Robert Kagan: USA musí bránit „liberální svět“ na Ukrajině

 

Podle historika a odborníka na mezinárodní vztahy Roberta Kagana jde na Ukrajině o liberální světový řád. Spojené státy by se měly angažovat stejně jako ve druhé světové válce.

Obvykle dobře informovaný novinář a spisovatel Thomas Friedman ve svém sloupku pro New York Times vyzpovídal jednoho z klíčových zastánců globální vojenské angažovanosti USA ve válce na Ukrajině.

Robert Kagan, historik z Brookings Institution, vidí boj proti Rusku víc než jen spor o území a bezpečnostní zájmy. Jde o obranu liberálního světového řádu. Kagan vzpomíná na projev Franklina Roosevelta o stavu unie z roku 1939:

„V době, kdy americká bezpečnost nebyla v žádném případě ohrožena – Hitler ještě nenapadl Polsko a pád Francie byl téměř nepředstavitelný – Roosevelt trval na tom, že v záležitostech lidí přesto existují určité časy, „když se musí připravit na obranu nejen své vlasti, ale principů víry a lidskosti, na nichž jsou založeny jejich církve, jejich vlády a celá jejich civilizace.“ V obou světových válkách a během studené války Američané jednali „ne v bezprostřední sebeobraně, ale na obranu liberálního světa proti výzvám, proti militaristickým autoritářským vládám, jak to dnes dělají na Ukrajině“.

Kagan, manžel náměstkyně ministra zahraničí USA Victorie Nulandové, vzpomíná na to, že „IZOLACIONISMUS“ americké vlády často prosazují republikáni. Ti v současnosti působí potíže v Kongresu, protože nechtějí bez dalšího předávat další platby Ukrajině. Kagan vidí republikány v neslavné tradici: „Izolacionisté“ ve 30. letech byli „převážně republikáni“. Obávali se, že Roosevelt přivede Ameriku ke komunismu. „V mezinárodních záležitostech proto měli tendenci být sympatičtější k fašistickým mocnostem než k liberálním demokratům. V Mussolinim našli dobré stránky, odmítli pomoci španělským republikánům proti fašistickému, nacisty podporovanému Frankovi a viděli Hitlera jako užitečnou hráz proti Sovětskému svazu. Republikáni mají slabost pro Putina, kterého vidí jako vůdce globální protiliberální křižácké výpravy.“

Kagan je přesvědčen, že jakákoli jednání s Ruskem jsou chybou: „Jakákoli jednání, která ponechají ruské síly na ukrajinské půdě, budou pouze dočasným příměřím před dalším Putinovým pokusem. Přitom Putin je v procesu úplné militarizace ruské společnosti, podobně jako Stalin za druhé světové války. V dlouhodobém horizontu počítá s tím, že Spojené státy a Západ se unaví vyhlídkou na vleklý konflikt – jak již naznačili izolacionisté nalevo i napravo v Quincy Institute a Kongresu.“ Nedávno dokonce korporace RAND – nestranický think tank – varovala před dlouhou válkou a jaderným konfliktem.

Pozadím rostoucí nervozity ve Washingtonu by mohla být blížící se ruská ofenziva, o níž informují Financial Times a Ukrajinská pravda. Obavy o stabilitu ukrajinské vlády prezidenta Volodymyra Zelenského pravděpodobně porostou i v amerických kruzích. Na jedné straně dochází k masivnímu protestu obyvatelstva proti novému zákonu, který má trestat dezertéry a ty, kteří odmítají poslouchat rozkazy. Zelenskyj minulý týden odmítl vetovat nový zákon, který by výrazně zvýšil tresty pro neposlušné vojenské pracovníky. Podle Politico petici podepsalo více než 25.000 Ukrajinců. Podle lidskoprávních skupin a právníků není zákon v souladu s lidskými právy. Nespokojenost se začíná projevovat také ve vedení armády.  Ministr obrany OLEKSIJ RESNIKOV má být vyměněn. Mluvčí Zelenského strany Služebník lidu však v pondělí 6. února uvedl, že tento krok nebude tento týden (do 12. února) dokončen. Resnikov, který tuto funkci zastává od listopadu 2021, byl nedávno kritizován za skandál kolem předražených nákupů potravin pro armádu.

 

 

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Represión de liberales en las cercanías de la ciudadela de Barcelona, Unknown author, zdroj: Berliner Zeitung, autor: Michael Maier, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]