Před rokem Nejvyšší soud USA rozhodl, že ústavní právo na potrat neexistuje. Mezitím se v některých státech zákazy obcházejí pomocí snadno dostupných potratových pilulek.
Rok po zrušení historicky zásadního rozhodnutí ve věci potratů ROE V. WADE stojí Nejvyšší soud USA opět před důležitým rozhodnutím v této otázce. Diskuse mezi obyvatelstvem jsou přitom bouřlivější než kdykoli předtím. Jejich středobodem je také boj o dostupnost potratových pilulek na předpis.
Podle deníku New York Times se v posledním desetiletí stále častěji provádí potraty pomocí léků. Statistiky ukazují, že léky nyní představují více než polovinu legálních potratů. V USA se obvykle provádí léčba kombinací léků mifepriston a misoprostol, ale odpůrci potratů požadují zákaz potratové pilulky mifepriston.
Obhájci naopak argumentují výhodami léků. Mnoho žen dává přednost potratovým tabletám před chirurgickým potratem, protože léky mohou užívat v bezpečí svého domova. Nemusí opouštět dům ani kvůli návštěvě nemocnice, ani kvůli návštěvě lékaře.
Přestože účinnost a bezpečnost potratových léků byla důkladně zkoumána a testována více než 20 let, více než tucet států od zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ve věci Roe v. Wade v roce 2022 zakázalo téměř všechny potraty, včetně těch medikamentózních.
Historie debaty o potratech v USA
Diskuse o potratech však nejsou ničím novým. V Americe, která je zčásti silně konzervativní, je tato otázka stále znovu předmětem sporů. V roce 1973 Nejvyšší soud svým přelomovým rozhodnutím ve věci Roe v. Wade poprvé stanovil ústavní PRáVO NA POTRAT. Tím bylo uznáno, že právo ženy na potrat je chráněno ústavním právem na soukromí. V průběhu let Nejvyšší soud dále vyjasňoval a upřesňoval právní rámec pro umělé přerušení těhotenství včetně omezení a předpisů, které mohou jednotlivé státy uzákonit.
Zastánci práva na potrat tvrdí, že ženy by měly mít právo rozhodovat o svém těle a reprodukčním zdraví bez zásahů státu. Přístup k bezpečné zdravotní péči, včetně legálních interrupčních služeb, je podle nich zásadní, protože omezení mohou vést k potenciálně život ohrožujícím zákrokům. Odpůrci se naopak často zaměřují na práva nenarozených dětí.
Právní rámec pro přerušení těhotenství
Navzdory rozsudku ve věci Roe v. Wade přijala řada států v průběhu let zákony týkající se povinných čekacích lhůt, povinného poradenství, jakož i požadavků na ultrazvukové vyšetření a omezení doby těhotenství, aby omezila přístup k interrupci. Velmi restriktivní zákony přijímají zejména konzervativní státy.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, jak silně se názory Američanů na otázku potratů stále rozcházejí. Podle zprávy NPR téměř 60 % respondentů podporuje právo na potrat, zatímco 37 % je „pro život“. Nedávný Gallupův průzkum zveřejněný v National Review také uvádí, že 55 % Američanů se domnívá, že potraty ve druhém trimestru by měly být nezákonné, zatímco 70 % zastává tento názor v případě potratů ve třetím trimestru.
Konzervativní soudci stále častěji využívají vyhrocených debat k rušení zákonů, které se jim nelíbí. To byl i případ texaského soudce Matthewa Kacsmaryka, kterého jmenoval Donald Trump. Ten rozhodl, že americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) udělal chybu, když v roce 2000 schválil lék mifepriston.
Některé Kacsmarykovy argumenty vypadaly na první pohled věrohodně: poukazoval na to, že úřad používá postup určený pro vážná onemocnění, a tvrdil, že těhotenství není nemoc. Jiné části jeho rozhodnutí se zdály být v rozporu se skutečností. Například tvrdil, že lék není bezpečný. Ať už však s Kacsmarykem souhlasíme, nebo ne, v jednom se zástupci obou stran shodují: Kacsmarykův případ byl radikální výjimkou, protože nikdy předtím soud nezrušil schválení léku FDA.
