Řada velkých projektů v rámci globálního plánu Číny v oblasti infrastruktury se zastavila. V neposlední řadě proto, že Peking je vnímán jako vyděračský věřitel, který žene mnoho věřitelů do dluhové pasti. Japonsko a země G7 mezitím nabízejí alternativy k „nové hedvábné stezce“.
V posledním březnovém týdny představil šéf čínské Ústřední komise pro disciplinární dohled hlavní cíle tohoto regulačního orgánu pro letošní rok. Ve své zprávě se zaměřil na odstranění korupce a nezdravých praktik spojených s obřím globálním plánem Pekingu na rozvoj infrastruktury, „Nová hedvábná stezka“, Belt and Road (BRI). Navazuje tak na prohlášení prezidenta Si Ťin-pchinga, který oznámil odklon od velkých projektů směrem k „malým, ale mocným“ projektům. Projekt BRI byl kdysi oslavován jako symbol vzestupu Číny jako světové velmoci, v poslední době se však objevily pochybnosti o integritě a proveditelnosti jeho projektů. Pokud se nový přístup Pekingu prosadí, mohl by snížit riziko a zároveň zvýšit efektivitu svých investic. Nejprve však Čína musí vyřešit zbývající problémy spojené s jejím předchozím přístupem.
Utajené podmínky
Iniciativa BRI vznikla před více než deseti lety, kdy se zdálo, že čínský hospodářský vzestup je nezastavitelný. Původně měla pro Čínu vytvořit rozšířený, vzájemně závislý trh a posílit geoekonomickou a geopolitickou moc země. V některých případech se však pro Peking stala reputačním a finančním rizikem. Klíčoví příjemci čínských investic, jako je Zambie a Srí Lanka, nespláceli své závazky, což podpořilo tvrzení kritiků, že Peking je dravý věřitel a že půjčky v rámci BRI jsou dluhovou pastí. Tváří v tvář svým vlastním obavám z domácího dluhu se Čína zdráhá odepsat nebo restrukturalizovat své zahraniční půjčky, zatímco utajování výše a podmínek půjček odrazuje ostatní významné věřitele od toho, aby nabídli pomoc. Pověsti Pekingu nepomohla ani zpráva agentury Associated Press z loňského roku, že Čína požaduje, aby její dlužníci ukládali finanční prostředky na skryté vázané účty, aby v případě krize dostala zaplaceno jako první.
A pak jsou tu nesplněné sliby, které jsou nejpatrnější v jihovýchodní Asii. Podle nedávné studie Lowyho institutu bylo z 24 velkých regionálních projektů v celkové hodnotě 77 miliard dolarů realizováno pouze cca 25 miliard dolarů. Pouze třetina těchto projektů byla dokončena, zatímco další třetina – většinou infrastrukturní megaprojekty – byla zrušena nebo pravděpodobně zrušena bude. Podobné nedostatky lze pozorovat i v jiných regionech, od strukturálně nevyhovujících přehrad v Ekvádoru a zastavených železničních projektů v Maďarsku a Srbsku až po nesplněné sliby vybudovat infrastrukturu v Demokratické republice Kongo.
Zpomalení hospodářského růstu
Před rokem 2015, kdy čínská ekonomika zaznamenávala vysoký příliv kapitálu a disponovala rezervami v celkové výši téměř čtyř bilionů amerických dolarů, se schopnost Číny financovat BRI zdála být pravděpodobnější. Současný scénář však vypadá zcela jinak. Hospodářský růst se rapidně zpomalil a bilance bank jsou zatíženy pochybnými úvěry. Zdraví čínských bank je klíčový, protože jsou hlavními finančníky BRI; například Čínská rozvojová banka ručí odhadem za 100 miliard dolarů, zatímco Bank of China půjčila 20 miliard dolarů. Multilaterální organizace zřízené na podporu financování BRI postrádají dostatečnou palebnou sílu, aby mohly pomoci v případě krize.
