Sovětský kult a „ruské hodnoty“: Kreml usiluje o ideologické oddělení od Západu. Ten však zůstává pevným bodem.
„Musíme přestat vést dívky k vyššímu vzdělání.” Toto prohlášení nepochází od náboženského fundamentalisty, jak by se dalo očekávat, ale od ruské senátorky. Podle Margarity Pavlové, která je sama akademičkou a má tři děti, by se mladé ženy neměly věnovat kariéře, ale raději mít děti. To by pomohlo vyřešit demografický problém v Rusku. Státní duma proto uvažuje o zákazu potratů na ruských soukromých klinikách, údajně na žádost ruského pravoslavného patriarchy Kirilla.
Přestože zákon nakonec nebyl přijat, soukromé kliniky v některých regionech Ruska následně oznámily, že v budoucnu již nebudou tyto lékařské služby poskytovat. Ve zdravotním výboru dumy se také rozproudila diskuse o škodlivosti kondomů. Podle jedné účastnice výboru by si dívky mladší 18 let měly za všech okolností udržet těhotenství, protože je skvělé stát se rodiči v mladém věku. To však zdaleka nebylo vše: v ruském parlamentu se nedávno projednával návrh zákona, který má zakázat „propagandu“, jež má mladé lidi povzbuzovat k tomu, aby zůstali bezdětní.
Všechny tyto děsivě zpátečnické iniciativy nejsou náhodné. V Rusku probíhá cílená kampaň za „tradiční hodnoty“. Jejich výčet lze nalézt v dekretu podepsaném Putinem v listopadu 2022: „Život, důstojnost, lidská práva a svobody člověka, vlastenectví, služba vlasti, vysoké morální ideály, silná rodina, tvůrčí práce, priorita duchovního před materiálním“. Podle dokumentu je povinností státu posilovat „tradiční ruské duchovní a morální hodnoty“ a bojovat proti „destruktivním ideologiím“, které propagují „sobectví, prostopášnost, nemravnost“ a „netradiční sexuální vztahy“. Takové zlo přichází především z USA a dalších „nepřátelských zemí“.
Od začátku války na Ukrajině se prosazovaná morální převaha Ruska nad dekadentním Západem změnila z pouhých slov na konkrétní opatření na úrovni ruské legislativy. Vše, co se jen trochu odchyluje od „stranické linie“, je zakázáno, zničeno nebo potrestáno. Spisovatelé a novináři, kteří se vyslovili proti válce na Ukrajině, jsou prohlašováni za takzvané „zahraniční agenty“, někteří z nich jsou dokonce zařazeni na seznam teroristů. Knihovny stahují jejich knihy, a to i ze svých katalogů. Mezinárodní „LGBT hnutí“, které paradoxně jako organizace ani neexistuje, bylo zakázáno kvůli „extremismu“. Muzea naopak musí povinně pořádat výstavy o válce na Ukrajině a školy mají zavést hodiny vlastenectví.
Zdá se, že zjevné rozpory kremelským ideologům nevadí.
Nicméně z tohoto proudu zákazů a zpřísnění nevyplývá žádný ucelený ideologický obraz. Koneckonců, co přesně znamená pojem „tradiční hodnoty“? Na jedné straně Putin prohlašuje, že rodiny s osmi a více dětmi by se měly stát normou, a velmi rád veřejně demonstruje svou údajnou náklonnost k pravoslavné víře. Na straně druhé označil rozpad SSSR za největší geopolitickou katastrofu 20. století. Nostalgie po sovětských časech je tak živena a Stalinovo jméno je pomalu, ale jistě rehabilitováno. Je to paradoxní, protože pravoslavná církev, kterou Putin velmi chválí, byla v SSSR vystavena strašlivé perzekuci. Pokud jde o rodinné hodnoty, v 80. letech bylo ročně provedeno 4,5 milionu potratů, čímž Sovětský svaz zaujal světové prvenství.
Zdá se však, že tyto zjevné rozpory kremelským ideologům nevadí. Naopak: úkol udržet se u moci vyžaduje jasnou legitimizaci, k níž je zapotřebí státní ideologie, která hledá své ospravedlnění v dějinách. 1. září 2023, poprvé od rozpadu SSSR, přešly všechny školy v Rusku na standardizovanou učebnici dějepisu, která učí občany „správnému“ pohledu na historii. Jedním z jejích autorů je prezidentův poradce a bývalý ministr kultury Vladimir Medinskij. Hlavním cílem učebnice je podle shrnutí „formování ruské občanské identity a vlastenectví u žáků“.
