V mnoha zemích je sport využíván k politickým účelům. Posedlost fotbalem v maďarské politice však dalece přesahuje obvyklé meze.
70 let po účasti ve finále – po „bernském zázraku“ – a bezprostředně po neúspěšných evropských volbách se Viktor Orbán zoufale snaží uspět na EURO 2024 v Německu. Maďarsko samozřejmě není jedinou zemí, kde je fotbal úzce provázán s politikou. Když britský premiér Rishi Sunak naplánoval příští parlamentní volby na 4. července, možná sázel na to, že mistrovství Evropy by mohlo podnítit nacionalistické nálady, a tím do jisté míry zbrzdit širokou snahu o politické změny. Fotbalová posedlost v maďarské politice však přesahuje obvyklé meze.
Podle mnohých bylo vítězství Německa ve finále mistrovství světa v Bernu 4. července 1954 „skutečným zrozením Spolkové republiky“, alespoň co se sebevědomí týče. Pro Maďarsko, které se do finále mistrovství světa dostalo podruhé od roku 1938, znamenal Bern vrchol, kterého už nikdy nedosáhlo – a po něm následoval dlouhý pád. Když se maďarskému týmu podařilo v pozdějších letech německý tým porazit, například v přátelském utkání v roce 1985, pomohlo mu štěstí a špatné počasí. Jakkoli byla porážka v Bernu bolestná, nevyvolala žádné negativní pocity vůči Němcům, protože maďarští fotbaloví fanoušci obviňovali především špatná rozhodnutí trenéra a anglického rozhodčího. Dnes maďarští sportovní novináři považují Bundesligu za nejmaďarštější ze všech hlavních fotbalových lig, protože v ní hrají Péter Gulácsi, Willi Orban a Roland Sallai a donedávna také kapitáni národního týmu Ádám Szalai a Dominik Szoboszlai. Mezi staršími fanoušky některých německých klubů zůstávají nezapomenutelná jména Lajos Détári, Gábor Király a Pál Dárdai.
Maďaři si na probíhajícím letním mistrovství Evropy v Německu dělají velké naděje, protože jejich národní tým zůstal za poslední rok a půl neporažen. O postupném vzestupu fotbalové horečky v zemi svědčí i to, že v roce 2023 bylo nejoblíbenějším jménem novorozených chlapců „Dominik“, křestní jméno kapitána týmu. Fotbal však není jen populární, ale vždy hrál důležitou roli i v maďarské politice, a to již od bolestných 50. let minulého století. Tehdy chtěla imitace stalinistického režimu pod vedením Mátyáse Rákosiho využít úspěchů národního fotbalového týmu vedeného Ferencem Puskásem k uklidnění a uchlácholení společnosti v době tvrdých politických represí. Autokratický režim, který Viktor Orbán v rychlém sledu nastolil od roku 2010, vrátil zemi na mnoha úrovních do atmosféry 50. let. Během Orbánova prvního premiérského období v letech 1998-2002 se vítězství Maďarska nad Anglií v „zápase století“ v roce 1953 stalo námětem celovečerního filmu, v němž hlavní roli Ference Puskáse ztvárnil jeho přítel Károly Eperjes. V roce 2014 předal Orbán Puskásovu cenu za nejlepší gól předchozího roku Zlatanu Ibrahimovićovi. Po maďarském fotbalovém hrdinovi pojmenoval také fotbalový klub ve své rodné obci Felcsút a jeho akadémii – Puskás Akadémia FC hraje od roku 2013 nejvyšší ligu. A krátce před volbami do Evropského parlamentu a komunálními volbami využil Orbán příležitosti a k pobavení mnoha Maďarů představil novou knihu o stoleté historii fotbalu v obci Felcsút, která má 1800 obyvatel.
Celé představenstvo Maďarského fotbalového svazu tvoří oligarchové s úzkými vazbami na Orbána.
Posedlost zapsat se do maďarské historie sportovními úspěchy vyvrcholila Orbánovými olympijskými plány na rok 2024, které se objevily v roce 2010, kdy parlament ovládaný Orbánovým Fideszem zvolil do čela státu bývalého šermíře a olympijského vítěze z roku 1972 Pála Schmitta. Následně však olympijskou kampaň smetlo ze stolu mladé liberální hnutí Momentum. Široká opozice proti nehospodárnému a neprůhlednému megaprojektu požadovala referendum, které by Orbán v Budapešti v každém případě prohrál, a tak byla nabídka náhle stažena. Další pokus o maďarskou olympijskou kandidaturu je velmi pravděpodobný.
Vládní zásahy do sportovních záležitostí po Orbánově návratu v roce 2010 byly velmi důležité pro vytvoření nových mocenských struktur. Výstavba stadionů se stala národní strategií, počínaje kompletní rekonstrukcí velkého Népstadionu, který byl postaven v poválečném období a nyní je znám jako Puskás Arena. Významní politici Fideszu se také ujali funkcí ve sportovních klubech, například dlouholetý poslanec Evropského parlamentu Tamás Deutsch se stal prezidentem MTK Budapešť. Celé představenstvo Maďarského fotbalového svazu tvoří oligarchové s úzkými vazbami na Orbána. V roce 2010 vládnoucí strana Fidesz dosadila svého lídra Gábora Kubatova do funkce prezidenta fotbalového klubu Ferencváros. Stál za tím sotva zastřený záměr politicky využít popularity tohoto špičkového klubu. Ferencváros je nyní bezkonkurenčním lídrem maďarské ligy se šesti tituly v řadě.
