USA obviňují Rusko z vměšování do volební kampaně

Ruská státní televizní stanice RT údajně prostřednictvím krycích společností najímala v USA influencery pro dezinformační kampaně. USA obviňují Kreml z vměšování do předvolební kampaně. Na několik osob a organizací, včetně šéfredaktorky RT, byly uvaleny sankce.

Spojené státy obvinily Rusko, že se cílenými dezinformacemi snaží narušit listopadové prezidentské volby. Jak oznámilo ministerstvo financí a generální prokurátor Merrick Garland Washington uvalil sankce na několik osob a organizací, včetně zástupců ruské státní televizní stanice RT. Garland uvedl, že nejbližší okolí ruského prezidenta Vladimira Putina pověřilo ruské PR firmy, aby „propagovaly dezinformace a státem sponzorované narativy jako součást kampaně s cílem ovlivnit prezidentské volby v USA v roce 2024“.

Ministerstvo financí uvedlo, že na začátku roku 2024 začali vedoucí pracovníci RT tajně verbovat nedostatečně informované influencery ze sociálních médií pro své vlivové operace. Aby zakryla vlastní zapojení nebo zapojení ruské vlády do obsahu zaměřeného na ovlivňování americké veřejnosti, využívala RT krycí společnost.

Cílem ovlivňování různými způsoby bylo také šíření ruské vládní propagandy v USA a podkopávání podpory Ruskem napadené Ukrajině. USA rovněž obviňují Rusko z využívání umělé inteligence v dezinformačních kampaních.

Mezi těmi, kterých se sankce týkají, je i šéfredaktorka RT Margarita Simonjan a další členové vedení televize. V důsledku sankcí bude veškerý majetek dotčených osob v USA zmrazen. Obchodování s nimi bude pro občany USA zakázáno. Sankce rovněž značně ztěžují mezinárodní podnikání postižených osob.

Rusko jako hlavní hrozba pro volby

Náměstkyně amerického generálního prokurátora Lisa Monaco ve svém srpnovém projevu označila Rusko za hlavní hrozbu pro volby, přestože letos v létě byl z hackerského útoku na volební tým Donalda Trumpa a z pokusu o útok na tým Joea Bidena a Kamaly Harris obviněn Írán.

Podle amerických představitelů Moskva zasahovala již do předchozích amerických voleb. Dle amerických zpravodajských služeb vedlo Rusko ve volbách v roce 2020 kampaň ve prospěch republikána Donalda Trumpa a snažilo se poškodit demokrata Joea Bidena. Zveřejněná zpráva zpravodajských služeb uvádí, že cílem Moskvy bylo ovlivnit výsledek voleb a zasít v zemi neshody.

Americké bezpečnostní orgány se rovněž domnívají, že Rusko zasáhlo do voleb v roce 2016 ve prospěch Trumpa, aby zmařilo volby demokratky Hillary Clinton. Zvláštní vyšetřovatel se později zabýval možným nezákonným spolčením mezi Ruskem a Trumpovým týmem. Nebyly však pro to nalezeny dostatečné důkazy.

Komentář Bohumila Řeřichy:

„Souhlasím s americkými vedoucími činiteli, kteří prohlašují, že Rusko Americe škodí. Ano, škodíme a škodit budeme i nadále.“
Vjačeslav Nikonov, 23. července 2017

V roce 2018 v originále a posléze u nás v roce 2019 vyšla kniha amerického historika Timothyho Snydera „Cesta k nesvobodě.“ Podle mého názoru ji málo četli především politici. Timothy Snyder naprosto otevřeně píše o ruském vměšování do předvolební kampaně Donald Trump versus Hillary Clinton. V knize uvádí, že těsně před volbami v roce 2016 byla ruské propagandě vystavena většina amerických voličů.

