Aby čínský prezident Si Ťin-pching zvládl hospodářskou krizi a zabránil sociálním nepokojům, uchyluje se k socialistickým opatřením z éry Maa: k totální státní kontrole nad ekonomikou a společností a také k silnému kultu osobnosti.
Je to déjà vu: čínští vůdci se zjevně vracejí k socialistickým opatřením z maoistické éry, aby podpořili upadající ekonomiku země a posílili sociální kontrolu. Vláda zejména přebírá zpět kontrolu nad trhem s bydlením a nařizuje velkým podnikům, aby vytvářely dobrovolnické armády, které byly za Mao Ce-tunga běžné, ale po jeho smrti koncem 70. let zmizely. Tato opatření spolu s přepracováním systému revize disciplinárních kontrol, které upřednostňují směrnice prezidenta Si Ťin-pchinga, podtrhují naléhavou snahu upevnit kontrolu nad čínskou ekonomikou a společností.
Odkup nemovitostí v nouzi
Čínský realitní sektor je již několik let v centru celosvětové pozornosti. Navzdory několika reformám v oblasti hypotečních úvěrů, projektům přestavby měst a výstavbě levného bydlení se Peking snaží stabilizovat investice do bydlení a zabránit platební neschopnosti velkých realitních společností. Si, frustrovaný neúčinnými reformami, plánuje zpřísnit vládní kontrolu nad tímto sektorem.
Nedávno oznámil novou strategii Komunistické strany Číny, jejímž cílem je získat větší podíl na trhu. Tato strategie zahrnuje odkup problémových nemovitostí za účelem jejich přeměny na státní byty a výstavbu většího množství sociálních bytů pro rodiny s nízkými a středními příjmy. Cílem je zvýšit podíl státem postaveného dostupného bydlení, které lze za určitých podmínek pronajmout nebo koupit, z přibližně 5 % na nejméně 30 % celkového čínského bytového fondu.
Na plánu stále pracuje tým ekonomických expertů, kterým Si důvěřuje, ale představuje výrazné zpřísnění loňských iniciativ, které zahrnovaly zmírnění omezení pro nákup domů a zrušení cenových stropů v některých městech. Tato opatření zlepšit náladu znepokojených investorů a developerů nedokázala, a proto nebyla rozšířena na další oblasti.
Dominantní postavení státu
Maoistická myšlenka dominantního postavení státu se může zdát extrémní, ale vzhledem k příčinám bytové krize by mohla být účinným řešením. Po přechodu od státního k soukromému vlastnictví na počátku 90. let 20. století čínský realitní sektor vzkvétal. Ve skutečnosti se rozvíjel až příliš dobře. Vláda se obávala, že rostoucí ceny nemovitostí a zadlužení by mohly destabilizovat finanční sektor, a proto přijala opatření k omezení nadměrného zadlužování nemovitostí. Tato opatření však prohloubila krizi likvidity developerských společností, jako je Evergrande, která vyvrcholila její insolvencí v prosinci 2021 a vyvolala krizi v celém odvětví.
Nový přístup je komplexnější a podporuje Si Ťin-pchingovu iniciativu „sdílené prosperity“ tím, že mění soukromé pozemky na státem dotované bydlení a zpřístupňuje tak dostupné bydlení skupinám s nižšími příjmy. Obnovení státní moci nad trhem s bydlením v podstatě odráží Siho širší úsilí o zpřísnění ekonomické kontroly, omezení soukromého sektoru a nasměrování většího objemu investic do státních podniků ve špičkových průmyslových odvětvích, jako jsou polovodiče a baterie.
Vše pro udržení moci
Přestože však implementace ještě nezačala, omezení jsou zřejmá. Podle prvních odhadů by program mohl v příštích pěti letech stát až 260 miliard eur ročně. Aby mohla vláda tento nový program financovat, musela by odklonit prostředky z jiných odvětví, což by potenciálně vedlo k novým finančním problémům. Nicméně se zdá, že Si se drží tohoto posunu směrem k socialistické politice a je připraven udělat cokoli, aby si udržel svou moc.
V dalším politickém kroku, který připomíná Maovy časy, čínská vláda vyzývá státní podniky k budování vlastních dobrovolnických armád, tzv. oddílů lidové armády. Oficiálně mají tyto jednotky, složené z civilistů s běžným zaměstnáním, sloužit ke spojení hospodářského růstu a národní bezpečnosti. Jejich skutečný účel je však stejný jako u podnikových milicí v 70. letech: rychle a účinně potlačovat sociální nepokoje, včetně spotřebitelských protestů a dělnických stávek.
Rozvoj „dobrovolnických armád“
Podle posledních zpráv budou mít tyto dobrovolnické armády, které již vytvořilo nejméně 16 státních podniků, spoustu práce. Z údajů hongkongského China Labour Bulletin vyplývá, že počet stávek a demonstrací v pevninské Číně v roce 2023 vzrostl na 1.794, což je prudký nárůst oproti 830 v roce 2022. Více než polovina těchto protestů se týkala migrujících pracovníků a menšin, tedy nejzranitelnějších skupin čínské společnosti, a více než tisíc demonstrací se konalo v chudších západních provinciích, tedy v oblastech, kde dochází k největším nepokojům. Většina loňských protestů se soustředila na spory o mzdy a bezpečnost práce, ale vzhledem k již tak extrémně napjatým rozpočtům místních vlád – zejména v méně bohatých provinciích – nebyly požadavky protestujících většinou splněny.
Jako „neklidný císař“ Si zjevně věří jen sám sobě a základním principům čínského socialismu, jak je založil Mao Ce-tung. Doufá, že do své současné politiky začlení úspěšné aspekty socialismu ze 70. let minulého století. Nedávné revize zákonů, které zdůrazňují Siho autoritu a provádění jeho směrnic, znamenají posun k větší centralizaci moci. Siho taktika signalizuje návrat k socialistickým ideologiím maoistické éry, které zahrnují totální státní kontrolu nad ekonomikou a společností a vytvoření kultu osobnosti, který má upevnit jeho postavení nejvyššího čínského vůdce.
Známka zoufalství vlády
Dnešní Čína však čelí zcela jiným výzvám než v maoistické éře. A přetrvávající problémy Číny pod Si Ťin-pchingovým vedením naznačují, že tento návrat k přísnému socialismu odráží spíše zranitelnost a dokonce zoufalství vlády než její sílu a autoritu. Čínská ekonomika navíc na konci Maovy vlády potřebovala reformu a modernizaci. Čínský hospodářský zázrak nastartovala až Teng Siao-pchingova „reforma a otevření“. Zdá se však, že Si je odhodlán jít opačným směrem. Odolává tlaku na konkrétní kroky k přilákání zahraničních investic a zároveň zpřísňuje kontrolu nad zemí.
Viktoria Laura Herczegh hovoří plynně mandarínštinou, španělštinou, francouzštinou a angličtinou, je analytičkou Geopolitical Futures a doktorandkou v oboru mezinárodních vztahů a politologie na Corvinus University v Budapešti.
Úvodní foto: Socha Ať žije vítězství myšlenky Mao Ce-tunga, Gary Lee Todd, zdroj: Cicero, autorka: Viktoria Laura Herczegh, překlad: Bohumil Řeřicha
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.