Ruský historik a bojovník za lidská práva Sergej Lukaševskij, který vedl moskevské Sacharovovo centrum, jež bylo uzavřeno v roce 2022, popisuje kremelský pohled na ruské dějiny jako „hrdinský a krásný“. Hlavní důraz této ideologie je kladen na silný stát. „Je zakázáno zpochybňovat moc lidí, kteří tento stát vedou, nebo negativně hodnotit jakékoli prvky ruských dějin,“ řekl historik v rozhovoru s autorem. Kreml zároveň obratně manipuluje s nostalgií mnoha (zejména starších) Rusů po Sovětském svazu, a tím i s jejich strachem z návratu „divokých devadesátých let“, která následovala po rozpadu této obrovské země. Pro tuto generaci je strach z opětovné ztráty země základním kamenem jejich myšlení. Podle Lukaševského je pro ně zásadní silný stát, který se opírá o silného prezidenta, armádu a církev jako své instituce. Přiléhavý aforismus, který je populární na ruských sociálních sítích, zní: „Tak moc jsme se báli opakování devadesátých let, že jsme skončili v roce 1937.“ Odkazuje se tím na rok největších stalinských represí.
Pečlivě pěstovaný protizápadní postoj Kremlu se ukazuje jako “poklonkování před Západem”.
Putin nedávno v rozhovoru s americkým novinářem Tuckerem Carlsonem ukázal, že je silně fixován na historii. Celých 23 minut přednášel užaslému Carlsonovi o dějinách Ukrajiny a Ruska, počínaje rokem 862. Opět tak odhalil celou škálu rozporů v kremelské ideologii: veškeré propagandistické úsilí je nakonec zaměřeno výhradně na prokázání (nejen) morální nadřazenosti Ruska nad dekadentním Západem. I válku na Ukrajině propagandisté líčí jako válku proti NATO. Agresivní protizápadní postoj je podstatnou součástí této ideologie. Kdykoli však do Moskvy přijede americký novinář, je jeho návštěva přijímána s vyloženě jásotem a je tématem číslo jedna ve všech státních médiích. Každý Carlsonův krok byl v Moskvě téměř pečlivě sledován bez ohledu na to, zda navštívil Velké divadlo nebo obdivoval exponát na vlastenecké výstavě „Rusko“. Předseda Asociace ruských novinářů Vladimir Solovjov dokonce chtěl, aby americký moderátor vstoupil do jeho organizace. Pečlivě pěstovaný protizápadní postoj Kremlu se tak ukazuje jako „poklona před Západem“. A naopak, právě proti tomu propaganda tak zoufale bojuje – ve stylu Stalina, který rozpoutal kampaň proti „uctívání prohnilého Západu“.
Důležitým argumentem protizápadní propagandy je údajná „cancel culture“ proti Rusku na Západě. Režim však ve skutečnosti poškozuje samotnou ruskou kulturu. Na ruských sociálních sítích koluje seznam jmen ruských spisovatelů, kteří byli v různých obdobích ruských dějin vystaveni státním represím: „Puškin byl vyhoštěn, Dostojevskij byl odsouzen k trestu smrti, pak omilostněn a vyhoštěn, Tolstoj byl vyloučen z církve, Gumiljov byl zastřelen, Mandelštam byl vyhoštěn a zabit, Brodskij byl nucen opustit zemi, Solženicyn byl pronásledován, vyhoštěn a nucen opustit zemi“. Tento smutný výčet končí jmény moderních autorů, kteří byli v poslední době nuceni odejít do exilu, včetně Borise Akunina, Dmitrije Gluchovského a Ljudmily Ulické.“
„Milé světové společenství, prosím, ‘nerušte’ ruskou kulturu,” napsal se smutnou ironií jeden komentátor. „Zvládneme to sami.“
Daria Boll-Palievskaya je novinářka a spisovatelka na volné noze. Je redaktorkou nezávislých online novin russland.NEWS a mimo jiné píše pro Zeit Online a MDR.
Úvodní foto: Dějiny diktatury v Rusku od Stalina po Putina, R2D2015, zdroj: IPG-Journal, autorka: Daria Boll-Palievskaya, překlad: Bohumil Řeřicha
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.