Populisté to mají snadné tam, kde jsou demokracie ořezávány na kost. Odpověď na to je jednoduchá: zdanit miliardáře!
Extremismus a polarizace sílí zejména v Evropě, Latinské Americe a Spojených státech. Nárůst počtu hlasů v evropských volbách pro krajní pravici v zemích, jako je Francie a Německo, způsobuje politický chaos. Aby bylo možné čelit této existenční hrozbě pro sociální smír, musí vlády investovat do kvalitních veřejných služeb, jako je vzdělávání, zdravotnictví a infrastruktura, které jsou důležité pro život lidí. Největším problémem, kterému demokracie v současnosti čelí, je proto otázka, jak získat více příjmů. Odpověď je jednoduchá: získat peníze tam, kde jsou, tedy v kapsách velkých nadnárodních společností a superbohatých. Ti jsou experty na skrývání svých peněz, aby nemuseli platit svůj spravedlivý podíl na daních.
Dobrou zprávou je, že myšlenka globální minimální daně pro ultrabohaté je stále populárnější. Nedávné průzkumy ukazují, že mnoho lidí tuto daň podporuje a věří, že je to správné řešení. Průzkum provedený iniciativou Earth4All mezi 22.000 občany největších světových ekonomik ukázal, že naprostá většina – 68 % – respondentů ze zemí G20 je pro vyšší zdanění bohatých, aby se výnosy použily na výrazné zlepšení ekonomické situace a životního stylu lidí. Další průzkum provedla americká nevládní organizace Patriotic Millionaires. Ten ukázal, že více než 60 % respondentů považuje rostoucí nerovnost za hrozbu pro demokracii. Většina – 62 procent – z 800 dotázaných dospělých osob s majetkem nad jeden milion amerických dolarů (bez jejich domů) podporuje mezinárodní normu pro zdanění superbohatých. Jinými slovy, převládá názor, že současný mezinárodní systém je zastaralý, nespravedlivý a upřednostňuje vysokou míru daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany mocných.
Panama Papers, Luxembourg Leaks a Pandora Papersotevřely oči lidem po celém světě.
Tato otázka se znovu dostala do popředí zájmu, když Brazílie v rámci svého předsednictví G20 navrhla přijmout celosvětový standard minimálně dvouprocentní daně uvalené na světové superbohaté – přibližně 3 000 osob. Profesor Gabriel Zucman, můj kolega z Nezávislé komise pro reformu mezinárodního zdanění právnických osob (ICRICT), napsal jménem brazilského předsednictví G20 zprávu „Plán koordinované minimální daně pro osoby s velmi vysokým jměním“. Zveřejněna byla před červencovým summitem ministrů financí skupiny G20 a poskytuje náhled na zavedení takové daně, kterou upřednostňují mimo jiné Španělsko, Francie a Jihoafrická republika. Brazilský návrh byl také převzat na posledním summitu G7 v Itálii a bylo přislíbeno, že se v této otázce bude rozvíjet mezinárodní spolupráce.
Před deseti lety odhalili whistlebloweři několik finančních skandálů: Panama Papers, Luxembourg Leaks a Pandora Papers otevřely oči lidem na celém světě a vedly skupinu G20 spolu s OECD k zahájení reformního procesu, který vyústil v „dvoupilířové řešení“. Tento návrh zahrnuje, že velmi velké nadnárodní společnosti by měly platit daně ve všech zemích, v nichž generují tržby (pilíř 1), a celosvětové zavedení sazby daně z příjmů právnických osob ve výši nejméně 15 % (pilíř 2). Tento přístup sice posunul problematiku kupředu, ale rozvojovým zemím nepřinesl žádné výhody. Tyto země, zklamané výsledky a manipulacemi ze strany vysoce rozvinutých ekonomik, se rozhodly obrátit se s touto otázkou na Organizaci spojených národů. V listopadu 2023 přijalo Valné shromáždění OSN na žádost zemí Africké unie velkou většinou hlasů rezoluci o zahájení jednání o rámcové úmluvě OSN o daňové spolupráci. Mezivládní ad hoc výbor má do srpna vypracovat rámec této nové úmluvy. Mezitím Latinská Amerika postupuje dopředu. Vytvoření regionální platformy pro daňovou spolupráci v Latinské Americe a Karibiku je dobrým znamením pro koordinaci daňové politiky. V letošním roce této platformě předsedá Chile.
Desetiletí privatizace a komercializace oslabily veřejné služby a prohloubily nerovnosti.
Pokud bude tento rostoucí trend daňové spolupráce pokračovat správným směrem, mohly by rozvojové země získat zdroje, které potřebují k investicím do veřejných služeb a k řešení globálních problémů, jako je klimatická nouze – loňský květen byl nejteplejším měsícem v historii a dvanáctým měsícem rekordních teplot na planetě v řadě. Těmto jevům je třeba urychleně čelit investicemi do veřejných opatření. Bohužel desetiletí privatizace a komercializace oslabila veřejné služby a prohloubila nerovnosti. To je třeba zvrátit zvýšením mobilizace domácích zdrojů prostřednictvím daňové spolupráce – jak to odhodlaně navrhla Brazílie v rámci skupiny G20 a Africká unie v OSN.
Pro rozvíjející se ekonomiky, které se potýkají s neudržitelným dluhovým břemenem a nekontrolovanou inflací, to může být také jediná naděje, jak zajistit nezbytné příjmy pro uspokojení společenských potřeb. Spravedlivé zdanění nadnárodních korporací a superbohatých může přinést tolik potřebné příjmy. To nejen podpoří sociální soudržnost, ale také vytvoří nástroje k řešení ohrožení demokracie. Kvalitní služby jsou základem každé fungující společnosti a naším nejdůležitějším nástrojem pro řešení globálních výzev a prosazování smysluplných změn. Investice do kvalitních služeb mohou být účinnou protilátkou proti reálným hrozbám extremismu a populismu, a chránit tak naši budoucnost.
Magdalena Sepúlveda je členkou Nezávislé komise pro reformu mezinárodního zdanění právnických osob (ICRICT) a výkonnou ředitelkou Globální iniciativy pro hospodářská, sociální a kulturní práva. Dříve působila jako zvláštní zpravodajka OSN pro extrémní chudobu a lidská práva.
Úvodní foto: Money American – Openverse, zdroj článku: IPG, autor: Magdalena Sepúlveda, překlad: Bohumil Řeřicha/Robert Nerpas
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.