Taktické zájmy Ruska a Číny ve Střední Asii se dosud shodovaly. V budoucnu by však mohlo dojít k napětí.
Rusko a Čína v posledních letech usilovně pracují na rozšíření svého vlivu ve Střední Asii. Uzavírají spojenectví a prohlubují hospodářská partnerství. Jejich rostoucí angažovanost v regionu však také zvyšuje pravděpodobnost otevřené rivality mezi oběma zeměmi. Rozhodujícími faktory se stále více stávají bezpečnost a kontrola nad regionální stabilitou. Určují, kde Moskva a Peking spolupracují – a kde by mohly vzniknout třenice a konflikty.
Od doby, co středoasijské země získaly nezávislost, jim Rusko přineslo dvě hlavní věci: podporu bezpečnostní politiky a vojenskou přítomnost ve strategicky důležitých lokalitách.
Pokud bude válka na Ukrajině zmrazena, bude se Střední Asie stále více dostávat do strategického centra pozornosti Moskvy. Rostoucí přítomnost Číny v regionu by mohla vyvolat nelibost ruských elit a zvýšit obavy ze ztráty vlivu. To se týká zejména kontroly Ruska nad vojenskou spoluprací a bezpečnostními otázkami. Peking je nyní nejdůležitějším obchodním partnerem Střední Asie a rozšířil svou přítomnost téměř ve všech oblastech – od hospodářství až po bezpečnostní infrastrukturu.
Od roku 2022 došlo v několika středoasijských zemích k masovým nepokojům, které ukázaly, že zde existují značné bezpečnostní hrozby. V okrese Šamsiddin Šochin na tádžicko-afghánské hranici zaútočili v noci ze 17. na 18. listopadu 2024 ozbrojenci, kteří pronikli z Afghánistánu, na tábor čínské společnosti v soutěsce Zarbuzi. Soutěska je součástí přírodní rezervace Dashti-Jum, kde společnost aktivně těží zlato.
Čína nechce přenechat bezpečnost svého majetku a svých pracovníků vnějším subjektům.
Čína nechce přenechat bezpečnost svého majetku a svých pracovníků vnějším subjektům. Peking proto systematicky rozšiřuje svou bezpečnostní spolupráci se středoasijskými státy – zejména proto, že se staví stále více čínských infrastrukturních projektů a země je stále více průmyslově přítomná.
Studie o vojensko-technické spolupráci Číny se středoasijskými zeměmi ukazují, že Peking aktivně investuje do vojenské infrastruktury, hraničních přechodů, moderních bezpečnostních systémů a pravidelných vojenských cvičení v rámci Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Ve Střední Asii se čínské společnosti jako Huawei, Hikvision a SenseTime podílejí na rozvoji chytrých měst. Soukromé čínské bezpečnostní společnosti zároveň spolupracují s kazašskými partnery na ochraně kritické infrastruktury, jako je ropovod a plynovod mezi Kazachstánem a Čínou.
Tádžicko-čínská spolupráce zahrnuje protiteroristická centra a pravidelná protiteroristická cvičení. V Uzbekistánu se zaměřuje na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost a výcvik. Společné manévry se konají také v Kyrgyzstánu. Čínské společnosti zabývající se kybernetickou bezpečností jsou tam navíc aktivnější než v kterékoli jiné středoasijské zemi. Čína nejen posiluje svou ekonomickou přítomnost, ale postupně buduje i bezpečnostní síť, která by se mohla stát alternativou k ruskému vlivu.
Afghánistán je jednou ze zemí, kde Rusko a Čína obzvláště intenzivně soupeří o vliv v bezpečnostním sektoru. Od nástupu Talibanu k moci roste v regionu hrozba extremismu a nestability. To dává Moskvě příležitost postavit se do role garanta bezpečnosti. Rusko chce využít své váhy a sítí na fórech, jako je Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), Společenství nezávislých států (SNS), Euroasijská hospodářská unie (EAEU) a SCO. Cílem je nejen nabídnout Afghánistánu ekonomická řešení, ale také podpořit jeho regionální integraci. Podle ruské bezpečnostní rady je Moskva připravena integrovat Kábul do regionálních aliancí a otevřít Afghánistánu „okno“ pro získání mezinárodního uznání.
Čína Taliban oficiálně neuznává, ale Afghánistán považuje za důležitou součást své iniciativy Nová hedvábná stezka. Dvoustranné vztahy se v posledních třech letech znatelně zlepšily: Peking zve Taliban na regionální fóra jako partnera pro dialog a konzultuje situaci v zemi s ministry zahraničí sousedních států. Na podzim roku 2024 podnikl Yue Siao-yong, zvláštní vyslanec Pekingu v Afghánistánu, před návštěvou Kábulu diplomatickou cestu po Pákistánu a Turkmenistánu. Kromě toho se uskutečnilo několik konzultačních setkání mezi orgány činnými v trestním řízení Číny a středoasijských zemí.
