Evropské evergreeny

Vystoupení USA na Mnichovské bezpečnostní konferenci otřáslo Evropou. Reakce v EU? Z velké části stejný příběh.

Mnichovská bezpečnostní konference skončila, ale otřesy z tohoto setkání budou ještě nějakou dobu doznívat. Mnichovské setkání je obvykle každoročním vrcholem transatlantického společenství. Již více než 60 let se zde slaví jednota mezi USA a Evropou. Zazněla zde však i ostrá vzájemná kritika, zejména pokud jde o sdílení zátěže v rámci aliance. Konference zároveň posloužila jako fórum pro intenzivní dialog o společných výzvách.

Místo oslav nebo alespoň potvrzení transatlantického spojenectví, diskuse o společném postupu na Ukrajině proti Vladimiru Putinovi a plánů na udržení mezinárodního řádu založeného na pravidlech však z letošní konference zbyl obrat, nové zasedací pořádky a evropský evergreen.

V úřadu je nový šerif, to je jasné už od amerických voleb. Trumpova politika se dotýká celé řady otázek, zejména evropské bezpečnosti. Velkou otázkou před Mnichovskou bezpečnostní konferencí proto bylo, jak se nový muž v úřadu vypořádá s ústředním evropským konfliktem – ruskou agresivní válkou proti Ukrajině.

Koneckonců už dávno slíbil, že tuto válku co nejdříve ukončí. Jen nebylo jasné, jak to udělá. Mnichov sem měl vnést jasno. Na začátku konference však žádné prohlášení o Ukrajině nepadlo, místo toho americký viceprezident Vance otevřel mnohem větší plechovku červů. Ve svém projevu se bezpečnostní politiky téměř nedotkl. Místo toho zásadně zpochybnil společný transatlantický hodnotový základ. Jeho kritika evropských demokracií, které se stále více uzavírají před skutečnou vůlí lidu, jež vedla ke srovnání Evropy s pozdním Sovětským svazem, byla bombou, která bude rezonovat ještě dlouho. Základní tón byl stanoven: transatlantické spojenectví už není tím, čím bývalo. V tomto smyslu byla prohlášení, která následovala v Mnichově a která vedla k zasedání NATO v Bruselu o politice vůči Ukrajině, pochopitelnější.

Projevem ministra obrany Hegsetha v NATO, telefonátem mezi Trumpem a Putinem několik dní před bezpečnostní konferencí a vystoupením zvláštního vyslance pro Ukrajinu generála Kellogga v Mnichově dala Trumpova administrativa jasně najevo, že opouští dva principy své předchozí politiky. Princip „nic o Ukrajině bez Ukrajiny“ je vyhozen z okna, stejně jako zásada vytvoření jednotné západní fronty proti Vladimiru Putinovi. Americká vláda tak provádí obrat ve své politice vůči Ukrajině, kterou skvěle vystihuje známé heslo America First. Zatímco prezident Biden se snažil ostentativně zapojit všechny spojence, a především vládu v Kyjevě, a své vlastní preference vyjadřovat nanejvýš v zákulisí, jeho nástupce se otevřeně a neomaleně hlásí k americkým zájmům.

Americká vláda tak dokončuje obrat ve své politice vůči Ukrajině,který skvěle vystihuje známé heslo „Amerika na prvním místě“.

Tento obrat má přímý dopad na jednání, která nyní začínají v Saúdské Arábii. Kromě účasti Ruska na jednáních dosud bránily zahájení diplomatického procesu neshody uvnitř Západu. Ve skupině stoupenců a na samotné Ukrajině panovaly neshody ohledně toho, jaké cíle by měly být sledovány, a tedy jaké případné ústupky by mohly být učiněny. Trump a jeho tým tento uzel rozetnuli. Hegseth již v Bruselu smetl ze stolu budoucí členství v NATO a znovudobytí okupovaných území. To mohlo být interpretováno jako moment „císař je nahý“, protože už dlouho bylo jasné, že obojí je do značné míry nereálné. Z hlediska vyjednávání to však bylo faux pas, protože dva důležité žetony byly smeteny ze stolu, aniž by to bylo nutné.

Jednání Washingtonu však ilustruje, jak je situace při vyjednávání zřejmě interpretována. Znovu to v Mnichově dal jasně najevo i generál Kellogg. Bude zde stůl pro „velké hráče“, kde budou USA a Rusko jednat přímo mezi sebou a přijímat klíčová rozhodnutí. Ukrajina a Evropa budou – při troše štěstí – sedět u vedlejšího stolu nebo budou dokonce zcela vynechány. Jejich role? Implementujte rozhodnutí a držte se jich. To signalizuje odklon od bezpečnostních systémů, jako je OBSE, kde všichni sedí u jednacího stolu. Místo toho scénář připomíná spíše Jaltu, kde hlavní mocnosti stanovily základní obrysy nového řádu a rozhodovaly za ostatní. Do jaké míry to odpovídá složitosti situace, se teprve ukáže.

Reakce na Vanceův projev a jednostranná americká rozhodnutí ohledně Ukrajiny? Lapání po dechu, Evropané bledí jako sýr a reakce vzdoru, zejména společný zpěv evropských evergreenů. Scéna téměř připomínala karneval – protože každý, kdo někdy přišel do styku s evropskou bezpečnostní politikou, zná známé klasiky nazpaměť. Okamžitě se začalo mluvit o „evropské hodině“, evropskou armádu vytáhl z kuliček proti molům a oprášil sám prezident Zelenskyj a samozřejmě měli všichni na jazyku „budíček pro Evropu“, i když to nebyla žádná novinka v roce 2019. Znamená to vždy totéž: Evropa by měla převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost, více investovat do své obrany a zbavit tak USA role bezpečnostního garanta kontinentu. V podstatě podobné závěry jako v přelomovém okamžiku po zahájení ruské agresivní války proti Ukrajině.

Aby bylo jasné, že tentokrát je to opravdu myšleno vážně – při vší úctě k indiánskému čestnému slovu –, svolal prezident Macron okamžitě evropský krizový summit. Den po „evropské noční můře“, jak byla mnichovská bezpečnostní konference 2025 popsána, se v Paříži schází řada významných evropských šéfů vlád. Krátkodobým cílem je najít společnou strategii pro Ukrajinu a způsob, jak přece jen zasednout k velkému stolu. Brutální přístup America First ze strany USA totiž skrývá riziko, že evropští spojenci v NATO na něj nenajdou společnou odpověď, ale nakonec se budou snažit individuálně si zajistit alespoň místo co nejblíže Washingtonu. Výsledkem by bylo America First – EU Last a existuje důvodné podezření, že to je také jeden z cílů nové americké administrativy.

Christos Katsioulis vede Regionální úřad pro spolupráci a mír Nadace Friedricha Eberta (FES) ve Vídni. Předtím vedl kanceláře FES v Londýně, Aténách a Bruselu.

FreeMagOne

Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.