Zdá se, že potenciální budoucí prezident a americká pravice jsou připraveni postavit se na stranu Putina a odejít z boje, který musí svobodný svět vyhrát.
Válka o Ukrajinu je stále temnější a děsivější a nyní se otevřela nová fronta o mnoho kilometrů dál – v americké republikánské straně, jejíž největší hráči touží ponechat Ukrajinu svému osudu.
Důkazem prohlubující se hrůzy konfliktu bylo úterní zničení přehrady Kachovka na Ruskem kontrolované Ukrajině, která vypustila tak obrovskou vodní plochu, že si ji lze nejlépe představit nikoli jako přehradu, ale jako gigantické jezero. Výsledkem bylo zaplavení rozsáhlého území, které donutilo tisíce lidí opustit své domovy a prchat, aby si zachránili život. Hrozby, které tento čin rozpoutal, však sahají dál než k bezprostřednímu a ničivému dopadu na lidi, kteří žijí v jeho blízkosti.
Za prvé, tato pohroma zasáhla oblast s bohatou a úrodnou zemědělskou půdou, stejnou půdou, která z Ukrajiny dlouho dělala světovou zásobárnu chleba: pátého největšího vývozce pšenice na planetě, zdroj potravin, na který spoléhala velká část Afriky a Blízkého východu. Nyní se objevují varování, že by se pole na jihu Ukrajiny mohla do příštího roku „proměnit v poušť“, protože voda zadržovaná přehradou a potřebná k zavlažování těchto polí odtéká. To bude mít dopad na zásobování potravinami a jejich ceny, což se následně projeví na inflaci a globální ekonomice.
Ne že by se mezinárodní dopad dal měřit pouze v dolarech a centech. Volodymyr Zelenskij varoval, že kontaminované povodňové vody s sebou nyní nesou splašky, ropu, chemikálie a dokonce i antrax z pohřebišť zvířat. Tento toxický materiál podle ukrajinského prezidenta otráví řeky a zanedlouho i povodí Černého moře. „Neděje se to někde jinde. Všechno je to ve světě vzájemně propojené.“
Červený kříž mezitím vyhlásil poplach: protržení přehrady vážně poškozuje jeho pokračující úsilí o vyhledávání a odstraňování nášlapných min v oblasti. „Věděli jsme, kde se nebezpečí nachází,“ postěžovala si organizace. „Teď už to nevíme. Víme jen, že jsou někde po proudu řeky.“ Tato zařízení, která uvolnila rozbouřená voda, jsou nyní plovoucími minami. A to ještě nebereme do úvahy Záporožskou jadernou elektrárnou, největší v Evropě, která je závislá na vodě z nyní vysychající nádrže pro nezbytný proces chlazení.
Není divu, že Zelenskij mluví o „ekologické bombě hromadného ničení“, zatímco jiní dnes zmiňují Kachovku jedním dechem s Černobylem. Až na to, že málokdo věří, že šlo o nehodu.
Moskva samozřejmě trvá na tom, že se nejednalo o ruský čin – podle ní si za to Ukrajinci mohou sami. Přesto, a přestože vyšetřování stále probíhá, stojí za to poslechnout si radu specialisty na ukrajinskou historii Timothyho Snydera a připomenout si základy detektivní práce. „RUSKO mělo prostředky,“ poznamenává Snyder s tím, že Rusko mělo pod kontrolou příslušnou část přehrady, když se zdálo, že vybuchne. Rusko mělo motiv v tom smyslu, že se obávalo ukrajinské protiofenzívy, jejímž cílem bylo získat zpět území – a zatopená půda je půda, přes kterou tanky nemohou postupovat.
A je tu rovněž vzorec chování, záznamy o minulých zločinech. Rusko se v posledních 15 měsících jen stěží zdrželo útoků na ukrajinskou civilní infrastrukturu: Kachovka by byla jen zatím posledním a nejbezohlednějším příkladem. Ničení přehrad, které má vyvolat masové záplavy, totiž není nic jiného, než co ruské ultranacionalističtí hlasatelé a televizní vědátoři požadují už delší dobu. Tento týden jeden takový hlas navrhl, aby Moskva Kyjevskou přehradu ošetřila jako Kachovku a „srovnala město se zemí“. Jako by zvažoval morální důsledky, zeptal se: „Proč bychom měli být papežštější než papež?“.
