Více než 3500 obětí jen v Turecku, tisíce se stále pohřešují. Nyní se objevují obvinění proti tureckému prezidentovi.
Když se geolog NACI GöRüR doslechl o ZEMěTřESENí v Kahramanmarasu, rozplakal se. Plakal dlouho. Nejen pro mrtvé, ale i proto, že nehoda by stála mnohem méně životů, kdyby byl stát řádně připraven, řekl 76letý muž turecké televizi Fox TV.
To, že oblast kolem Kahramanmarasu je ve velkém nebezpečí, se dalo předvídat: „Každý rozumný geolog v Turecku, každý geofyzik to věděl a varoval.“
Kritika vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nyní sílí. Na základě údajů z předchozích zemětřesení Görür poslední tři roky varoval, že Kahramanmaras zasáhne další silné zemětřesení. Naposledy zopakoval své obavy tři dny před ním.
Expert na zemětřesení v Turecku: mluvil jsem, ale pouze jsem si unavoval ústa
Úřady ho ignorovaly. „Křičel jsem, abych varoval regionální úřady a vládu v Ankaře,“ řekl. Ale snaha byla marná. „Nikdo se nikdy ani nezeptal, co se může stát a co se s tím dá dělat – prostě nic.“ Ještě lakoničtěji hodnotí postoj vlády opoziční politik Baris Atay: „Vykašlali se na nás.“
Odborníci tvrdí, že stavba nebo dovybavení silnic a domů tak, aby byly odolné proti zemětřesení, není samo o sobě obtížné. „V mém vlastním domě to trvalo jen den nebo dva,“ říká Görürův kolega Celal Sengör na televizní stanici Habertürk.
Pro metropoli Istanbul se 16 miliony obyvatel očekává vědec zemětřesení o síle 7,7 stupně – stejné velikosti, jaké v pondělí zpustošilo oblast kolem Kahramanmarasu. „Musíme být připraveni,“ říká.
Zemětřesení bude téma prezidentských voleb
Přesto stát nic nepodniká, kritizuje moderátor televizní stanice Habertürk Fatih Altayli Habertürk moderátor Fatih Altayli. Po katastrofě politici zase řeknou, že se udělá vše nutné.
Při zemětřesení se zřítily i státní budovy, jako jsou nemocnice a radnice, a letiště v Hatay nelze kvůli poškození zemětřesením využívat.
Zemětřesení očekávané brzy v Istanbulu by mohlo dle odhadů dosáhnout síly 7.7 stupňů Richterovy stupnice.
Předseda Turecké komory stavebních inženýrů Taner Yüzgec v rozhovoru pro T24 obvinil vládu, že nezajistila předepsané zesílení veřejných budov proti zemětřesení. Budovy bez něj by měly být zbourány a znovu postaveny. Ani to se však nestalo.
Erdoganova vláda opomenutí popírá. Jak uvedl ministr financí Nureddin Nebati, jediným problémem jsou dezinformace na sociálních sítích. Erdogan mezitím vyhlásil tříměsíční výjimečný stav ve všech postižených provinciích. Dává mu právo vládnout dekrety a omezovat základní svobody. Naposledy jej vyhlásil po pokusu o převrat v roce 2016.
Nespokojenost s vládou dále roste. „Vykašlali se na nás,“ říká opoziční politik Baris Atay. Katastrofa se pravděpodobně stane tématem kampaně. Oblast zemětřesení navštívil v úterý 6. února opoziční lídr Kemal Kilicdaroglu, který chce kandidovat proti Erdoganovi v prezidentských volbách 14. května.
Erdogan zatím blokuje rostoucí kritiku nedostatků v záchranných pracích odkazem na rozměry katastrofy: pondělní nehoda byla „jednou z největších ve světové historii“.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Map of earthquakes in Turkey 1900-2020 by Phoenix7777, zdroj: Tagesspiegel, autorka: Susanne Güsten, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.