Štvaní přerůstá v násilí

Násilí páchané na novinářích je na vzestupu. To také podkopává demokracii, která nemůže fungovat bez nezávislého zpravodajství.

Jen v prvním týdnu letošního roku bylo v Bangladéši napadeno nebo obtěžováno nejméně 18 novinářů, kteří informovali o údajných volebních nesrovnalostech a násilí. Začátkem února bylo pracovníkům médií v Pákistánu znemožněno informovat o volbách kvůli vlně násilí, rozsáhlým výpadkům internetu a blokování mobilních telefonních sítí. V březnu došlo k postřelení novinářů v Turecku a bylo jim znemožněno sledovat místní volby, přestože zákon stál na jejich straně.

Začátek tohoto „supervolebního roku“ byl znepokojivý, ale nijak zvlášť překvapivý. Když se polovina světové populace účastní voleb, nezávislé zpravodajství o kandidátech a problémech je nezbytné. Útoky na média se však množí, a to i ve vyspělejších demokraciích. Ve Spojených státech vyvolal návrat Donalda Trumpa mezi kandidáty vzpomínky na 6. leden 2021, kdy jeho příznivci vtrhli do Kapitolu, vrhli se na novináře, zničili jejich kamery a na dveře načmárali „Vraždit média“.

Útoky na média jsou na vzestupu, a to i ve vyspělých demokraciích.

Tyto příklady jsou reprezentativní pro širší problém. Od USA po Indii dochází k omezování těžce vydobytých svobod a práv. Institut V-Dem, který monitoruje demokracii po celém světě, zveřejnil v roce 2023 zprávu, v níž varuje, že pokrok dosažený v demokratizaci od roku 1989 se obrací. Autoři považují rostoucí útoky na novináře za důležitý ukazatel autokratizace: „Aspekty svobody projevu a svobody tisku jsou těmi, na které ‘budoucí diktátoři’ útočí nejvíce a často jako na první.“

Není pochyb o tom, že ohrožení novinářů narůstá, a to nejen v zemích, kde jsou nezávislá média vždy terčem útoků. V posledních třech letech zdokumentoval Výbor na ochranu novinářů téměř rekordní počet uvězněných novinářů (a dokonce i vrcholných manažerů médií), a to i v údajně demokratických zemích, jako je Guatemala, a v zemích, které se kdysi těšily relativně vysoké míře osobní a politické svobody, jako je Hongkong.

Počet vražd pracovníků médií je nejvyšší za posledních téměř deset let. V roce 2022 byl před svým domem v Las Vegas ubodán americký investigativní novinář Jeff German a politik, o kterém German psal, nyní čeká na soud za vraždu. Od Washingtonu a Westminsteru až po Buenos Aires a Budapešť jsou pracovníci médií, kteří informují o politice, denně vystaveni výhrůžkám smrtí a stále častěji jim hrozí, že se stanou terčem útoků na politických shromážděních a protestech.

Podle zprávy UNESCO z roku 2021 se tři čtvrtiny dotazovaných novinářek setkaly s nenávistí, obtěžováním nebo hrozbami násilí na internetu. Jedním z nejpravděpodobnějších spouštěčů takových útoků bylo zpravodajství o „politice a volbách“. Hlavními oběťmi této protimediální šikany na internetu jsou ženy a příslušníci marginalizovaných skupin obyvatelstva – a nenávist se často mění ve skutečné násilí.

Štvaní často přerůstá ve skutečné násilí.

Důsledky tohoto znepokojivého trendu se však neomezují pouze na média. Útoky na pracovníky médií škodí všem. Novináři, kteří informují o kandidátech tím, že zkoumají jejich kariéru, pravdivost jejich tvrzení a důvěryhodnost jejich slibů, vykonávají svou práci ve veřejném zájmu. Tím, že informují o politických úspěších a neúspěších, pomáhají potvrdit – nebo vyvrátit – oficiální příběh kandidáta a odhalit lži a pomlouvačné kampaně. Poskytují také praktické informace o volebních postupech a monitorují nesrovnalosti při hlasování a přestupky při financování volebních kampaní. Bez těchto informací nemůže existovat demokracie, ale spíše to, co V-Dem nazývá „volební autokracií“, v níž jsou volby prázdným rituálem.

Nezávislé zpravodajství je rovněž zásadní pro vyvození odpovědnosti vůči těm, kdo jsou u moci. Bylo to právě staromódní investigativní zpravodajství, které odhalilo zfalšovaný životopis newyorského republikánského kongresmana George Santose a nakonec vedlo k jeho odvolání z Kongresu (nemluvě o obvinění z trestného činu). Byla to zpravodajská média, která zveřejnila záběry šéfa peruánské tajné policie Vladimira Montesinose Torrese, jak uplácí soudce a politiky – odhalení, která vedla k pádu prezidenta Alberta Fujimoriho. A bylo to nezávislé zpravodajství o „Partygate“, které nakonec donutilo Borise Johnsona odstoupit z funkce premiéra Spojeného království.

Nezávislé zpravodajství je rovněž zásadní pro vyvození odpovědnosti vůči těm, kdo jsou u moci.

Nezávislá, profesionální žurnalistika – jak na místní, tak na národní úrovni – se stala ještě důležitější, protože veřejnost je nyní zaplavena dezinformacemi. V nedávné zprávě tiskové agentury Associated Press se uvádí, že umělá inteligence dále zhoršuje šíření lží v kampaních prostřednictvím deepfake snímků a zvuků, které jsou k nerozeznání od skutečných záběrů. Studie, kterou v březnu zveřejnilo Africké centrum pro strategická studia, rovněž zjistila, že v období před nedávnými volbami se počet dezinformací na celém kontinentu zčtyřnásobil (ve srovnání s rokem 2022).

Nezávislá zpravodajská média mají zásadní význam v boji proti tomuto technologickému trendu. Příkladem jsou letošní volby na Tchaj-wanu. Přestože byly online kanály během kampaně zaplaveny lžemi, studie naznačují, že velkou část dezinformací zmírnilo společné úsilí místních médií, volebních orgánů a ověřovatelů faktů, kteří se vědomě zaměřili na budování důvěry a poskytování voličům informací, které potřebují k informovanému a smysluplnému rozhodnutí.

Těmto poznatkům je třeba dbát a věnovat zvýšenou pozornost varovným signálům. Pokud je letošní rok lakmusovým papírkem pro demokracii na celém světě, bude hlavním ukazatelem to, jak se zachází s médii. Musíme i nadále ostražitě hájit svobodný a nezávislý tisk – a podporovat živá místní média. Pokud to neuděláme, můžete si být jisti, že omezování svobod se nezastaví před naším prahem.

Jodie Ginsberg je generální ředitelkou Výboru na ochranu novinářů, neziskové organizace, která se po celém světě snaží zajistit, aby pracovníci médií mohli svobodně a bezpečně informovat.

Úvodní foto: gray microphone in room / Michal Czyz, zdroj článku: IPG, autor: Jodie Ginsberg, překlad: Bohumil Řeřicha/Robert Nerpas