Vzhledem k tomu, že Kreml běžně dezinformuje a lže, oficiální popírání nemusíme brát příliš vážně. Rusko je lepší posuzovat podle jeho činů než podle slov. Co tedy Rusko udělalo, aby pomohlo lidem, kteří se ocitli v zoufalství v důsledku povodní? Odpověď byla rychlá a přišla od ruských dělostřeleckých jednotek, které podle všeho střílely na ukrajinské záchranáře a evakuované, když se snažili uprchnout do bezpečí. Je to strategie známá z války Moskvy v Sýrii: vršit bolest na bolest, bídu na bídu.
Zastánci Ukrajiny tvrdí, že jde o projev ruské slabosti, že se uchyluje k barbarským metodám, protože ví, že v klíčových ohledech má UKRAJINA navrch – v neposlední řadě proto, že se těší podpoře sjednoceného Západu. To je prozatím pravda. Existuje však hrozba ze strany nejmocnějšího člena aliance.
DONALD TRUMP je sice čerstvě obviněn, ale i nadále zůstává hlavním favoritem republikánské nominace na prezidenta. A Trump je dobře zdokumentovaným přítelem Vladimira Putina a skeptikem, pokud jde o výhody další podpory Kyjeva ze strany USA. Když byl bývalý prezident minulý měsíc dotázán v televizi CNN, nedokázal říci, koho si přeje za vítěze v souboji mezi Ruskem a Ukrajinou, mezi útočníkem a napadeným. Nechtěl se ani zavázat k dodávkám pomoci Kyjevu: „Nemáme munici pro sebe, tolik jí rozdáváme.“ Na otázku ohledně obvinění Putina z válečných zločinů – soustředěných na údajné masové únosy ukrajinských dětí a jejich převádění za hranice k „převýchově“ na Rusy – Trump opět odmítl odsoudit „chytrého muže“ v Kremlu.
Vzhledem k tomu, že Trump přetvořil republikánskou stranu k obrazu svému, není toto nebezpečí omezeno pouze na něj. Jeho nejbližší současný soupeř, floridský guvernér Ron DeSantis, v březnu zopakoval moskevské řeči, když válku označil za „územní spor“, což se později snažil odvolat. Okno do jeho myšlení však bylo otevřeno.
Většina republikánů v Kongresu stále podporuje Ukrajinu, ale pravicovější část strany se posunula jinam, což tento týden osvětlil Tucker Carlson ve svém debutovém pořadu na Twitteru, prvním od svého vyhazovu z Fox News. Zelenského, který je Žid, tam popsal jako „upoceného a krysího … pronásledovatele křesťanů … úskočného, s mrtvýma očima“ a bez důkazů a v dokonalé ozvěně Moskvy naznačil, že za zničením přehrady Kachovka stojí Kyjev.
Už předtím jsme věděli, že v prezidentských volbách v listopadu 2024 půjde o hodně, v neposlední řadě o přežití americké demokracie. Ale jde ještě o něco jiného. Ukrajina svádí úpornou bitvu o své vlastní přežití jako nezávislého národa a o vyšší principy, které jsou zásadní pro celý svět: že svoboda musí zvítězit a agrese nesmí. Ukrajina nemůže tento boj vyhrát sama. Nemůže zvítězit pouze s podporou svých evropských sousedů, která je sice nezbytná, ale nestačí. Potřebuje Spojené státy, jejich svaly a peníze. Osud Chersonu a obvinění v Miami spolu souvisejí: svět zoufale potřebuje porážku Donalda Trumpa.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Settlements on the left bank of Dnieper River are underwater after the Kakhovka Dam was breached on 6th June, 2023, by Armyinform, zdroj: Guardian, autor: Jonathan Freedland, překlad: Robert Nerpas [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.