Evangelikální televizní kazatelé v USA jsou přesvědčeni, že Bůh používá pro své nebeské dílo i hříšníky, jako je Trump. Progresivní Amerika má neméně bizarní představu ráje.
V městečku v severoamerické Nové Anglii, které vypadá, jako by dodnes žilo v době britských kolonií, se na chodníku potkávají dvě ženy. Obě mají na sobě dlouhé červené hábity až ke kotníkům a na hlavách kápě s ochranou před nepřejícími pohledy. Oči mají sklopené k zemi. Když se jejich cesty zkříží, krátce se zastaví. „Požehnáno buď ovoce,“ zašeptá nejistě jedna z nich. „Jeho zásluhou,“ zamumlá tiše druhá. Jdou dál. Zatím tři mladí ozbrojení muži v černém spěšně stírají v pozadí krev ze zdi, kde se den předtím konala poprava za rouhání.
Tato znepokojivě dystopická scéna z knihy Příběh služebnice kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové z roku 1985, kterou v roce 2017 Netflix převedl do podoby seriálu, dovádí americkou kulturní válku do extrému. V knize Spojené státy americké přestávají existovat po státním převratu, který provedli fundamentalističtí evangelikálové. Země se nyní jmenuje Gileád (původně biblická země na východ od Jordánu; Genesis, kapitola 31). Její formou vlády je křesťanská teokracie – město Boží. Dvě ženy, které se potkávají na ulici, se jmenují Des Fred a Des Warren (Fredova a Warrenova) a jsou majetkem dvou mocných, bohabojných mužů ve státě, kteří své poslání vidí v tom, že přináší světu evangelium. Dělají to – i násilím – proti vůli lidí jiného vyznání nebo nevěřících, protože s Bohem na své straně je dovoleno všechno.
Vyhnání knih
Demokratický guvernér státu Minnesota a současný viceprezidentský kandidát Kamaly Harris Tim Walz (ne)vědomě použil přirovnání k tomuto dystopickému románu krátce poté, co prezident Biden oznámil, že se vzdává své kandidatury na prezidenta. V televizní snídani na americkém kanálu MSNBC řekl, že Donald Trump a republikáni jsou „prostě divní“. Dokonce chtějí diktovat, které knihy se mohou číst ve školách. Walz měl na mysli proces, který začal v roce 2020 v texaském městečku Southlake s 30.000 obyvateli. Tam se rodičovská iniciativa spolu s místní školní radou rozhodla zakročit proti rasistickým incidentům na školním dvoře. Rasismu chtěli čelit vzdělávací iniciativou o americké historii a vztazích mezi různými etnickými skupinami žijícími v USA. To následně přivedlo na scénu konzervativní lobbistickou skupinu Southlake Families PAC. Místo toho, aby se dětem ve škole vštěpovalo, že Amerika je špatná kvůli své otrokářské minulosti, měli by se podle nich učit být hrdými Američany. Navíc sexuální výchova nebo dokonce evoluční teorie stejně nemají v učebních osnovách co dělat. Místo toho by se měla vyučovat morálka a slušnost, křesťanské hodnoty a vlastenectví.
Tyto politické akční výbory (PAC) hrají v USA stále důležitější roli. Podporují politické volební kampaně svými vlastními kampaněmi po boku kandidáta. Od rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2010 mohou přijímat neomezené množství peněz a obvykle nemusí zveřejňovat dárce, kteří za nimi stojí. V Southlake to bylo klíčové, protože členy amerických školských rad ve většině případů volí lidé ve školských obvodech. Southlake Families PAC získal finanční podporu od významných konzervativních dárců, což pomohlo favorizovaným kandidátům získat ve školské radě většinu. Protirasistická vzdělávací iniciativa neuspěla a takzvaná „Southlake Playbook“ vznikla jako příručka pro napodobitele po celé zemi.
V důsledku toho bylo v prvních šesti měsících školního roku 2023/2024 z učebních osnov vyřazeno více než 4.000 knih v 52 školních obvodech ve 23 státech USA. Podle studie Rand Corporation z roku 2023 nyní 80 % učitelů z postižených školních obvodů omezuje ve třídách diskuse o politice nebo sociálních otázkách z obavy před negativními důsledky pro vlastní kariéru.
Verdikt rozděluje národ
Tato americká kulturní válka se však netýká jen učebnic. Po rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2022, který zrušil federální právo na potrat, se kulturní válka opět zintenzivnila. V přelomovém rozhodnutí „Roe v. Wade“ z roku 1973 Nejvyšší soud prohlásil, že interrupce spadají pod právo ženy na soukromí jako součást její osobní svobody zaručené v klauzuli o řádném procesu 14. dodatku. O 49 let později Nejvyšší soud tento rozsudek zrušil. Soudci ve svém rozsudku vysvětlili, že slovo „potrat“ není nikde v Ústavě USA výslovně uvedeno, a proto jím nemůže být chráněno. Aby něco mohlo být chráněno i bez toho, že je to zmíněno, musí to být „hluboce zakořeněno v historii a tradicích národa“. A to potrat není.
