V žádné jiné evropské zemi nezemře násilnou smrtí tolik žen jako v Rakousku. Počet stále stoupá a přetrvává pocit zmatku a bezmoci. Po generace jsme žili ve strukturách, které toto násilí umožňují. Tomu je ale nyní konec: může mladá generace narušit obraz toxických rolí pohlaví? Atilla, Adam, Ewa a Jasmin začínají od začátku a říkají: Už nesmíme mlčenlivě přihlížet.
„Když muž udeří ženu, není to muž.“ Atilla si sundá kuklu a posadí se do ošuntělého křesla u stolu v mládežnickém centru. Je mu 17 let a pochází z turecké rodiny. Vypráví o situacích, kdy se postavil proti násilným lidem ve svém okolí, včetně těch, které neznal. Vždy šlo o jediné: NáSILí NA žENáCH.
RAKOUSKO nyní dostojí názvu „země femicid“. Jen v roce 2022 zabili muži 29 žen. To staví zemi na smutný vrchol v porovnání s počtem obyvatel v rámci EU.
Atilla je jedním z osmi mladých lidí zapojených do online filmového projektu „Bro & Kontra“, který má ukázat mladým mužům alternativy k toxickým konstrukcím maskulinity a angažovat se. Vyrostli ve vídeňském centru mládeže JUVIVO.21 a s jeho podporou chtějí ve svém fiktivním příběhu upozornit na násilí na ženách.
Když byli Atilla a Adam nedávno venku, všimli si útoku, který hrozil eskalací. „Viděl jsem muže, který chtěl napadnout dvě ženy v šátcích s dětmi,“ vzpomíná Atilla. „Pro mne nehraje roli, že to je muslimka nebo žena mého původu, musíte vždy zasáhnout. Je to jedno – je to žena, která potřebuje pomoc. Konfrontovali jsme toho muže, dokud nedorazila policie.“
17letý Adam nad tímto příběhem kroutí hlavou. Nechápe, jak se z mužů mohou stát takoví násilníci. „Otcové musí naučit své syny, aby se k ženám chovali s respektem. A především je nebili. Hádka je součástí vztahu, ale bít, to zachází příliš daleko,“ říká. Už byl naživo svědkem toho, jak jeho dobrý přítel použil vůči své partnerce násilí. Poté, co Adam zasáhl a zavolal policii, se dívka ochranitelsky postavila za svého partnera. Ten vinu odmítal a úředníci si s tím hlavu nelámali.
Od této události se ještě intenzivněji věnuje bezpečnosti žen. „Je to opravdu smutné. Normálně by ženy měly očekávat, že je muži budou chránit a podporovat. Alespoň tak mě to učili. Že musí zažít násilí, a ještě horší od mužů v jejich okolí, prostě není normální.“
Hraje roli pohlaví?
Násilím jsou neúměrně zasaženy zejména ženy. Existují různé formy násilí, kterým musí trpět. Podle Statistics Austria každá třetí žena ve věku 18 až 74 let již zažila fyzické a/nebo sexuální násilí. Také psychický nátlak, sexuální obtěžování v práci nebo pronásledování jsou formy násilí, které zvláště často postihují ženy. Často zažívají násilí od mužů, kteří jsou jim nejbližší – od svých partnerů či expartnerů.
Odborníci opakovaně hovoří o vysokých počtech neohlášených případů násilí na ženách. V Rakousku za to mohou především špatně shromažďované státní statistiky. K tomu by mohlo přispět i jednání s postiženými ženami na úřadech. Nahlásit násilné incidenty policii vyžaduje od postižených hodně síly. Často mají pocit, že nejsou brány vážně, a to je odrazuje od toho, aby se obracely na veřejné instituce. Tento nefunkční systém v nejhorším případě vede k vraždám, a to často jen na základě pohlaví. Přestože počet vražd po celém světě klesá, v případě žen zůstává v mnoha zemích stejný – nebo dokonce narůstá.
Patnáctileté dívky Ewa a Jasmin jsou šokovány krutými případy a stále se zvyšujícími počty. Obě dívky, stejně jako Atilla a Adam, jsou oddané online filmovému projektu. „Je pro nás důležité, aby násilí na ženách konečně skončilo. Jsem přesvědčena, že se v naší generaci něco mění. My mladší o tématu mluvíme mnohem otevřeněji a doufáme, že náš filmový projekt osloví především chlapce, aby změnili způsob uvažování,“ říká Jasmin. Věří, že všechny ženy sdílejí stejný názor: ženy si násilí nezaslouží. Je na mužích, aby změnili způsob myšlení.
Role pohlaví, toxická maskulinita a TikTok
Ewě vadí i tradiční vzory muže a ženy, které sama stále zažívá. „Až budu mít později děti, budou mít obě pohlaví stejná práva. Nemyslím si, že by si někdo od života zasloužil víc jen proto, že je muž. Žena může být stejně tak silná.“
Vžitý obraz „silného“ muže stojícího nad „slabou“ ženou je ve společnosti stále pevně ukotven. Mnoho mužů považuje ženy a dívky za svůj majetek. Kvůli tradičním vzorům jsou ženy v mnoha ohledech opomíjeny. Atilla si je vědom svých mužských privilegií: „Žijeme ve světě, ve kterém se muži ukazují silnější než ženy. Byl jsem vychováván, že muži musí být vždy silnější. Ale zlobí mě to. Pokud si jako Turek všimnu, že jiný Turek bije svou ženu, vidím to jako špatné. Jakmile zasáhnu, mé okolí často reaguje s nepochopením. Nechápou, proč se jich zastávám, protože je to stejně „jen“ žena. V mé kultuře je často stále považováno za normální, že muž je ženě nadřazený. Jako mladá generace si to ale už nemyslíme.“ Atilla a Adam už mají plné zuby škatulkování. Mluví o rasistických učitelích a kolezích z práce, kteří je kvůli jejich původu obviňovali z mučitelů žen a vrahů. Loni došlo v Turecku, zemi jejich původu, k více než 300 vraždám žen. „Od mládí mě učili respektovat ženy. A pak přijde můj učitel a řekne mi, že moje dědictví ze mě dělá bijce žen,“ shlíží k zemi zklamaně Adam.
Ale ani mladá, viditelně vzdělanější generace se nevyhýbá starým vzorům. I v ní jsou toxické a násilné vztahy oslavovány a propagovány na TikToku. Různé trendy a nekontrolovatelný obsah ovlivňují myšlení mnoha mladých lidí. „Prostřednictvím TikToku jsou tyto hodnoty silně šířeny. Na platformě jsou kluci, kteří dávají tipy, jak „špatně“ byste se měli ke své přítelkyni chovat. Pak zdůrazňují, že by nikdy neustoupili. Existují samozřejmě ženy, které velebí toxické vztahy a chorobnou žárlivost. Máte pocit, že ženám jde především o peníze a postavení,“ tvrdí Adam. Sociální pracovnice Pamina Gutschelhoferová potvrzuje, že chybí vzdělání a mladí lidé často nevědí, kam se obrátit. Z tohoto důvodu chtějí Atilla, Adam, Ewa a Jasmin šířit svůj online filmový projekt na sociálních sítích a nabídnout protipól toxickým hnutím.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Harem Scene – painting by Henry Siddons Mowbray, Metropolitan Museum of Art, zdroj: Biber, autorka: Emilija Ilićová, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.