Mladí lidé v Severní a Jižní Koreji: žádný zájem o přátelství

Situace na Korejském poloostrově je napjatější než po celá desetiletí

„Nebezpečí je velmi reálné,“ říká Han Hyomin, když přemýšlí o Severní Koreji. Třiatřicetiletá manažerka ze Soulu se obává, že by válka mohla brzy vypuknout. „Ne tak docela,“ upřesňuje rychle. „Ale riziko je tu vždycky.“ A pak by musela přemýšlet, jak by se v případě nouze mohla své zemi hodit. Její mužští přátelé a manžel, kteří všichni absolvovali povinnou vojenskou službu, by se museli chopit zbraně. „Jako žena bych je nějakým způsobem podpořila.“

V politické rovině je smutné konstatovat, že Severní Korea je naším nepřítelem.
Han Hyomin, kulturní manažer ze Soulu

To jsou úvahy, s nimiž se Jižní Korea musí v těchto dnech vyrovnat. Teprve na konci dubna se v chytrých telefonech lidí objevila další mimořádná zpráva: „Severní Korea odpálila blíže nespecifikovanou balistickou raketu směrem k Východnímu moři.“ To je však jenom jeden z důvodů. Dlouho lidé nad takovými zprávami krčili rameny. Ale v poslední době je situace stále znepokojivější. Han Hyomin stále věří, že všichni lidé v Koreji vlastně patří k sobě. „Obávám se však, že na politické úrovni musíme říci, že Severní Korea je náš nepřítel.“ Obavy Han Hyomin jsou typické. Dlouho nebyla situace na Korejském poloostrově tak napjatá jako nyní. Šéfové vlád Severní a Jižní Koreje si navzájem vyhrožují válkou, někdy přímo, jindy nepřímo: Kim Čong-un, předseda diktátorsky organizované Komunistické strany Severní Koreje, nedávno v projevu prohlásil: „Nechceme válku. Ale nemáme ani v úmyslu se jí vyhnout.“ V případě války by Severokorejci museli být připraveni podrobit si Jih.

Jižní Korea, kde je od května 2022 u moci pravicový populista Yoon Suk-yeol, provokace opětuje: během volební kampaně nyní 63letý Yoon Suk-yeol prohlásil, že „naučí mravům“ o více než dvě desetiletí mladšího Kim Čong-una. Od té doby Jižní Korea zvýšila počet svých vojenských manévrů s USA a Japonskem. A Yoon nedávno oznámil, že Jih bude na jakoukoli provokaci ze strany Severu reagovat „opakovaně silnějšími“ tresty. To na deeskalaci nevypadá.

Mladí lidé sjednocení nechtějí

Korejský poloostrov je rozdělen od konce druhé světové války, kdy zemi opustila bývalá koloniální mocnost Japonsko a Korea se rozdělila na komunistický Sever a kapitalistický Jih. V roce 1950 Sever zaútočil na Jih a následovala tříletá korejská válka, první zástupný konflikt v rámci studené války, který si vyžádal miliony obětí. Smlouva o příměří uzavřená v roce 1953 platí dodnes. Oficiálně si Jih a Sever dokonce přejí sjednocení.

Ale jak? Tuto otázku si lidé kladou už dlouho a stále více jich nemá dostatečnou fantasii, aby si to dokázali představit. Po desetiletích vojenské diktatury je Jižní Korea od 80. let 20. století demokratickou zemí a prosperuje mnohonásobně více než Severní Korea. „Zejména mladší lidé, kteří znají Koreu pouze jako rozdělenou zemi, se o znovusjednocení téměř nezajímají,“ říká Park Sang-in, profesor ekonomie na Soulské národní univerzitě. „Mnozí se ptají: kdo to zaplatí?“

Průzkum mezi jihokorejským obyvatelstvem v roce 2022 ohledně toho, zda by se Sever a Jih měly znovu sjednotit, ukázal, že pouze 46 % dotázaných si myslí, že je to „velmi“ nebo „do jisté míry“ nutné. Šlo o druhý nejnižší údaj od roku 2007, kdy byl průzkum proveden poprvé. Yoon Mee-hyang, nestranický poslanec jihokorejského parlamentu, říká: „Současná nízká čísla jsou také důsledkem provokací ze strany vlád.“ S tím souhlasí i řada odborníků.

Severní Korea je jedním z vítězů války na Ukrajině

Další průzkum amerického Gallupova ústavu z roku 2022 ukázal, že téměř 80 % všech obyvatel Jižní Koreje nevěří, že Severní Korea upustí od svého jaderného zbrojního programu. V souladu s tím průzkum Chey Institute for Advanced Studies v roce 2023 ukázal, že tři čtvrtiny obyvatel Jižní Koreje jsou nyní pro to, aby Jih vyvinul vlastní jaderné zbraně.