Např. v roce 2016 asi milion facebookových stránek využívalo nástroj, který jim umožňoval uměle generovat desítky milionů „lajků“. Mezi nejvýraznější ruské intervence patřilo 470 facebookových stránek, které vytvořila ruská Internetová výzkumná agentura, ale jež se tvářily, že patří americkým politickým organizacím a hnutím. Šestice těchto stránek dosáhla na facebooku 340 milionů sdílení, což naznačuje, že všechny stránky měly dohromady mnoho miliard sdílení. Voleb se zúčastnilo 137 milionů Američanů a 126 milionů Američanů shlédlo na facebooku obsah šířený Rusy.

Jakmile tehdy ještě kandidát Trump jmenoval poradce pro zahraniční politiku, ti okamžitě zahájili s Rusy nebo prostředníky Ruska rozhovory o tom, jak by Rusko mohlo uškodit Hillary Clinton a pomoci Trumpovi.

Od chvíle kdy Kongres a Pentagon zabránily prezidentovi Trumpovi realizovat proruskou politiku, ve kterou Moskva doufala, považuje Kreml za evropskou prioritu Německo. Velké naděje vkládá do AfD (Alternative für Deutschland), krajně pravicové strany, která vznikla v roce 2013 a od roku 2015 zaznamenává na německé politické scéně velké zisky. Kreml jí pomáhá nejen penězi, ale prostřednictvím „svých“ médií. Tuto politiku explicitně formuloval na internetu Dmitrij Stratěvskij, náměstek ředitele Berlínského centra východoevropských studií: „Strana AfD projevovala od samého počátku vůli navázat úzkou spolupráci s Ruskem. Osvojila si bismarckovské pojetí zahraniční politiky, které se zakládá na tom, že se dvě říše dohodnou a na kontinentu si rozdělí sféry vlivu. Představa, že se na základě spojenectví s Ruskem oživí germánská velmoc, byla v Německu přítomná už v prostředí pravého křídla CDU, ale na spolkové úrovni mohla být formulována právě až po vzniku AfD. Společný dohled nad Evropou bez diktátu Washingtonu či Bruselu, silný národní stát, odmítavý postoj ke globalizaci a k multikulturalismu a geopolitická odplata – to všechno Alternativu pro Německo spojuje s Kremlem.

AfD prosazuje na německé politické scéně ruskojazyčné Němce, kteří bývají často vektorem kremelského vlivu. Začátkem roku 2017 vzniklo koordinační středisko, jehož úkolem je mobilizovat tento elektorát, čítající více než tři miliony lidí, právě ve prospěch AfD.

Dodnes jsou platná slova amerického diplomata George Kennana z dopisu z Moskvy, datovaného 26. ledna 1945, bývalému tajemníkovi prezidenta Franklina D. Roosevelta Eustisu Bohlenovi: „Rusové sledují s podezřením veškeré projevy evropské jednoty a morální integrity, které nejsou sami schopni přímo kontrolovat. Obávám se, že není utrpení nebo zla, které by váhali evropským národům způsobit, pokud by toho byli schopni, spíše než by dopustili, aby takováto jednota začala existovat.

Ruská bezpečnost v jejich pojetí znamená neexistenci soudružnosti, rovnováhy a harmonie ve zbytku Evropy. Pokud naopak zajištění jejich bezpečnosti způsobí bratrovražedné boje, pokles životní úrovně a zhroucení politické sebedůvěry evropských národů, nebudou nad tímto vývojem v Moskvě prolity žádné slzy.“

Nechám na případném čtenáři, jak s tímto komentářem naložit. Jedno je však jisté: největším nebezpečím pro Německo a celou Evropu je současné Rusko, žárlivá, namyšlená, uražená, euroasijská „horda“, která není státem v tom pravém slova smyslu.  Ve které má prioritu lež, násilí, pošlapávání lidských práv, kde moc nevychází z lidu, kterou řídí následnice bývalé tajné služby KGB, současná FSB, nepřímo řízená bývalým agentem KGB Vladimírem Putinem, který v Evropě vyvolal válku napadením suverénního státu Ukrajiny.

Úvodní foto: Shromáždění v Asheville, Will Thomas, zdroje článku: Die Welt, Timothy Snyder, Cesta k nesvobodě; Françoise Thom, Jak chápat putinismus; Dějiny a současnost (1/96), překlad: Bohumil Řeřicha