Seznam nesrovnalostí kolem srbských parlamentních voleb je dlouhý. Protesty v Bělehradě nedávno opět utichly, ale silný hlas Evropského parlamentu by mohl dát občanské společnosti impuls.
„Zrušte výsledek voleb!“ stálo na některých nápisech. Na dalších bylo napsáno „Mafiánský boss“, včetně tváře srbského prezidenta Aleksandara Vučiće. Během prvního zasedání nového Národního shromáždění demonstrovala parlamentní opozice pokojně, ale hlasitě. V pozadí protestu jsou kontroverzní parlamentní volby 17. prosince 2023, které ve stejný den ovlivnily i komunální volby, včetně těch v Bělehradě.
Brzy vyšlo najevo, že vláda zřejmě systematicky přepravovala k hlasování nacionalistické Srby z Bosny. Jak odhalila zpráva mezinárodních pozorovatelů voleb z OBSE, jako oprávnění voliči se objevili dokonce i zemřelí lidé. Takový rozsah manipulace je nový i na srbské poměry, kritizovali odborníci.
Po dva týdny vycházeli do ulic Bělehradu každý den zejména mladí lidé, aby protestovali proti zmanipulovaným volbám. Zatím však bez znatelného úspěchu. Srbská vláda a prezident Vučić ani nepůsobili dojmem, že by závažná obvinění brali vážně.
Protivítr z Bruselu
Protivítr pro Vučićův stále autoritářštější státní aparát nyní přichází z Evropského parlamentu: 461 poslanců hlasovalo před několika dny velkou většinou – 53 proti a 43 se zdrželo – pro rezoluci, která jasně kritizuje okolnosti voleb a požaduje četná opatření. Volby nebyly „ani svobodné, ani spravedlivé“. Vládní kandidáti „neustále a systematicky zneužívaly státní instituce a média k získání nespravedlivé a neoprávněné výhody,“ uvádí se v usnesení.
Poslanci kritizují nedostatečné trestní stíhání a absenci sankcí a kromě krátkodobých opatření požadují i institucionální řešení. Vyzývají také Evropskou komisi, aby jednala, zejména komisaře pro rozšíření Olivera Várhelyiho, který se zatím jasně kriticky nevyjádřil. Várhelyi pochází z Maďarska a má blízko k neliberální vládě Viktora Orbána.
Zmrazení finančních prostředků EU
Poslanci vyzývají komisaře, aby veškeré další kroky směřující k členství v EU spojil s reformami právního státu. Do té doby by měly být zmrazeny také finanční prostředky EU pro Srbsko, což by mohlo být ještě silnější pákou. Jasná většina vznikla díky tomu, že pro hlasovala i Evropská lidová strana (EPP), která se tak jasně odvrátila od Vučiće. Jeho strana SNS (Srbská pokroková strana) je od roku 2016 přidruženým členem EPP.
Vedoucí delegace SPÖ v Evropském parlamentu Andreas Schieder v rozhovoru pro Wiener Zeitung hovoří o „velmi ostré a kritické“ rezoluci. Schieder byl na místě v polovině prosince v rámci mezinárodní volební pozorovatelské mise a od té doby vůči srbské vládě silně kritický. Je neobvyklé, aby EP věnoval plenární rozpravu a usnesení k volbám v zahraničí, ale je to dáno obrovským rozsahem nesrovnalostí.
Schieder se setkal se zástupci srbské opozice na akci ve Štrasburku. Ve svém závazku k obraně silné demokracie jsou nyní „jednotnější než kdykoli předtím“. V den hlasování byl Schieder rovněž ujištěn, že srbská vláda bere současnou rezoluci velmi vážně.
Naděje pro občanskou společnost
Také Emilija Milenković považuje zvýšený tlak ze strany EU za „velký krok“. Tato studentka je jedním z nejhlasitějších mladých hlasů občanské společnosti a hrála v protestech hlavní roli. Zejména ji těší, že se do rezoluce dostaly i neoprávněné útoky na studenty. Během protestů totiž docházelo k nepřiměřenému policejnímu násilí, jak ukazují fotografie a videa. Několik studentů bylo zatčeno a někteří jsou dodnes pod domácím dohledem.
„Tlak z Evropy je pro opozici největší nadějí,“ říká Nemanja Nenadić, programový ředitel nevládní organizace Transparentnost Srbija, pobočky Transparency International. Zmanipulování voleb v současné době vyšetřuje také srbský ústavní soud. Od toho však nelze mnoho očekávat, protože je částečně zpolitizovaný a do značné míry sleduje vládní linii, říká Nenadić. Kritizuje také orgány činné v trestním řízení, které navzdory četným zdokumentovaným případům zůstávají převážně pasivní, místo aby aktivně vyšetřovaly.
S tímto hodnocením souhlasí i politolog a novinář z internetového média „Serbia Elects“ Aleksandar Ivković: „Mezinárodní tlak je obzvláště důležitý právě proto, že místní orgány selhávají.“ Podle Ivkoviće nyní hodně záleží na tom, jak na rezoluci zareaguje v poslední době poněkud unavená občanská společnost – a zda z ní dokáže načerpat novou inspiraci a přesvědčit další části obyvatelstva. Možná už nezbývá moc času: v některých částech Srbska se očekávají komunální volby již v červnu.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Smrt KFOR! – graffiti v Bělehradě, Savasampion, zdroj: Wiener Zeitung, autor: Florian Bayer, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.