Pokud jde o státní výdaje na fotbalové kluby a akademie, jedním z největších příjemců je Orbánova rodná obec.
Deindustrializace Maďarska v 90. letech 20. století vedla také k úpadku některých tradičních fotbalových klubů: celá jedna generace vyrostla bez účasti národního týmu v evropských nebo světových pohárech a fotbalisté si zvykli hrát před malým publikem. V důsledku toho vstupenky přispívaly do rozpočtu profesionálních klubů jen málo a ty se musely spoléhat na reklamu, honoráře a dary od – většinou státem kontrolovaných – společností. Orbán motivoval společnosti k větším investicím do fotbalu nabídkou daňových úlev.
Pokud jde o státní výdaje na fotbalové kluby a akademie, jedním z největších příjemců je Orbánova rodná obec. Felcsút dostal předimenzovaný stadion. Tato venkovská extravagance však dlouho zůstávala vnitropolitickým tématem, a to až do loňského roku, kdy tam byl pozván izraelský národní tým ke dvěma mezinárodním zápasům, protože obavy o bezpečnost doma byly příliš velké. Toto přemístění bylo možné jen proto, že Viktor Orbán a Benjamin Netanjahu jsou blízcí přátelé. Na fotbal mají vliv i další premiérova přátelství. Zatímco již dříve se objevily obavy, že Maďarsko bude i přes Putinův útok na Ukrajinu nadále nakupovat ruskou ropu a plyn, od dubna se vytrvale hovoří o tom, že Gazprom se stane sponzorem špičkového maďarského klubu Ferencváros.
V Orbánistánu jsou velcí fotbalisté zlatého věku, zejména padesátých let, uctíváni jako svatí. Přesto vysoké výdaje na sport a zejména na fotbal zatím nepřinesly žádné srovnatelné hráče. Peníze se rozhodně nepromítly do fotbalových úspěchů, přinejmenším nevznikla žádná kvalitní národní liga. Přesto nelze tyto investice považovat za úplný omyl, protože jejich cíl byl vždy jiný: zajistit politickou nadvládu. Místo snahy o národní jednotu, jak by tomu bylo jinde, se v Maďarsku soustředí na stranicko-politický nacionalismus.
Ve všech zemích vyvolávají domácí sportovci vlastenecké pocity, ale Maďarsko je posiluje mnohem více než jiné země. Před zápasem fotbalisté zpívají národní hymnu s rukama na srdci a tento rituál opakují i po zápase. Mezitím se však tento povinný výbuch národního cítění stal spíše náhražkou než obsahem. Zatímco v průběhu 20. století Maďarsko exportovalo trenéry světové úrovně, dnes je dováží, a to jak pro kluby, tak pro národní tým. Mužem, který stojí za současnou sérií úspěchů, je Ital Marco Rossi, který se stal maďarským občanem loni v říjnu.
Ani kluby, ani národní asociace nedělají mnoho pro boj proti násilí a rasismu.
Fotbalový nacionalismus však nemusí být nutně jemný a neškodný. Ani kluby, ani národní asociace nedělají mnoho pro boj proti násilí a rasismu. UEFA sice pořádá kampaně a očekává, že národní ligy budou dělat totéž, ale Maďarsko své povinnosti ve skutečnosti neplní. Naopak ultranacionalističtí fanoušci se mohou vždy spolehnout na ochranu své země. Orbánova první ministryně spravedlnosti Ibolya Dávid se v roce 2001 proslavila výrokem „o fotbale toho moc nevím“, když byla požádána o vyjádření k různým skandálům, včetně výbuchů antisemitismu. Skandál vyvolalo i střetnutí mezi Německem a Maďarskem v Mnichově v roce 2021. Krátce předtím maďarský parlament schválil zákon proti právu nezletilých na informace o LGBTIQ, načež mnichovská radnice a LGBTIQ aktivisté vyzvali, aby byl mnichovský stadion pro mistrovství Evropy v zápase skupiny o Euro 2020 mezi oběma týmy osvětlen duhovými barvami. Evropská fotbalová asociace UEFA tuto žádost zamítla, protože by se to rovnalo politickému prohlášení. UEFA se také zatím nevyjádřila k aktuálnímu průzkumu televize ARD o barvě pleti německých reprezentantů.
Nicméně to nebyla UEFA, ale bývalá německá kancléřka, kdo dlouho chránil Orbánův režim před přísnějšími opatřeními, přestože podkopával právní stát v Maďarsku. Podle maďarského vtipu k tomu měla Angela Merkelová tři důvody: Audi, Mercedes a BMW – tři hlavní automobilky, které v Maďarsku investovaly velké prostředky, často na základě zvláštních dohod s Orbánem. Ale příběh ještě neskončil, míč je kulatý a i Gary Lineker se může mýlit. Stejně jako ve fotbale, i v politice se mohou porušit trendy a může se stát něco nečekaného.
László Andor je generálním tajemníkem Nadace pro evropská progresivní studia (FEPS). V letech 2010-2014 byl komisařem EU pro zaměstnanost, sociální věci a začleňování.
Úvodní foto: Green Football Field – Jonathan Petersson, zdroj článku: IPG, autor: László Andor, překlad: Bohumil Řeřicha/Robert Nerpas
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.