Aby se ruský stát vypořádal s demografickými změnami, pouští do riskantních zásahů do nejsoukromějších záležitostí svých občanů. Důraz je kladen na tvrdost – vůči nelegální migraci a bezdětným rodinám.
Rusko si uvědomuje, že se řítí do demografické krize. Problémy, jako je klesající porodnost, by Moskva řešila dost obtížně, kdyby se nesnažila zvládnout migraci, asimilaci a integraci a zároveň si zachovat vlastní kulturní tradice. Tak tomu však je a počáteční neúspěchy prakticky donutily Kreml zaujmout zde tvrdší postoj.
Ruská demografie nikdy nebyla pro tuto zemi výhodou. Od rozpadu Sovětského svazu zažilo Rusko několik období demografického poklesu. Vláda se v těchto případech snažila zvrátit vývoj prostřednictvím různých státem podporovaných podpůrných programů a povzbuzováním Rusů k migraci zpět do Ruska. Když to nepomohlo, rozšířila svou imigrační politiku o zvláštní privilegia pro bývalá sovětská území. Imigranti přicházeli především ze Střední Asie; téměř 90 % zahraničních pracovníků v Rusku dnes pochází z Uzbekistánu, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu.
Pramen lidských zdrojů
Jako vždy se však někteří místní obyvatelé příchodu nových kultur houfně brání. Kreml však nyní po invazi na Ukrajinu a následných sankcích proti Rusku pociťuje výzvy ještě palčivěji. Armáda potřebuje vojáky, aby doplnila své řady, ekonomika potřebuje více kupců, aby zvýšila poptávku a produktivitu podniků, a také aby sanovala rozpočet. Klesající porodnost však zásoby lidských zdrojů vyčerpala. Nejlepším řešením pro Moskvu je přilákat více přistěhovalců. Aby Kreml uklidnil nespokojenost rodilých Rusů, snaží se dokonce obyvatelstvu vnutit hesla, že Rusko je historicky mnohonárodnostním státem, který se stal větším než je součet jeho částí.
Nyní se však zdá, že se vláda rozhodla, že měkká opatření – hesla jednoty, pobídky k plození, postihování nelegálního přistěhovalectví – již nestačí. Toto rozhodnutí je do značné míry způsobeno bezpečnostními důvody. Po široce sledovaném teroristickém útoku na koncertní sál u Moskvy, při němž zahynulo 145 lidí a který provedli občané Tádžikistánu, se v Rusku zvýšila nevraživost vůči migrantům.
Tato nálada vedla k nákladným interním bezpečnostním opatřením, která se obtížně udržují. Ať už oprávněně, nebo ne, donutilo to Kreml zaujmout mnohem přísnější přístup k imigrační politice. Mimochodem, invaze ukrajinských vojsk do Kurska také vyvolala v ruské veřejnosti větší pocit naléhavosti, i když to přímo nesouvisí s migrací.
30.000 vyhoštěných občanů
Vláda proto zvolila k řešení demografické krize dvojí přístup: přísnější kontrolu imigrace a zvýšení porodnosti. Začněme migrací. Kreml ví, že imigraci jednoduše zastavit nemůže. Země stále potřebuje zahraniční pracovní sílu a nemůže si dovolit poškodit vztahy se zeměmi, z nichž pochází většina jejích pracovníků. Přesto ministerstvo vnitra odhaduje, že v zemi žije asi 630.000 cizinců, kteří nemají legální povolení k pobytu v Rusku, zatímco jiné zdroje, například nezávislí demografové, odhadují počet nelegálních migrantů v Rusku na tři až čtyři miliony.
Podle ministerstva vnitra bylo od začátku roku 2024 z Ruska vyhoštěno více než 30.000 cizinců, což je dvakrát více než v roce 2023, a 100.000 cizincům byl odepřen vstup. Od nynějška již nelegální přistěhovalci nemohou využívat bankovní služby ani řídit auto, nemohou se oženit ani rozvést, koupit si dům nebo zapsat děti do škol.
Ministerstvo školství rovněž doporučilo omezit počet dětí cizinců se špatnou znalostí ruštiny na tři ve třídě. Úřady pokračují v raziích ve všech velkých ruských městech a pátrají po migrantech žijících v zemi nelegálně. Vzhledem k tomu, že stejně nejsou zahrnuti do oficiálních statistik, Moskva předpokládá, že jejich vyhoštění demografické vyhlídky země výrazně nezmění, a neočekává velký odpor středoasijských vlád proti jejich návratu.
