Poté, co Západ pohrozil uvalením druhotných sankcí za obchody s Ruskem, přehodnocují čínské banky obchodování se svým sousedem.
Podle zasvěcených osob se ruské společnosti potýkají se zpožděním a rostoucími náklady na platby obchodním partnerům v Číně. V důsledku toho visí na vlásku transakce v hodnotě několika miliard jüanů, uvedli v pátek pro agenturu Reuters lidé obeznámení se situací v Rusku.
Poté, co Západ pohrozil uvalením druhotných sankcí na obchody s Ruskem, čínské banky již delší dobu blíže přehodnocují obchodování se svým sousedem. Problém se ještě zhoršil tento měsíc. Podle zprávy čínské státní banky hromadně pozastavily transakce s Ruskem. V důsledku toho byly zadrženy platby v hodnotě miliard jüanů, uvedl zdroj blízký vládě, který si přál zůstat v anonymitě.
Největší obchodní partner
Čína je největším obchodním partnerem Ruska, v loňském roce se na zahraničním obchodu podílela jednou třetinou. Dodává mimo jiné průmyslová zařízení a spotřební zboží, které pomáhá Rusku přežít západní sankce zavedené kvůli válce proti Ukrajině. Čína je také důležitým odbytištěm ruských vývozních artiklů, jako je ropa, plyn a zemědělské produkty.
V červnu americké ministerstvo financí pohrozilo uvalením sankcí na banky v Číně a dalších zemích za obchodování s Ruskem. Od té doby čínské banky zaujaly přísnější postoj, uvedl zástupce přední ruské platformy pro elektronické obchodování. „V tuto chvíli byly zastaveny všechny přeshraniční platby do Číny,“ uvedl. „Našli jsme řešení, ale trvalo to asi tři týdny, což je velmi dlouhá doba. Objem obchodů během této doby drasticky poklesl.“ Jednou z alternativ bylo nakoupit zlato a přivézt ho do Hongkongu, tam ho opět prodat a peníze uložit na místní bankovní účet.
Zprostředkovatelé ve třetích zemích
Podle zasvěcených zdrojů některé ruské společnosti využívaly zprostředkovatele ve třetích zemích. Ti měli pomáhat zpracovávat transakce a obcházet tak kontroly prováděné čínskými bankami. Tím se však náklady na zpracování transakcí zvýšily až na šest procent z celkových nákladů. Dříve byly téměř nulové.
„Pro mnoho malých podniků to znamená úplné zastavení činnosti,“ uvedl další zasvěcený zdroj. Vláda v Moskvě problémy přiznala. Zdůraznila však, že hospodářská spolupráce je pro obě země důležitá a že se najde řešení. „Při takových objemech a v tak nepřátelském prostředí se některým problematickým situacím nelze vyhnout,“ řekl agentuře Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Opravdový duch partnerství v našich vztazích nám však umožňuje konstruktivně diskutovat a řešit aktuální problémy.“
Dvoustranné dohody pro velké společnosti, jako jsou ruští dodavatelé surovin a čínští vývozci důležitých technologií, údajně stále dobře fungují. Podle zprávy mají problémy především menší společnosti obchodující se spotřebním zbožím. Podle oficiálních údajů čínských celních úřadů vzrostl dvoustranný obchod mezi Ruskem a Čínou v první polovině roku 2024 o 1,6 % na 137 miliard dolarů (124 miliard eur) poté, co v roce 2023 dosáhl rekordní hodnoty 240 miliard dolarů.
Úvodní foto: Ruská cesta do Číny, Lindon Wallace Bates, 1910, zdroj článku: Die Presse, překlad: Bohumil Řeřicha
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.