EU se stále více zaměřuje na to, aby izolovala Čínu, například pokud jde o elektromobily. V mnoha odvětvích to však není ani proveditelné, ani ekonomicky smysluplné.
Snažit se předpovědět, jakou politiku bude Donald Trump v příštích čtyřech letech ve funkci prezidenta USA provádět, je zbytečné. Republikán se ve svém prvním funkčním období choval nevyzpytatelně a udělal několik rychlých obratů. Někdy něco velkolepě oznámil, ale o necelých 24 hodin později udělal pravý opak. Ve svém prvním funkčním období prohlásil, že NATO je zbytečné, aby vzápětí zdůraznil, jak je důležité. Jeho administrativa chtěla vyhostit ze země desítky tisíc zahraničních studentů, ale pak náhle couvla.
Jisté je, že Trump bude spoléhat na cla a že mezinárodní obchodní konflikty se pod jeho vedením zintenzivní: během předvolební kampaně oznámil svůj záměr zavést dodatečné 60procentní clo na dovoz z Číny. Tento plán již nyní vyvolává znepokojení nejen v Číně, ale především v Evropě.
Konkurence mezi systémy
Čína je nyní největším světovým vývozcem zboží a jen v letošním roce se očekává rekordní přebytek vývozu ve výši 1.000 miliard amerických dolarů. Skutečnost, že Čína již do Evropy nedodává pouze levnou elektroniku, hračky a textil, ale stále více konkuruje evropským podnikům s elektromobily a strojním zařízením, je v Bruselu vnímána jako stále problematičtější pro evropskou ekonomiku. Čína zároveň uvádí na trh mnoho svých výrobků za zvýhodněné ceny. Alespoň tak je to vnímáno v Evropě. V důsledku toho platí od konce října v EU dovozní cla na čínské elektromobily ve výši až 35,3 %. Tyto tarify doplňují stávající desetiprocentní sazbu. EU rovněž zkoumá omezení poměrně nevýznamného dovozu větrných turbín z Číny a totéž platí pro různé výrobky z oceli. Evropská komise a řada předních ekonomů tvrdí, že masivní investice Číny do jejích průmyslových kapacit a slábnoucí domácí poptávka vedly k tomu, že země má velké nadbytečné kapacity. Mnoho průmyslových podniků pracuje na poloviční kapacitu, a přesto vyrábí více, než je v Číně poptávka. V důsledku toho čínské společnosti tlačí výrobky na světové trhy a snaží se získat podíl na trhu nabídkou slev. Tato politika je také cílenou strategií, která má poškodit konkurenty, protože podle jedné kritiky existuje konkurence mezi systémy.
Pokud se čínský vývoz do USA zdraží, lze počítat s tím, že se čínský průmysl bude ještě více snažit prodávat své výrobky v Evropě. Pokud budou Evropané reagovat obrannými opatřeními, obchodní konflikt se pravděpodobně ještě vyostří. Šéf výzkumného institutu Wifo Gabriel Felbermayr již nyní radí Evropanům, aby si vzhledem k této konstelaci vybrali stranu: podle jeho názoru to mohou být pouze USA. Na druhou stranu je důležité se od Číny odpoutat. „De-risking“, odstranění rizika, je módní termín. Tento názor však přehlíží skutečnost, že v mnoha oblastech to bude jen stěží proveditelné: „Čína je prostě příliš napřed a její náskok v oblasti kritických nerostných surovin a solární energie je příliš velký, než aby bylo možné v tomto desetiletí provést smysluplné oddělení,“ píše Henry Sanderson, který stojí v čele poskytovatele datových služeb Benchmark Mineral Intelligence, v časopise Foreign Affairs. A vyjmenovává: nejdůležitějším materiálem používaným v bateriích pro elektromobily z hlediska množství je grafit. Více než 90 % tohoto materiálu se vyrábí v Číně. Čína také zpracovává více než 90 procent manganu používaného v bateriích, což je další zásadní surovina. Země je také zdaleka největším výrobcem polysilikonu pro solární články. V Číně se vyrábí 80 % celosvětové produkce této nejdůležitější suroviny pro solární články. Tento výčet by bylo možné ještě prodloužit, a proto se Sanderson domnívá, že snižování rizika je zbytečné, zejména v oblasti zelených technologií.
Nejde však jen o to, že čínské výrobky jsou často obtížně nahraditelné. Země stále častěji dodává průmyslové zboží, které je nezbytné pro ekologickou transformaci nezbytné – a často za nižší ceny. Kombinace několika faktorů – již zmíněné nadbytečné kapacity, ale také levné suroviny a rostoucí masová výroba – zajistila, že mnohé výrobky, které jsou pro klimatickou a energetickou transformaci klíčové, jsou stále levnější. Podle údajů poskytovatele datových služeb Bloomberg NEF klesla v loňském roce cena lithium-železofosfátových baterií, které se používají zejména v elektromobilech, o 50 %. Jedním z důsledků toho je podle agentury Bloomberg skutečnost, že dvě třetiny elektromobilů jsou nyní v Číně levnější než srovnatelné spalovací motory. Náklady na baterie jsou hlavní součástí elektromobilů a stále častěji se využívají také pro skladování energie, což je obor, který v budoucnu zažije boom. Finský think tank Centre for Research on Energy and Clean Air píše, že ceny čínských solárních modulů klesly za poslední rok o 40 %.
Zrychlený rozvoj solární energie v Evropě je z velké části způsoben tímto poklesem cen. Na trh s větrnými turbínami se tlačí také čínské společnosti, částečně díky výhodným podmínkám financování. Tyto praktiky v současné době prověřuje i Evropská komise. Velkou otázkou je, zda se EU chce skutečně vzdát přílivu levných produktů pro svou klimatickou změnu. Doposud byly tyto argumenty odsouvány stranou a převládaly obavy z negativních ekonomických důsledků přebytku čínských výrobků, například v automobilovém průmyslu. Tato obava není nepochopitelná, protože Čína je již nyní v některých oborech technologicky vyspělá nebo dokonce napřed.
Bez čeho se obejdeme?
Pravda je však taková, že 98 % solárních článků v EU pochází z Číny. To již nelze dohnat. V jiných oblastech se konkurenci lepších výrobků a služeb nelze vyhnout pomocí cel a ochranářských opatření, alespoň ne pro ty podniky, které chtějí být celosvětově úspěšné. Čína je zdaleka největším automobilovým trhem na světě. Pokud chce VW zůstat „světovou automobilkou“, musí koncern tak jako tak vyrábět lepší a levnější elektromobily, aby je mohl prodávat v Číně.
Úvodní foto: Koncept solárního satelitu NASA z roku 1976, NASA, zdroj článku: Der Standard, autor: András Szigetvari, překlad: Bohumil Řeřicha
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.