Vídeň dlouhodobě považuje Rusko za „strategického partnera“ – navzdory válce na Ukrajině a opakovaným špionážním aktivitám. Nyní se vláda rozhodla pro obrat a skončit má rovněž vysoká závislost na ruském plynu. Je tu však problém.
Rusko je ve válce s Ukrajinou už dva a půl roku. Rakouská vláda se však teprve nyní rozhodla pro novou bezpečnostní strategii a zařadila Rusko z kategorie „strategický partner“ do kategorie „bezpečnostní riziko“. Na první pohled to vypadá pouze jako nenápadný byrokraticky krok.
Jedná se spíše o pravděpodobně nejrozsáhlejší krok vlády konzervativní ÖVP a Zelených v oblasti bezpečnostní politiky. Ten, který byl avizován již dlouho. A ohlášen je nyní, těsně před zářijovými celostátními volbami, je ohlášen – ale možná bude trvat jen velmi krátce.
Současná strategie pochází z roku 2013, kdy ještě neprobíhala ruská agresivní válka na Ukrajině, rakouským firmám se v Rusku dobře dařilo a vše nasvědčovalo spíše hospodářské expanzi ve východní Evropě než jejímu rozpadu. Nic na tom nezměnila ani první ruská invaze na Ukrajinu v roce 2014. A trvalo to i po invazi v roce 2022.
To, že to trvalo tak dlouho, je způsobeno především rozpory uvnitř koalice. Zejména otázky týkající se zásobování země energií byly mezi koaličními partnery až do samého konce předmětem ostrých sporů. Konkrétně šlo o to, zda a jakou formou by měl být formalizován odchod od ruského plynu. To se nyní vyřešilo: do roku 2027 se z Ruska nebude dovážet žádný další plyn. V posledním roce Rakousko nakupovalo 76 až 98 % plynu v Rusku.
Je však docela dobře možné, že realita v tomto bodě dostihne Rakousko mnohem dříve. Tranzitní dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem vyprší na konci roku 2024. Prodloužení nebo vytvoření obchvatů, například prostřednictvím zprostředkovatelů, se zdá být vyloučené.
O energetickou otázku se v koalici vedly ostré spory až do samého konce. Zejména ÖVP se stavěla proti dokončení postupného vyřazování dodávek plynu. Dohoda byla nakonec pravděpodobně výsledkem koňských handlů: Zelení souhlasili s nominací ministra financí za ÖVP Magnuse Brunnera na rakouského eurokomisaře, zatímco ÖVP udělala ústupky Zeleným v otázce plynu.
Rozšíření spolupráce s NATO
Tento padesátistránkový návrh však obsahuje i další body, které v rakouském kontextu vyznívají když ne jako spor, tak alespoň jako polemika. Například má být rozšířena spolupráce s NATO – a zároveň zdůrazněna neutralita. Konkrétně se v dokumentu uvádí: „Být vojensky neutrální neznamená být lhostejný, když je porušováno mezinárodní právo a napadána svrchovanost, územní celistvost nebo nezávislost státu“.
Spolupráce s NATO by se měla rozšířit, zejména v zahraničních misích. Je nezbytné, „abychom využili možnosti spolupráce s NATO v oblasti prevence konfliktů, krizového řízení a společné bezpečnosti, jakož i v zájmu posílení interoperability našich vojenských kapacit“. Podporu dostalo také společné pořizování obranného vybavení v rámci EU.
A další klíčový bod: zpravodajské služby mají být „personálně, materiálně a legislativně přizpůsobeny změněným rámcovým podmínkám“. Vzhledem k množícím se zprávám o ruských špionážních aktivitách v Rakousku a strukturální infiltraci rakouských služeb se jedná o opatření, které mělo být přijato již dávno.
Text by měl být parlamentu předložen v nejbližších dnech. Dá se očekávat, že koalice bude s ohledem na zářijové volby pokračovat. Již před předložením však bylo jasné, že kompromis ve vídeňské konzervativně-zelené koalici opozicí tvrdě odmítne.
FPÖ kritizuje rozšíření spolupráce s NATO jako zaprodání se, stejně jako SPÖ, i když mírnějšími slovy, a požaduje „aktivní politiku neutrality“. Pouze liberální strana Neos kritizuje návrh, že nejde dostatečně daleko. Plán by se tak mohl stát z hlediska bezpečnostní politiky pouhým zábleskem, neboť na konci září se budou konat volby.
Koalice pravděpodobně ztratí většinu. Podle všech průzkumů je pravděpodobné, že protievropská, proruská a izolacionistická FPÖ jasně zvítězí a stane se nejsilnější silou – s výsledkem kolem 30 % hlasů by však bez koaličního partnera nebyla schopna vládnout. ÖVP koalici rozhodně vylučuje, pokud by v ní hrál hlavní roli Herbert Kickl. Pokud jde o vztahy s NATO a EU v bezpečnostních otázkách, FPÖ je pro jasný izolacionismus. V energetických otázkách je pro zachování dodávek z Ruska.
Úvodní foto: Představitelé Rakousko-Uherska na korunovaci ruského cara Mikuláše II., neznámý autor, zdroj článku: Die Welt, autor: Stefan Schocher, překlad: Bohumil Řeřicha
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.