Ruská ekonomika navíc překonala většinu očekávání růstu, a to navzdory velkému nedostatku pracovních sil. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nedávno zvýšila svou prognózu růstu ruské ekonomiky v roce 2024 na 3,7 %, což je o 1,1 procentního bodu více než v květnovém odhadu. Snížení počtu osob žijících v Rusku nelegálně by mohlo dále zvýšit tempo růstu zmenšením šedého trhu a přesunem pracovních sil do formální ekonomiky.
Zatímco Kreml se ke kontrole přistěhovalectví staví i nadále opatrně, jeho postoj k podpoře porodnosti se stal rozhodnějším. Rusko již léta nabízí finanční podporu a dotované hypotéky pro rodiny žen, které porodí alespoň dvě děti. Výsledky jsou však neuspokojivé. Vzhledem k vysokým nákladům na válku na Ukrajině nevidí Kreml prostor pro další financování a hypoteční programy omezil.
Vláda proto přijímá tvrdší opatření, jako jsou možné tresty pro bezdětné rodiny a agresivní pronatalitní propaganda. Moskevským ženám byly na městských klinikách nabídnuty bezplatné testy na antimülleriánský hormon ke zjištění plodnosti. Bezdětné ženy jsou mezitím pranýřovány, zejména pravoslavnou církví. Ve Státní dumě byl předložen návrh zákona, který zakazuje propagandu ve prospěch bezdětnosti a ukládá pokuty až do výše 400.000 rublů (3 800 eur) pro fyzické osoby, 800 000 rublů pro státní zaměstnance a pět milionů rublů pro právnické osoby. Několik ruských regionů také přijalo zákony zakazující „navádění k potratům“.
Mnozí Rusové tyto návrhy nepřijali s pochopením
Mezitím se zintenzivnily diskuse o opatřeních na podporu porodnosti a objevily se dokonce návrhy na podporu porodů u nezletilých. Jedním z návrhů je zohlednit narození dítěte jako individuální úspěch při podávání přihlášek na vysoké školy. Jako protiváhu nízké hustotě obyvatelstva na Sibiři a v dalších málo osídlených oblastech navrhli biotechnologové zřídit v neobydlených oblastech síť malých soběstačných bioosad, v nichž by žilo 400 až 1.000 lidí a které by využívaly ekologicky šetrné technologie pro výrobu potravin, energie a likvidaci odpadu.
Mnozí Rusové tyto návrhy nepřijali dobře. Diskuse na sociálních sítích odrážejí širokou skepsi. Kritici si stěžují, že vláda upřednostňuje porodnost před naléhavějšími otázkami, jako je bydlení a mzdy, nebo že nedělá více pro omezení migrace, včetně legální.
Vzhledem k finančním a lidským ztrátám způsobeným válkou a souvisejícími sankcemi musí Kreml v tak citlivých osobních záležitostech postupovat opatrně. S tolika zdroji vázanými na frontu může být pro vládu obtížné vypořádat se s lidovým disentem. Někteří členové vlády se také obávají, že stát vynakládá příliš mnoho peněz na zvýšení porodnosti – bezvýsledně –, zatímco by tyto peníze mohly být použity na válečné úsilí.
To platí zejména tehdy, když uvážíme, že navrhovaná opatření týkající se migrace a reprodukce nepřinesou okamžité výsledky. Nicméně Kreml může mít pocit, že je lepší upřednostnit své úsilí na demografické frontě, aby odvedl pozornost veřejnosti od svých neúspěchů na válečné frontě, přítomnosti ukrajinských sil v Kurské oblasti a vysoce citlivých otázek, jako jsou možné změny ruské jaderné doktríny.
Ruská migrační politika se stále vyvíjí a stát se pouští do riskantních zásahů do nejsoukromějších záležitostí svých občanů. Důraz je kladen na tvrdost – vůči nelegální migraci a bezdětným rodinám – i přesto, že se na příští rok plánuje další deficit státního rozpočtu a ukrajinské drony pronikají stále hlouběji na ruské území. Možná je to další známka toho, že věci nejdou tak, jak Kreml plánoval.
Jekatěrina Zolotova je analytička pro Rusko a Střední Asii v americkém think tanku Geopolitical Futures.
Úvodní foto: Náboženské obrady a zvyky Tádžiků, Aleksandr L. Kun, 1840-1888, zdroj článku: Cicero, autor: Jekatěrina Zolotova, překlad: Bohumil Řeřicha
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.