Evropa se musí připravit na nejhorší

V případě Trumpova vítězství by se J. D. Vance stal viceprezidentem USA. A už má plány: Evropa by se měla vojensky postavit na vlastní nohy, pomoc Ukrajině by měla skončit. Obrana proti Rusku by se pak musela přeskupit.

Pokud chcete vědět, co si nový vyvolený Donalda Trumpa myslí o Německu, nemusíte hledat dlouho. J. D. Vance, 39letý senátor z Ohia, si z Bundeswehru dělal legraci ve Financial Times už v únoru.

Německá armáda je sotva schopna postavit „jedinou bojeschopnou brigádu“. V článku Vance provokativně klade otázku: pokud se evropské státy nedokážou bránit ani samy, jsou to spojenci, nebo zákazníci USA?

V podstatě má Vance ve své kritice pravdu. Navzdory ruské agresivní válce na Ukrajině, navzdory zvláštnímu německému fondu ve výši více než 100 miliard eur, zůstává Bundeswehr případem pro reorganizaci. Dokonce i prestižní projekt Borise Pistoria, který má do konce roku 2027 zajistit plně funkční brigádu na východním křídle NATO, stojí na vratkých základech.

Z německého pohledu jsou plány, které Vance odhaluje pro blízkou budoucnost Evropy, hodně znepokojivé. „Naše velkorysost na Ukrajině se chýlí ke konci,“ píše. Už toho bylo dost, je čas na mír. Podobný tón má i Trump. Opakovaně prohlásil, že by mohl válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit do 24 hodin.

Každý, kdo si je vědom závislosti ukrajinské armády na některých zbraňových systémech a munici z USA a kdo zná i veřejné požadavky Ruska na příměří, ví, že by to z dlouhodobého hlediska znamenalo konec dnešní Ukrajiny.

Byla by donucena do jakéhosi diktovaného míru. S velkými územními ztrátami na východě a jihu. A pravděpodobně také s částečným zničením ukrajinské armády, jak si Kreml maloval již během jednání v roce 2022.

Vance ve svém článku vzkazuje Evropě: je čas „postavit se na vlastní nohy“. Státy EU, jak vysvětluje, musí vypracovat plán, jak by mělo fungovat soužití s Ruskem. Otázku, zda a jak by se USA v případě potřeby postavily na obranu kontinentu, nechává otevřenou.

Je třeba nově definovat odstrašování

Evropa musí brát slova Trumpova tábora vážně a připravit se na nejhorší. Pokud se USA přestanou v Evropě vojensky angažovat, pokud se objeví i ty nejmenší pochybnosti, musí být znovu definováno odstrašování. Protože Kreml by pak mohl vážně a rychle uvažovat o útocích na pobaltské státy nebo na Moldavsko, které není členem NATO. Scénář, před nímž před několika měsíci varoval šéf belgické armády Michel Hofman.

Pistorius na začátku roku prohlásil, že se domnívá, že ruský útok na území NATO je možný od roku 2029. Bez ujištění USA by byl tento časový rámec zastaralý. Kdo by pak v Evropě převzal odpovědnost v případě možného útoku ruské armády v Pobaltí? Které státy se ujmou vedení? Jak by měla být obrana koordinována? Je třeba jasných odpovědí a konkrétních plánů.

Zároveň musí EU, a především německá vláda, nyní masivně rozšířit svou vojenskou podporu Ukrajině. To by byl jediný správný signál, který by bylo možné vyslat Kremlu před volbami v USA. Silná ukrajinská armáda je v každém ohledu v nejlepším zájmu samotné Evropy.

Kdo si to dva a půl roku po Putinově invazi neuvědomuje, nechce to pochopit. V případě možného kolapsu Ukrajiny by mohlo válkou zmítanou zemi opustit až deset milionů dalších lidí, jak v únoru informoval Welt.

Kremelští zastánci tvrdé linie, jako je bývalý prezident Dmitrij Medveděv, neustále vyhrožují. Někdy zničením celé Ukrajiny, jindy možnými jadernými údery. „Současný vojenský konflikt se Západem se vyvíjí směrem k nejhoršímu možnému scénáři,“ řekl Medveděv koncem května.

Berme ruské řinčení šavlemi vážně a nepanikařme. Protože k tomu není žádný důvod. NATO má jako uskupení jasnou převahu nad Ruskem, když se podíváme na stávající schopnosti – i bez Spojených států. Jak ukazuje nedávná analýza, má k dispozici více vojáků, modernější tanky a stíhačky. Připravit se na všechny scénáře již nyní není válečným štváčstvím, ale zodpovědnou politikou.

Úvodní foto: Donald Trump – OpenVerse, zdroj článku: Die Welt, autor: Ibrahim Naber, překlad: Bohumil Řeřicha/Robert Nerpas