Nebezpečně semknutá AfD se na stranické konferenci v Essenu prezentuje jako společensky přijatelná strana

Celostátní konference AfD v Essenu bude o poznání méně bouřlivá než dosud. Právě proto je tak důležitá.

Neokázalá, harmonická, spořádaná? Kdo takto shrne víkendovou stranickou konferenci AfD 29. – 30. června a pak si v klidu sedne, přehlíží důsledky význam v Essenu. Naopak: výbušnost akce spočívá právě v tom, že se tato údajně „kvasící parta“ konečně dokázala zorganizovat.

Až dosud byla AfD opilým strýčkem u rodinného stolu stran, který s rudým obličejem a slintáním urážel migranty. Když to s rasismem přehnal, někdo ho postavil do latě. Nikoho by vážně nenapadlo postavit ho do čela rodinného podniku.

Nyní se tentýž muž, osprchovaný a v obleku na míru, posadí ke stolu a působí dojmem, že je přijatelným partnerem pro konverzaci. Někteří lidé tím budou oslněni.

Svoji ideologii však nezměnil

Je pravda, že na straně pravicových extremistů bylo o víkendu v Essenu o Úřadu na ochranu ústavy, který chce Alice Weidel podle svých slov „v této podobě“ zrušit, méně slyšet než od levicově extremistické strany. Ale realita, v níž se delegáti a straničtí lídři rétoricky pohybovali na pódiu a u mikrofonů v sále, je stejně bizarní jako kdykoli předtím.

Hrubost, nenávist a znechucení

V příspěvcích převládá nenávist, hrubost a znechucení vůči lidem, kteří vypadají nebo smýšlejí jinak. Ve světě AfD jsou občané této země vždy a všude obklopeni zlověstnými muži ze zahraničí, kteří jen čekají, aby mohli dalšího člověka napadnout nožem nebo znásilnit. Zároveň „probuzení hipíci“ traumatizují malé děti ve školách nepřípustnými informacemi o sexuální rozmanitosti. Jak absurdní.

Popři tom se na jevišti objevuje rozptýlená německá identita jako údajně jednotící charakteristika. Kdo k ní patří a kdo ne? To by zřejmě nejraději definovala sama strana.

Problém není v jednotlivých výrocích, ale v základních náladách a závěrech, které z nich AfD vyvozuje. Kompromis nebo komunikace? Nepřichází v úvahu. Znovuzvolená předsedkyně strany Alice Weidel apeluje na spolkovou vládu: „Vypadněte konečně“.

Po vyjasnění obsahu, organizace a pravomocí by dalším krokem byla účast ve vládě. Firewally jsou k ničemu, vítězoslavně tvrdila Weidel v sobotu.

Vnitřní konflikty vyřešeny

Poprvé se vedení strany kolem Alice Weidel a jejího spolustraníka Tina Chrupally podařilo z velké části vyřešit vnitřní konflikty dříve, než se vyhrotily na otevřené scéně. Dvanáct mužů a jedna žena – AfD odchází z této stranické konference s tímto spolkovým výkonným předsednictvím. Mezi zvolenými je i Hannes Gnauck, spolkový předseda Junge Alternative, kterého vojenská kontrarozvědka řadí do kategorie extremistů.

Vedoucí kandidát Maximilian Krah již nekandidoval. V poslední době několik týdnů vzbudil pozornost během předvolební kampaně do Evropského parlamentu kvůli podezření z ruských a čínských vazeb, vyvolal vyloučení poslanců AfD ze skupiny Identita a demokracie a po volbách nebyl zařazen do delegace své strany. Ale i někdo jako Krah by zřejmě mohl mít v AfD ještě šanci na budoucnost. V každém případě Weidel v narážce na něho vysvětlila: „Pokud někdo musí sedět na lavičce, ještě nebyl vyhozen z týmu.“

AfD jako celek je Spolkovým úřadem na ochranu ústavy nadále řazena mezi podezřelé pravicově extremistické strany. Nedávno kvůli tomu prohrála spor u Vrchního správního soudu v Münsteru. Mnoha voličům, zejména ve východním Německu, to zjevně nevadí.

V zadní části Grugahalle, daleko od pódia stranické konference, se členové mládežnické organizace Junge Alternative nadšeně u svého stánku fotografují s předsedou durynské AfD Höckem. Ten je v současné době souzen za používání zakázaného nacistického hesla. Předseda strany Tino Chrupalla, který byl rovněž znovu zvolen, označil řízení za „exemplární proces.“

Bez ohledu na to, co se členům strany prokáže, bez ohledu na to, co se požaduje na otevřené scéně, mnoho voličů nyní AfD skutečně považuje za alternativu. Při volbách do předsednictva navrhl delegát Alici Weidel a Chrupallu jako „finanční expertku“ a „mistra řemesla“.

Strýc v obleku se chystá převzít moc.

Epilog Bohumila Řeřichy:

Německá AfD se stává skutečným nebezpečím pro německou demokracii, především v bývalých východních zemí. Durynský předseda AfD Höcke a Maxmilian Krah během fotbalového mistrovství Evropy prohlásili, že současná německá reprezentace není jejich mužstvem, a to v narážce na jeho barevnost. AfD dává jasně najevo – Německo bez cizinců, oslabení EU, posílení suverénních národních států a jasný příklon k Rusku a Číně.

Úvodní foto: Christian Lue – a crowd of people holding up signs and placards, zdroj článku: Tages Spiegel, autor: Stefanie Witte, překlad: Bohumil Řeřicha/Robert Nerpas