V této souvislosti čínské vedení vyzvalo k přechodu ke skromnějším infrastrukturním projektům, od nichž si slibuje snížení finančních a korupčních rizik a zároveň obnovení důvěryhodnosti Pekingu jako věřitele a partnera. Prezident Si Ťin-pching požádal věřitele, aby posuzovali projekty podle jejich finanční životaschopnosti, a koncem loňského roku přislíbil 350 miliard jüanů (44 miliard eur) Čínské rozvojové bance a podobnou částku Čínské exportní a importní bance Číny. Tyto banky spolu se čtyřmi hlavními státními komerčními bankami – zejména Bank of China a Industrial and Commercial Bank of China – jsou pro financování BRI klíčové. Kromě toho Peking poskytne 80 miliard jüanů Fondu Hedvábné stezky na financování menších projektů BRI. Mezi příklady projektů patří solární elektrárny, které mají zásobovat elektřinou oblasti nepřipojené ke stávající elektrické síti, a silnice, které mají zpřístupnit odlehlé oblasti pro obchod. Tento nový přístup by mohl signalizovat postupný přechod Číny k tržně orientované strategii, která je vedena potřebou západních investic.
Čína zklamala
Nová strategie Pekingu v oblasti BRI však nic nemění na velkých projektech, které se opožďují nebo jsou zastaveny, jako je například železniční spojení východního pobřeží v Malajsii, vysokorychlostní železniční trať mezi Thajskem a Čínou, Bicol Line filipínských státních železnic, Mindanao Railway na Filipínách a hlubokomořský přístav ve zvláštní ekonomické zóně Kyaukphyu v Myanmaru. Některé z těchto projektů se ještě ani nezačaly stavět a čekají na slíbenou finanční podporu z Číny. Filipíny již odmítly čínské půjčky na tři železniční projekty kvůli problémům s transparentností a nyní jednají s Japonskem, které nedávno začalo nabízet investice přijímajícím zemím BRI zklamaným Čínou. Další země jihovýchodní Asie rovněž hledají alternativy, ačkoli Čína zdůrazňuje výhody menších iniciativ.
Japonsko je jen jedním z několika rivalů Číny, kteří nabízejí alternativu k BRI. Nejvýznamnější je Partnerství pro globální infrastrukturu a investice (PGII) skupiny G7, iniciativa v hodnotě 600 milionů USD, která byla zahájena v roce 2022. PGII je určena zemím s nízkými a středními příjmy a zaměřuje se na financování „kvalitní infrastruktury“ se zaměřením na čistou energii, digitální konektivitu a zdravotnictví, čímž se staví do pozice západního protějšku BRI. Na rozdíl od BRI, která předpokládá přímou účast vlády, se PGII snaží přilákat
soukromý kapitál. To snižuje rizika pro daňové poplatníky, ale také omezuje potenciál fondu přímo konkurovat BRI, protože Čína může pro investice do BRI využívat státní společnosti. Západní společnosti navíc nejsou vystaveny stejným ekonomickým a geopolitickým tlakům, jako jsou sankce a nadbytečné výrobní kapacity, které nutí čínské společnosti prozkoumávat nové trhy a investice.
Žádné ekonomické impérium
Ale i když se západní alternativy nemohou vyrovnat iniciativě BRI, poskytnou rozvojovým zemím více možností financování, což donutí Čínu, aby dostála své mantře „oboustranně výhodné spolupráce“. Podpoří také transparentnost a efektivní komunikaci mezi Pekingem a účastníky BRI. BRI se nerozvine v rozsáhlé ekonomické impérium, jak si představovali její nejzarytější zastánci (a jak se obávali její kritici), ale může i nadále přinášet Číně prospěch jako soubor malých, praktických projektů přizpůsobených potřebám účastníků.
Victoria Laura Herczegh hovoří plynně mandarínsky, španělsky, francouzsky a anglicky a je analytičkou Geopolitical Futures a doktorandkou v oboru mezinárodních vztahů a politologie na Corvinus University v Budapešti.
Úvodní foto: Karavana Hedvábné stezky, kulturní představení z údolí Shimshal, Spiture, zdroj: Cicero, autor: Victoria Laura Herczegh, překlad: Bohumil Řeřicha
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.