Přístup Číny je pragmatický: umožňuje obchodní cesty a tranzitní koridory, zajišťuje přístup ke zdrojům a minimalizuje riziko přelévání extremistických aktivit na své území. K dosažení těchto cílů se Čína spoléhá na širokou škálu nástrojů: finanční podporu, projekty kybernetické bezpečnosti, rozšiřování pohraniční infrastruktury a využívání soukromých bezpečnostních společností k ochraně plynovodů a strategicky důležitých objektů ve Střední Asii a Afghánistánu.
Své kontakty s Tálibánem zároveň zintenzivňují Írán a Rusko, čímž dávají najevo, že usilují o dosažení regionálního konsensu v otázce Afghánistánu. Děje se tak na pozadí návratu Donalda Trumpa do Bílého domu, který by mohl zvýšit americký tlak na region.
Multilaterální struktury, jako je SCO, a formáty spolupráce, jako je C5+1, se pravděpodobně vyvinou ve fóra pro „měkkou konkurenci“. Ve společném prohlášení z května 2024 Putin a Si Ťin-pching zdůraznili ústřední úlohu SCO a SNS pro stabilitu regionu a potřebu bojovat proti terorismu, obchodování s drogami a přeshraniční trestné činnosti. V praxi se však Rusko i Čína snaží tyto a další multilaterální struktury využívat k posílení vlastních pozic.
1. prosince 2024 se v Čcheng-tu sešli ministři zahraničí Číny a středoasijských zemí. Jednomyslně deklarovali své odhodlání řídit se zásadou společné bezpečnosti, zajistit mír v regionu a bojovat proti „třem zlům“ – terorismu, extremismu a separatismu. Zdůraznili rovněž svůj nesouhlas s jakýmkoli vměšováním do vnitřních záležitostí Střední Asie a slíbili Afghánistánu podporu míru a obnovy. Peking tak prosazuje svůj model „společné bezpečnosti“ v regionu. Ačkoli je tato rétorika v souladu s postojem Moskvy, ve skutečnosti by tento koncept mohl vytvořit alternativní strukturu vlivu.
Odborníci stále častěji hovoří o možnosti „zmrazení“ války na Ukrajině. Pokud by k tomu došlo, Moskva by měla více zdrojů a času na posílení své pozice ve Střední Asii a na čelení rostoucí přítomnosti Číny. Pokud jde o Peking, někteří pozorovatelé tvrdí, že čím lépe se Číně podaří upevnit své postavení ve Střední Asii a zajistit si stabilní „západní křídlo“ v srdci Eurasie, tím větší je pravděpodobnost budoucí eskalace v otázce Tchaj-wanu.
Pokud válka na Ukrajině utichne, může se Střední Asie stát strategickou arénou a bezpečnost v ní obzvláště důležitým přínosem.
Pokud válka na Ukrajině utichne, může se Střední Asie stát strategickou oblastí a bezpečnost v ní obzvláště důležitým přínosem. Pro Čínu je tento region zkušebním polem pro její vlastní bezpečnostní řád – nezávislý na tradičních hráčích, jako jsou Rusko nebo USA. I když Čína a Rusko vzájemně uznávají svou roli a hovoří o „sdílené odpovědnosti“, realita ukazuje na rostoucí strukturální rivalitu. Lze očekávat, že se CSTO, SNS a SCO stanou platformami soupeření středoasijských elit. Afghánistán by se mohl stát lakmusovým papírkem účinnosti jejich konkurenčních strategií a nástrojů.
V tomto měnícím se prostředí není bezpečnost ve Střední Asii již dlouho jen otázkou „stability“ – stává se „měnou“, kterou Rusko a Čína používají k zajištění vlivu v regionu, přístupu ke zdrojům a kontroly nad logistickými kanály. Politický vývoj v Eurasii je natolik složitý, že se taktické sbližování zájmů Ruska a Číny může změnit v napjaté soupeření. To by se časem mohlo rozšířit mimo bezpečnostní sféru do širších sfér vlivu a zpochybnit strategickou přizpůsobivost obou mocností. V této situaci musí středoasijské země zachovat vyvážený a pragmatický postoj, diverzifikovat svá partnerství a posílit vlastní bezpečnostní kapacity.
Eldaniz Gusseinov je výzkumným pracovníkem Centra Haidara Alijeva pro euroasijská studia na istanbulské Univerzitě Ibn Chaldun a spoluzakladatelem Nightingale Intelligence International. Specializuje se na politiku EU a vztahy Evropy se Střední Asií.
Úvodní foto: Generální tajemník Komunistické strany Číny na uvítacím ceremoniálu pro hlavy států pěti středoasijských zemí, China News Service, zdroj článku: IPG-Journal, autor: Eldaniz Gusseinov, překlad: Bohumil Řeřicha
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.