je od roku 2014 předsedou Ústřední židovské rady v Německu.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Group of orthodox Jews in Przeworsk before WWII by unknown author, zdroj: Tagesspiegel, autor: Josef Schuster, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.