Vražedné spiknutí proti šéfovi společnosti Rheinmetall Arminu Pappergerovi vyvolalo v Německu pobouření. Přední bezpečnostní politici požadují větší ochranu před ruskými agenty.
Těžce ozbrojení policisté před düsseldorfským sídlem společnosti, služební cesty po tajných cestovních trasách: po varování amerických zpravodajských služeb před plánovaným útokem na šéfa zbrojařské společnosti Rheinmetall je Armin Papperger pravděpodobně nejlépe chráněným manažerem v zemi – a zároveň nejvíce ohroženým. Podle bezpečnostních kruhů pracuje Zemský kriminální úřad Severního Porýní-Vestfálska nepřetržitě na ochraně jednašedesátiletého muže.
Ve čtvrtek 11. července vyšlo najevo, že Rusko plánuje útok na manažera. Papperger se pravděpodobně stal terčem z jednoho důvodu: jeho společnost je považována za jednoho z nejdůležitějších evropských dodavatelů obrněné techniky a dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Podle zpráv již zřejmě probíhaly přípravy na atentát.
Moskva se stále více spoléhá na „pověřence“ namísto agentů
Začátkem léta prý německé bezpečnostní orgány sledovaly skupinu mužů, kteří se pohybovali v blízkosti sídla společnosti Rheinmetall v Düsseldorfu a na dalších místech, kde se Papperger zdržoval. Údajně se jednalo o osoby z Ruska a sousedních zemí. Německé úřady však na ně zřejmě měly příliš málo informací, než aby je mohly zatknout. Zasvěcené osoby také potvrdily zprávu časopisu Der Spiegel, podle níž se podezřelí již zdržovali v EU.
Spolkový úřad na ochranu ústavy a policie předpokládají, že ruské zpravodajské služby tyto muže naverbovaly speciálně pro tuto operaci. V poslední době se Moskva při operacích stále častěji spoléhá na takové „pověřence“, proxies, jak se takovýmto mužům říká ve zpravodajském žargonu. Od ruské invaze na Ukrajinu německá vláda vyhostila téměř 100 zaměstnanců ruských tajných služeb, kteří byli v Německu akreditováni jako diplomaté. V Evropě jich je nyní více než 400. Pro agenty z Moskvy je nyní mnohem obtížnější nenápadně vstoupit do EU kvůli sankcím, přísnějším hraničním kontrolám a zrušeným leteckým trasám.
Putinovy tajné služby si proto za několik set nebo tisíc eur najímají pomocníky v sousedních zemích nebo přímo v cílových zemích, kteří pak jednají jejich jménem. To byl pravděpodobně i případ dvou Rusů německé národnosti, které na jaře zatklo Spolkové státní zastupitelství v Bayreuthu za údajnou špionáž vojenských a průmyslových objektů a plánování sabotážních akcí. Nebo tří mužů, které vyšetřovatelé dopadli ve Frankfurtu nad Mohanem před pouhými třemi týdny. Údajně špehovali Ukrajince, který ve své vlasti sloužil v armádě a nyní žije v Německu. Německým vyšetřovatelům řekl, že je na „seznamu smrti“.
Nancy Faeser varuje před „špionáží, sabotáží a kybernetickými útoky“
Reakce v Německu na spiknutí se pohybují od rozhořčení po zmatení. „Výrazně zvýšenou hrozbu ruské agrese bereme velmi vážně,“ říká spolková ministryně vnitra Nancy Faeser. „Víme, že Putinův režim chce především podkopat naši podporu Ukrajině v jejím obranném tažení proti ruské agresivní válce,“ varuje politička SPD, aniž by však zacházela do konkrétních podezření. Hrozby sahaly „od špionáže, sabotáže a kybernetických útoků až po státní terorismus“. Německo již v souvislosti s ruskou hrozbou zvýšilo svá ochranná opatření.
Stačí to? „Rusko je teroristický stát, který na nás útočí hybridní formou: špionáží, sabotážemi, dezinformacemi a cíleným zabíjením,“ říká unijní politik Roderich Kiesewetter listu Süddeutsche Zeitung. „To musíte nazvat státním terorismem.“ Rusko už dávno přeneslo válku do Evropy „a útočí na nás“. Německo funguje jako logistické centrum NATO a se svými vojenskými a průmyslovými zařízeními je důležité pro podporu Ukrajiny, a proto je v centru hybridních útoků. Plánovaný útok na Pappergera „je pravděpodobně jen špičkou ledovce“, říká Kiesewetter. Plány na útok, naštěstí zmařené, „opět demonstrují Putinovu strategii vytváření teroru a chaosu – i mimo Ukrajinu, říká místopředseda parlamentní skupiny SPD Dirk Wiese.
Přední němečtí politici volají po důsledcích. Už nejde o „ojedinělé incidenty“, varuje Konstantin von Notz, zástupce šéfa Zelených a předseda parlamentního kontrolního výboru ve Spolkovém sněmu. Ukazuje se, že „společnosti z obranného sektoru a jejich řídící pracovníci se stále častěji dostávají pod drobnohled zahraničních zpravodajských služeb“.
Von Notz vyzývá k objasnění pozadí – i role AfD
Vzhledem k četným srovnatelným případům v Německu a Evropě von Notz požaduje, aby bylo objasněno pozadí a souvislosti. „Jako parlament splníme svůj úkol,“ říká. „Přitom neztratíme ze zřetele roli AfD, která tomuto vysoce nebezpečnému vývoji připravuje půdu a v našem parlamentu dlouhodobě působí jako mluvčí a aktér Ruska a Číny.“
Roste tlak na vládu, aby ještě více zpřísnila bezpečnostní opatření. Například by se již neměla vydávat žádná plošná turistická víza Rusům a měl by být nadále vyhošťován stávající diplomatický personál, požaduje unijní politik Kiesewetter. Propagandistické a náborové portály by měly být vypnuty.
Kreml plány na útok popírá. Skutečnost, že zbrojařům v zahraničí vyhrožují ruské služby, však není ničím novým. V roce 2015 byl dvakrát otráven Emilian Gebrev, šéf bulharské zbrojovky Emco, která již v té době dodávala zbraně na Ukrajinu. Oba útoky přežil. Podle západních zpravodajských služeb útoky spáchali agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Průmysl proto zpřísňuje bezpečnostní opatření. Mluvčí dodavatele obranných zařízení Hensoldt uvedl, že plány, které vešly ve známost, jsou důvodem k opětovnému přezkoumání již tak vysokých bezpečnostních standardů.
Úvodní foto: Artem Maltsev – brown and grey vehicle near brown wooden fence during rain, zdroj článku: Süddeutsche Zeitung, autor: Markus Balser, Thomas Fromm, Christoph Koopmann, překlad: Bohumil Řeřicha/Robert Nerpas
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.