Vedení Severu mezitím dalo jasně najevo, že už nemá zájem na sbližování s Jihem: na začátku roku Kim Čong-un předložil změnu ústavy, která nyní označuje Jih za „nepřítele“. Hluboký řez. Během zimních olympijských her v jihokorejském Pchjongčchangu nastoupil na led celokorejský hokejový tým a zástupci vlády si podali ruce. Obrázky, které se dnes zdají být nemyslitelné.

Zlom v negativním směru nastal v roce 2019, kdy selhal summit mezi severokorejským Kim Čong-unem a tehdejším americkým prezidentem Donaldem Trumpem: Trump navrhl setkání s Kimem, na stole bylo ukončení tvrdých sankcí OSN proti Pchjongjangu, které Severní Koreu po opakovaných raketových testech odřízly od světového obchodu. USA však trvaly na tom, aby Severní Korea nejprve ukončila svůj program jaderných zbraní, což bylo podmínkou. Severní Korea na to nebyla připravena, zejména proto, že jaderná velmoc USA udržuje na jihokorejském území několik vojenských základen.

Když krátce poté vypukla pandemie, Severní Korea se nejprve uzavřela před svými dvěma sousedy, Ruskem a Čínou, a zavedla přísné hraniční uzávěry, což způsobilo, že zbývající obchod ochabl a potravinová situace se ztížila. Pak ale Rusko napadlo Ukrajinu – což bylo pro Severní Koreu de facto štěstí. Protože když Západ uvalil tvrdé sankce i na Rusko, výměna názorů mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a Kim Čong-unem se zintenzivnila.

Nyní lze říci, že Severní Korea je jedním z vítězů ukrajinské války. Na podzim Kim odcestoval do východního Ruska, kde se setkal s Putinem, aby s ním projednal „všechny“ otázky, jak řekl zástupcům tisku. Jednalo se zřejmě o spolupráci ve vojenských, ekonomických a technologických záležitostech. Severní Korea je považována za dodavatele zbrojních součástek pro ruskou válku. A mezinárodní propojení kdysi tak izolovaného státu od té doby rychle roste. Riziko války by se proto mohlo zvýšit i v Koreji.

Sever jako nepřítel

V polovině dubna se zástupci Pchjongjangu dohodli na zintenzivnění spolupráce s Běloruskem. Koncem dubna severokorejská státní média informovala, že korejská obchodní delegace je na cestě do Íránu. V Jižní Koreji se spekuluje, že vojenská spolupráce s Íránem nyní dosahuje také nové úrovně, například v oblasti nadzvukových raket. V polovině měsíce vyslala Čína do Severní Koreje také vysoce postavenou delegaci, kterou vedl Čao Le-ťi, oficiálně třetí nejvýše postavený člověk v čínském státě. U příležitosti 75. výročí navázání diplomatických vztahů chtěla delegace oslavit „rok přátelství“.

Lidé na severu chtějí, aby se Korea opět stala jednotnou.
Kang Ji-hyun, podnikatelka ze Severní Koreje

Není známo, jak se na tento vývoj dívají obyvatelé Severní Koreje – v tomto státě jedné strany neexistují žádné nezávislé průzkumy. Průzkum z roku 2018 mezi lidmi, kteří uprchli ze Severu na Jih, však ukázal, že více než 90 % z nich bylo před svým útěkem pro sjednocení. Lidé na Severu chtějí, aby se Korea opět stala jednotnou,“ říká Kang Ji-hyun. Třiatřicetiletá žena pochází ze Severní Koreje a do Jižní Koreje uprchla před 13 lety přes Čínu a jihovýchodní Asii. Nyní podniká v Soulu a během pandemie založila start-up „IStory“, který nabízí trička s potiskem kreseb a QR kódů, jež vyprávějí příběhy lidí prchajících ze Severní Koreje. „Objednávky běží, zájem je zejména v USA,“ říká a zdá se, že má z toho radost. V Jižní Koreji je však podle ní zájem zatím spíše tlumený.

Mnoho mladých lidí v Jižní Koreji, kterým jsou trička určena především, vnímá Sever stále méně jako sourozence, se kterým se nepohodli a kterého se musí obávat. Místo toho stále více vnímají Sever jako nepřítele, který se může kdykoli stát nebezpečným.

Úvodní foto: Flickr – Korea (South Of No North), zdroj článku: Wiener Zeitung, autor: Felix Lill, překlad: Bohumil Řeřicha/Robert Nerpas