Načasování rozsudku nebylo náhodné. Zákonodárný sbor státu Mississippi přijal v roce 2018 nový zákon, který zakazoval potraty po 15. týdnu těhotenství. To bylo v rozporu s federální normou 24. týdne těhotenství, kterou stanovil Nejvyšší soud v případu Planned Parenthood v. Casey z roku 1992. Jediná potratová klinika v Mississippi poté zažalovala státního ministra zdravotnictví a sociálních služeb ve věci Dobbs v. Jackson „Women’s Health Organisation“. Iniciátoři zákona od počátku plánovali vyvolat soudní spor a protlačit jej přes soudy až k Nejvyššímu soudu. Předpokládali, že prezident Trump bude moci během svého funkčního období 2016-2020 jmenovat tři nové konzervativní soudce. Iniciátoři z Mississippi počítali s tím, že konzervativní většina soudců potvrdí ústavnost zákona u Nejvyššího soudu a zároveň zruší rozsudek Roe v. Wade.
Přesně to se stalo. Během svého působení v úřadu Trump nominoval tři konzervativní soudce, Neila Gorsuche, Bretta Kavanaugha a Amy Cony Barrett, a „Roe v. Wade“ padl. Od tohoto rozsudku si každý stát USA může stanovit vlastní zákony o potratech, protože jednotná federální úprava neexistuje. Dosud to vedlo k tomu, že 14 států interrupce zcela zakázalo a dalších osm je omezilo.
Ještě více oleje do ohně přilévá zapomenutý právní předpis, který liberálové označují za „zombie zákon“. „Comstockův zákon z roku 1873“ zakazuje americké poště doručovat v dopisech nebo zásilkách „obscénní materiály“. Podle výkladu republikánského kandidáta na viceprezidenta J. D. Vance a zmínky v kontroverzním „Projektu 2025“ konzervativní nadace Heritage Foundation to zahrnuje i potratové léky. Některé internetové lékárny již zareagovaly a tyto léky již nenabízejí.
Demokraté se bouří
Demokraté v celé zemi se proti tomuto vývoji bouří. Prezident Biden ve svém projevu 24. června 2022 označil rozhodnutí Nejvyššího soudu za „tragickou chybu“ a „realizaci extrémní ideologie“. Je to smutný den pro Ameriku. Krátce poté se čtyři americké státy rozhodly zahrnout právo na potrat do svých státních ústav. Největší pozornost si získaly Kansas a Michigan, jejichž obyvatelé v prezidentských volbách v letech 2016 a 2020 (v případě Michiganu pouze v roce 2020) hlasovali pro republikány. V referendech o otázce potratů tamní obyvatelé přesto zaujali progresivní postoj. Uvědomila si to taky kampaň Trump-Vance a nedávno hodila zpátečku s tím, že nechce se zasazovat o celoplošný zákaz potratů a rozhodnutí ponechává jednotlivým státům.
Ve volební kampani před prezidentskými volbami nyní vzbudilo velkou pozornost video vytvořené progresivním PAC. Mocné a dobře financované lobbistické skupiny neexistují v USA pouze mezi konzervativci. Progresivci také něco vědí o byznysu. „Won’t PAC down“, jak se skupina jmenuje, využila nekorektního komentáře Tima Walze v televizní snídani na MSNBC k výrobě a distribuci videa, které šlo na dračku. Ukazuje staré bílé muže děsivě podivným způsobem. Muži říkají, že nyní, když byly potraty prohlášeny za nezákonné, by měla být sledována i konzumace pornografie. Sex bez myšlenky na plození je hřích. Nakonec muži ve videu oznamují, že všichni budou v listopadu volit, a temně se dívají do kamery.
Video se od té doby stalo jakýmsi shromážděním demokratů proti údajné evangelikální křížové výpravě. Tim Walz se stal více než „starým bílým mužem“ s progresivními myšlenkami, a tím i důležitou protiváhou k „barevné“ centristce Kamale Harris. Úspěch jeho (ne)vědomé analogie v americké televizní snídani mu nakonec dokonce pomohl dostat se na její kandidátku. Pokud Kamala Harris a Tim Walz volby skutečně vyhrají, ráj na ně v Bílém domě rozhodně čekat nebude. Dát takto rozdělenou zemi znovu dohromady bude pekelně těžký úkol.
Andreas Schwenk vystudoval politologii a komunikaci. Od roku 2015 vede za FDP zemský výbor pro Evropu, mezinárodní záležitosti a obranu v Severním Porýní-Vestfálsku.
Úvodní foto: Více než 500.000 lidí se sjelo do centra Los Angeles, aby pochodovali za rovnoprávnost a lidská práva, Larissa Puro, zdroj článku: Cicero, autor: Andreas Schwenk, překlad: Bohumil Řeřicha
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.