Justiční zmatky
Ve stejný den jako Kacsmarykovo rozhodnutí vydal THOMAS RICE, federální soudce ve státě Washington jmenovaný Barackem Obamou, opačné rozhodnutí v jiném případě. Rice vyhověl žádosti demokratických generálních prokurátorů 17 států a Washingtonu, D.C., aby FDA neomezoval přístup k mifepristonu v rámci své jurisdikce. Riceovo rozhodnutí by mohlo v těchto státech zrušit Kacsmarykovo rozhodnutí v této věci.
Nicméně některé ženy ve státech, kde jsou potratové pilulky v současné době nelegální, našly způsob, jak zákazy obejít, a to pomocí léku na předpis. Mohou na krátkou dobu odcestovat do jiného státu, aby pilulky získaly, nebo si je dokonce objednat poštou. Dokonce i nelegální dodavatelé v zahraničí často bez problémů dopravují léky do země.
Kde je vůle, je také cesta
Nárůst počtu potratů prováděných medikamentózně vysvětluje, proč po rozsudku ve věci Roe neklesl celkový počet potratů tak, jak někteří očekávali. Podle zprávy Společnosti pro plánování rodiny byl počet legálních potratů za měsíc v roce 2022 v celé zemi jen o necelých 7 % nižší než v měsících bezprostředně předcházejících rozhodnutí Nejvyššího soudu. Vzhledem k tomu, že údaje nezahrnují nelegální potraty, je skutečný pokles pravděpodobně ještě menší.
Jak zastánci, tak odpůrci potratů vědí, jak důležitou se stala medikace potratů. Jak řekla agentuře Associated Press Rachel Rebouché, děkanka právnické fakulty Temple University, především skutečnost, že pilulky lze posílat poštou, je pro hnutí proti potratům existenční krizí.
Výsledek procesu je zatím ve hvězdách
Výsledek soudního sporu je zatím ve hvězdách, protože podle New York Times si ani právní experti nejsou jisti, jaká rozhodnutí lze očekávat. Pokud odvolací soud Kacsmarykovo rozhodnutí zruší, může případ jednoduše zmizet, alespoň prozatím. Případně by mohl Nejvyšší soud souhlasit s projednáním případu a rozhodnout, že status quo zůstane v platnosti až do jeho rozhodnutí. V takovém případě by byl mifepriston stále dostupný ve velké části země, ale ne ve státech, kde jsou potraty v současnosti zakázány.
Pokud Kacsmarykovo rozhodnutí obstojí, FDA a zbytek Bidenovy administrativy se budou muset rozhodnout, zda se rozhodnutí vzepřou a použijí jako odůvodnění rozhodnutí Riceovo. Lékařským řešením by naopak mohlo být rozhodnutí lékařů nabízet medikamentózní potraty pouze s použitím misoprostolu, jak je to běžné v Evropě. To je sice také bezpečné a účinné, ale zvyšuje to pravděpodobnost vedlejších účinků, jako jsou bolestivé křeče.
Nakonec, bez ohledu na konečné soudní rozhodnutí, se odpůrci potratů musí připravit na porážku v praxi. Protože i současný právní stav jen stěží drží krok s vědeckým vývojem ohledně snadněji dostupných léků k prevenci potratu. Zatímco debata o potratech zůstává emotivně nabitá, široká veřejnost je čím dál tím víc udivená, k čemu bylo celé to právní zmatky a mediální divadlo vlastně dobré.
Bez ohledu na konečné rozhodnutí soudu se odpůrci potratů musí připravit na porážku v praxi. I současný právní stav totiž jen stěží obstojí před vědeckým vývojem, pokud jde o snadněji dostupné léky, které zabraňují potratům. A tak zatímco debata o potratech zůstává emocionálně nabitá, veřejnost se vedle všeobecného zmatku stále častěji ptá, k čemu je vlastně celý ten právní zmatek a mediální divadlo dobré.
Lisa Davidson je novinářka na volné noze a spisovatelka. Žije ve Virginii v USA.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Abortion Ban Rally, Seattle City Council, zdroj: Cicero, autorka: Lisa Davidson, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.